Kuky se vrací

České, Svěrákovské a velmi milé. Slyšet Zdeňka Svěráka mluvit loutkovou postavičku je velmi nezvyklé, o to však zajímavější. Chvíli jsem si na jeho hlas zvykala, ale poté jsem mu přišla na chuť a čekala, co za "perly" bude pronášet:) Výtvarné a vůbec celkové vizuální zpracování lesního a okolního světa je velmi působivé. Zvláště mimořádně zpracovaná je kombinace loutek se skutečnými zvířaty, kde jsem si říkala: "Jak to natáčeli?" To musela být skutečně makačka jako prasátko:) Pohádkový příběh o síle dětské představivosti. Po určitém čase jsem přestala zvažovat nad tím, jestli jsou to všechno Ondrovy představy, nebo se to skutečně děje v důsledku Ondrova vyprávění. Kuky se vrací je příběhem, který (snad) zaujme děti, ale zároveň přednáší spoustu mouder a životních rad, které ocení i dospělácké generace. (04.01.2012)

Tento film mě bavil svou fantazií a nekomerčním zpracováním. Líbila se mi hudba a děj celkově. Akorát si myslím, že je to film pro větší děti, pro ty menší to bude trochu složitější a taky ten konec kdy umře Kaiser v roli bezdomovce není pro dětské očičko. Nakonec se pan Svěrák nechal stejně slyšet, že film pro děti původně natočen vůbec nebyl. Určitě doporučuji, protože filmy z dílny obou Svěráků stojí vždy za shlédnutí. (04.08.2011)

Kuky. Kapitán Hergot. Dubánek. Anuška. Pytlíci. Rohánek. Ti všichni pod kamerou Jana Svěráka ožili s takovou grácií, humorem a poezií, že mi čelist padá ještě doteď. A vlastně je s podivem, že právě ty akční scény, jsou na tom to poslední, co bych si asi tak zamiloval. Kouzelné dialogy, roztomilý humor a celé to lesní universum je jednoduše k sežrání. Jan Svěrák je kouzelník českého filmu. Himlhergot! (21.05.2010)

Velmi hezké, postavičky neuvěřitelně povedené, Kuky je tak okouzlující, jako méďa Mr. Beana a neherectví malého Svěráka mi vůbec nevadilo. Jediné, co mi trochu vadilo, byl ten motiv s bezdomovcem, přišel mi tak nějak umělý a neseděl tam. Jinak to mně osobně přišlo pro malé děti poněkud těžké, ale několik jich v kině sedělo (byli jsme na večerním představení) a ani nemukaly. (11.06.2010)

Nevěřím že Jan Svěrák jde ve stopách Jindřicha Poláka, jednoho z nejlepších českých režisérů, jen zcela nezáměrně a nevědomě. Polách oživil žánr sci-fi s Ikarií XB1 a Návštěvníky, Svěrák zas s Ropáky a Akumulátorem. Polák složil poctu českým letcům v Nebeských jezdcích, Svěrák s Tmavomodrým světem. A ze všeho nejvíce si Polák udělal jméno s filmy pro děti, s nesmrtelnými sériemi o Chobotnicích z druhého patra, Lucii s formeláky a dalšími... a přesně do této řeky vstupuje i Jan Svěrák a konečně po mnoha letech trpění Troškovských sraček dokazuje, že kvalitní dětský film v českých končinách ještě nevymřel. Kuky s příjemně infantilní hravostí a chytrým nadhledem předvádí nečekanou osobitost a styl, ale nezvrhává se do Švankmajerovské onanie nad formou. Naopak, i přes svou originalitu a přehršel nápadů je starosvětsky jednoduchou pohádkou o "naivní hračce co se dostala do velkého světa". S příběhem tak akorát přímočarým aby zaujal, nenudil a přitom poskytl dost prostoru pro humor a hlavně akci, protože v Kuky se vrací je nejspíš ta nejlepší a nejdelší automobilová honička jaká se kdy v českém filmu objevila. Jen škoda že se v něm musel objevit i Ondřej Svěrák, protože tenhle malý špunt hrát vážně neumí. Naštěstí ale na plátně není zas tak často... 8/10 (19.03.2011)