Kanadská noc

Kanadskou noc ČT odvysílala symbolicky den po udělení cen Elsa. A myslím, že má Kanadská noc zaděláno pro rok 2009 na úspěch. Počítají se pořady odvysílané od 1. července 2008 do 30. června 2009. V jednoduchosti je síla. Scénář Hany Cielové je věrohodný. Příběh kompaktní. Od symboliky jmen občanských – Vránovi, přes symboliku indiánských jmen –Jelen, Velký černý pták. Herecky stoprocentní – od rolí studentů (Ladislav Ondřej, Tereza Voříšková) až po epizodku doktora Sváti Skopala. A ústřední dvojice Viktor Preis a Dagmar Havlová excelentní. Hlavně ta proměna pohodových rodičů ve zničené rodiče. Scény po pohřbu nejpůsobivější. Hudba – kapitola sama pro sebe. Den před uvedením Kanadské noci v ČT jsem viděl Hlídače č. 47 a od úvodních tónů jsem identifikoval Jiřího Škorpíka. Jeho podmanivá aranžmá tak působila podobně jako bych si po soundtracku Hooka pustil další williamsovský kousek Sám doma, nebo Jurský park. Jen tak mimochodem, shodou okolností od středy poslouchám denně 4Tet, jehož hudebním producentem je Jiří Škorpík… (15.12.2008)

"To je něco indiánského, viďte?" Upoutavková masáž ČT proklamovala návrat nejvíce přeceněnované české herečky, který se však nekoná. V tomhle televizním snímku prokazuje snad jedinou novou schopnost a to správně vyslovovat anglická slovíčka. Stejně trapně působí i hloupý, prázdný scénář, který si na hloubku jen hraje a režisér Zelenka ho svou neschopností jen podtrhuje. Kýčovitá hudba a telenovelácké zvraty dělají s tohohle televizním filmu méně než průměrný televizní počin. PS: Všimli jste si té chalupy, kde Preiss chytá ryby s novým synkem? Objevila se již v Můj otec a ostatní muži. Kterého producenta to je? :-) (14.12.2008)

Velká očekávání nakonec nebyla zcela naplněna, Havlová nezklamala, je zajímavé jak po třináctileté přestávce, před níž nebylo jediné herecky vděčnější role dokáže plátno rozzářit jako hvězda první velikosti. Preiss moc nepřekvapil, podal jedenz příjemně profesionálních výkonů. Nejvýše bych však hodnotil začínajícího Filipa Cíle, jež svou roli sehrál nezvykle citlivě a dojemně. Faraisl zde opět dokazuje, že náš film získal nemsírně vnímavého kameramana s opravdovým filmovým viděním. Film je však stahován dolů hlavně scénářem, který nedokázal správně vytěžit silnou látku, film příliš často sklouzává k melodramatu, první polovina je velmi nezvládnutá a nerealistická a zlom k ekonci vypadá také velmi kostrbatě. Ale i tak se najdou momenty, které působí svěžím dojmem, jenže to film nedělá ničím vyjímečným, nadprůměrný je jen po stránce herecké a obrazové. (21.12.2008)

...a budeme fňukat a fňukat a fňukat. Není se čemu divit při takovém tématu. Jenže v tom filmu nebylo prostě nic, co by nějak stálo za pozornost. Stala se tragédie a lidé se s ní musí vyrovnávat. Nechci působit nějak cynicky, ale tohle už tu bylo mockrát a nějaké indiánské legendy v pozadí z tohoto filmu žádné novum nedělají. Navíc syn manželů Vránových byl tak nesympatický, že jsem byl rád, že zmizel. Dagmar Havlová hrála zoufalství tak, že nasadila zfetovaný výraz, což bylo k nevydržení. Viktor Preiss zahrál svůj vysoký standard a je škoda, že mu scénář předepisoval tak rychlé zvraty v myšlení. No a Tereza Voříšková sice moc prostoru nedostala, ale moc pěkně se na ni koukalo. (15.02.2009)

Dovolila jsem si tento snímek opět hodit do odpadu. Poprosila bych Paní Havlovou, jestli by mohla přestat hrát, protože to jednoduše není dobré. Poprosila bych České scénáristy aby začali psát zajímavé věci. Taky bych poprosila České režiséry aby natočili zase i nějaké dobré filmy. A v neposlední řadě také prosím České herce aby se naučili hrát. Dopředu děkuji. (12.10.2011)