Režie:
Václav HudečekKamera:
Alois NožičkaHrají:
Jiřina Bohdalová, Jaromír Hanzlík, Miloš Kopecký, Hana Maciuchová, Ludmila Vostrčilová, Vladimír Krška, Milan Klásek, Stanislava BartošováObsahy(1)
Geniální český dramatik Jiří Hubač napsal na přání Jiřiny Bohdalové roli Kláry, stárnoucí ženské z bufetu na nádraží, která celý život pečuje o svoji rodinu. Hodného, i když jednoduššího bratra Fandu a záletného otce, který za sebou zanechává zástupy bývalých milenek a jejich dětí. A celý život sní o tom, že si koupí dům, v němž bydlí v nájmu – svůj dům na nebesích... Jedna z nejlepších inscenací Divadla na Vinohradech 80. let. Trošku smutná, ale přece jen komedie, s dokonalým výkonem Jiřiny Bohdalové. Divadlo na Vinohradech uvedlo premiéru představení 14. listopadu 1980 a derniéru 23. dubna 1987. Celkem bylo odehráno 159 představení. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (27)
Mám rád divadlo, obzvláště pak komedie s dobrým hereckým obsazením. A tahle je hra je divadelní klenot. Bohdalová, Hanzlík a Kopecký předvádí takové úchvatné výkony, které u nich málokdy můžeme vidět ve filmu; navíc je znát, že hru napsal Hubač, protože je svižná, vtipná a bravurní. Jedno z nejlepších dívadel, co jsem viděl. Po dlouhé době zase "snímek", u kterého jsem byl rád za jeho delší stopáž. ()
Vrcholná umělecká kreace Jiřiny Bohdalové připomíná jinou obryni české Thálie: Danu Medřickou ajejí Erži z KOČIČÍ HRY. Schopnost podívat se na lidský život očima těch průměrných "normálních smrtelníků" a objevit na dně pomyslného zlatokopeckého síta jejich života vlastní autorská nenapodobitelná zrnka "perliček na dně" je jedinečná a takřka vždy hraničí s tvořitelskou genialitou. Ivan Hubač, jeden z největších spisovatelů písemnictví rozvětvené české Thalie druhé poloviny dvacátého století, mezi tyto autory nesporně náleží. Mimo Bohdalové hvězdné vystoupení na sebe upozornili další, neméně dobří: bohem políbený Jaromír Hanzlík, jedinečný Miloš Kopecký, skvělá Hana Maciuchová. I ostatní výkony jsou na vysoké úrovni s výjimkou Lídy Vostrčilové, jejíž herecký projev nese známky lehkého zastarávání a spíše by patřil na rozhraní druhé a třetí čtvrtiny dvacátého století. Ocenit je nutné i scénu a její vynikající práci s jevištním prostorem, který realitu kontur slučuje organicky se symboličností, druhým plánem, děje a obsahu dramatu. V každém případě se na DVD podařilo uchovat jedinečný umělecký zážitek přenositelný svým étosem a tvůrčím vzmachem i na mladší nebo zcela nepamětnické generace české divácké i umělecké veřejnosti. ()
Samozřejmě je to přijatelnější zážitek, než filmová adaptace Jedna kočka za druhou, neb vznikala po revoluci, že. A toto je fenomén Vinohrad 80. let. Čiže tak. Ale stejně prožít s Bohdalkou a její vyřídilkou dvě hodiny je poměrně náročné. Naštěstí je tu Hanzlík s Maciučkou a několik vedlejších linek, které mají trochu jiný obsah, než je ten nekonečný gejzír moralit, mouder a poučení. "Takovouhle vilu vidíš jenom ve filmu pro pamětníky! A já ti jí koupím!" ()
Herecký koncert par excellence. 1) Divadelní představení na televizní obrazovce těžko konkurují výpravným řádově dražším filmům plným nádherného pokoukání, dokonalého zvuku a výborného osvětlení. Divadelní atmosféru bezprostředního kontaktu diváka s herci kamery přenesou v tom lepším případě jen částečně. Před obrazovkou nejsem přítomen jedinečné chvíli vzniku uměleckého výkonu, sleduji pouze záznam. 2) Proto nemám divadlo na obrazovce příliš v oblibě. V tomto případě však fantastické herecké výkony zejména Jiřiny Bohdalové, ale i Miloše Kopeckého, Hany Maciuchové či Milana Kláska převálcují všechny možné výhrady. Skvěle napsaný (inu, Jiří Hubač) příběh pod taktovkou dlouholetého režiséra Národního divadla Václava Hudečka nemůže diváka neoslnit. 3) Moje jediná výhrada je zbytečně rozvleklá střední část, kde se příběh téměř zastaví a přešlapuje na místě. Vzhledem k celkové délce by hře zkrácení o nějakých třicet minut prospělo, získala by na dynamice. A to je také důvod, proč dávám jenom čtyři hvězdičky, i když paní Bohdalová by si jich zasloužila minimálně šest. ()
Proti jedné kočce..která vznikla podle divadla a které se Bohdalce hodně nelíbilo, je tohle moc veselé... Jedna kočka za druhou je skvostná, s tímhle sem se nepotkal... Manželka scénáristy Jiřího Hubače mu nedopatřením vyhodila 25 stran textu a on zdrcen už odmítl hru znovu psát.Jiřina Bohdalová která věděla že píše hlavní roli pro ni ho tak dlouho "otravovala" žadonila, motivovala autora, až se scénárista rozhodl hru dopsat. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (5)
- Dům na nebesích způsobil velkou roztržku mezi Jiřinou Bohdalovou, Jaroslavem Dudkem a Janou Štěpánkovou. Když Jiří Hubač přinesl scénář, přál si, aby jej režíroval Dudek. Ten chtěl do hlavní role Janu Štěpánkovou, ale to Hubač odmítl, že scénář je psán na tělo Bohdalové. Dudek tedy režírovat odmítl. Za čas se Bohdalová v divadelním klubu Dudkovi a Štěpánkové zmínila, že by chtěla, aby roli paní domácí hrála právě Štěpánková, což bral Dudek jako pokořující a dal to Bohdalové najevo. Tu to rozčílilo natolik, že ho osočila z toho, že svou ženu protěžuje. Dudek se pochopitelně urazil a dle slov Bohdalové trvalo patnáct let, než je jejich vztah znovu ustabilnil natolik, že po roztržce nebylo stopy. (cundak)
- Tato divadelní hra byla z filmována v roce 1993 pod názvem Jedna Kočka za druhou. (M.B)
- Manželka scenáristy Jiřího Hubače mu nedopatřením vyhodila 25 stran textu a on zdrcen už odmítl hru znovu psát. Jiřina Bohdalová, která věděla, že píše hlavní roli pro ni, tak dlouho žadonila a motivovala autora, až se scenárista rozhodl hru dopsat. (sator)
Reklama