O perlové panně

Hanzlík jako šlechtic v donkichotském stylu, Jirák a Hartl jako dvojice věčně přiopilých, ale laskavých parťáků. Filip Blažek v typické roli krásného zachránce, výborný Lukavský jako starý malíř a Pomeje, který výborně pasoval do role obhroublého loupežníka, zaujal i Filip Rajmont jako zlodějský sluha pana Cypriána v podání Radka Žáka. Děj je sice plný nesmyslných situací, například když zlodějský sluha Hubert (F. Rajmont) prchá po provaze z hradu, ze kterého mohl normálně odejít, ale je také plný vtipných situací, například, když se Kornelius (Hanzlík) diví, že mu neteče modrá krev, nebo poznámka, že si komediantka Linda vybrala dobře, protože ženich ani nepotřebuje chomout. Takže já jsem byl docela spokojen, protože je to opět trochu jiný pohádkový příběh. (17.11.2021)

Utrápená pohádka, která by mohla sloužit jako studijní materiál, jak netočit pohádky. Nejen že je příšerně natočená, tak je i nudná a divák u ní po celou dobu trpí. Herci hrají jako úplní amatéři, kamera je otřesná (například ve scéně, kdy jede v bričce rytíř Kornelius s tím cigánem, co nosí ženské hadry, tak je kamera namontovaná těsně před vozkou. Kamera zachytává půlku těla vozky a půlku těla koně, přivázaného vedle bričky). Nepovedlo se ani vkusně nasnímat místa, kde se točilo. Jsou to jen takové nic říkající záběry, které stejně divákovi nic neřeknou. Nejhorší je to na té zřícenině, kde je vidět jen občas nějaká ta zeď. Příběh je úplně o ničem a nejhorší na všem jsou ty tupé dialogy. Nechápu, jak v téhle hrůze mohl hrát Jaromír Hanzlík a dokonce to bylo promítáno v kinech. Vždyť tohle je ubohé i na obyčejnou televizní pohádku. [1836. hodnocení, 45. komentář, 42%] (03.12.2020)

Jedna z pohádek, kterou nemusím vidět vícekrát. Z Kuklové udělali krávu, která ví, že je kráva a má z toho hroznou radost. Hanzlík je bodrým schizofrenikem, Jirák leje ligu, Pomeje hraje klasickou svini jako vždycky a Blažek hraje sebevědomého idiota, kterého bych okamžitě poslal na rande se zastřihovačem vlasů. (17.11.2017)

Achich ouvej, tohle bolelo. Blbé až to bučelo, uječené (jakože humorné), s bandou nesympatických postav a Jaromírem Hanzlíkem, kterého je pro podobné výblitkové tragédie vážně škoda... ale tu hvězdičku mu teda dám. Asi bych tyhle moderní pohádky při vaření měla do budoucna vynechat, ať nemusím oškrabovat potraviny z obrazovky (za předpokladu, že se neroztříští po úderu hrncem, pak už by oškrabovat nebylo třeba a byl by klid). 20% (06.09.2010)

Bez ohledu na své zřetelné slabiny PERLOVÁ PANNA představuje jednak určitý, zčásti úspěšný průnik žánrů (pikareskní román a pohádka s bájí), jednak jasná převládnutí nepřehlédnutelných pozitiv. Básnická atmosféra, zdařilá snaha o postižení drsností doby a jeden z mimořádných hereckých výkonů tradičně skvělého herce Jaromíra Hanzlíka netvoří zdaleka jejich vyčerpávající výčet. Základní idea - čest a poctivost vítězící, je-li třeba, i silou - rovněž působí v kontextu devadesátých let a jejich bledničkových postav téměř revolučně. Naopak děj jinak působivého díla retardují vedle ne zcela zvládnutého průniku žánrů neúnosně dlouhé a ve své podstatě zbytečné soubojové scény, za hranicemi pochopení je Lukavského papírem šustící postava a jen obtížně lze pochopit smysluplnost značné části scén s potulnými herci i pijáckých replik Jana Hartla a Oty Jiráka. Budí to dojem sporého námětu a snahy dodržet stůj co stůj potřebnou, předem objednanou dobu trvání. A se standardem, jehož úroveň je v polistopadovém kontextu vysoko nad průměrem doby. (08.04.2008)