Lítám v tom

Kdo jsem? Pracuju pro společnost, která mě půjčuje srabům, jako je Stevův šéf. Lidi totiž vyvádí, když dostanou padáka. Jsem 322 dní v roce na cestách. Kdo létá letadlem – zná mě! TADY ŽIJU!.... Dostali jste někdy padáka? Nebo jste dokonce šéf? Šéf jako ten Stevův? Tak v pasážích věnovaných práci, najdete nejen hodně odpovědí, ale zřejmě se i pobavíte. O to tu ale nejde. Stejně jako nejde o zopakování si amerického zeměpisu. Cíl je zamaskován do pracovního vytížení a hesla: ,,CELKOVÉ MÍLE JSOU MÉ CÍLE“ A taky do ,,prázdnýho batohu“. Hlavní je však dokázat, že každý potřebuje pomocného pilota a ukázat, že G.Clooney je stále sympaťák a že přemýšlet o životě je smutné (což zejména odsouhlasí ti starší). Můj problém je, že nebýt té práce, tak se tu ZASE řeší jen vztahy. A i když jde o vztahy plné překvapení, nebaví mě neustále poslouchat co má a nemá smysl a zjistit, že nejlepší parta je jeden. Jinak se jedná o pohodovej film, který je o životě, práci a létání, tedy věcech vesměs smutných. Proto bych jej nedoporučil každému. Ti, kteří očekávají optimistické a radostné pohlazení, ať raději začnou lítat. Letadlem. PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * (09.03.2010)

I George Clooney může někdy skončit jako ten druhý. Lítám v tom! Čistě a upřímně. Lidské úniky na mnoho způsobů aneb nejpůsobivější přehlídka eskapistů posledních několika let. Jason Reitman je nekorunovaným králem malých chytrých filmů. Bydlení v drahých hotelech, cestování první třídou a život vměstnaný do sady kreditních karet spolu s životními pravdami na každém rohu. Možná lehce zapomenutelné, ale až nečekaně příjemné. A abych nezapomněl Jason Reitman je malý nenápadný superhrdina amerického filmu s velkým R na hrudi. 9/10 Plus dodatečný pohlavek za naprosto se nehodící a mystifikující český taglin. (09.01.2010)

Velmi zajímavé (a jímavé) drama s hlubším přesahem. Vnitřně vyprázdněná americká (západní) společnost a reflexe krize takovéhoto hodnotového systému. Příběh zasazený do středostavovského prostředí zřetelně odkazuje k slavné Kazanově Tiché dohodě. Má však jednu zásadní vadu - kolísavou úroveň, některé pasáže jsou tak trochu nudné. Filmové boření amerického snu je nyní téměř moderní. Lítáme v tom všichni. K avizované metě Americké krásy tenhle filmový projektil ovšem nedoletěl ani zdaleka... (21.03.2010)

Ne, že by celý ten film neutáhl jenom George Clooney na svém atomovém charismatu... Kdyby jeho postava existovala ve vzduchoprázdnu, pořád bych vás poslal se na něj podívat. Vtipem tady však je, že kdyby z rovnice vypadl, film by velice pravděpodobně fungoval skvěle i bez něj. Témata jako nestraný dualismus cyniky a romantiky, psychologie spojená s propouštěním zaměstnanců; břitký a svižný scénář; či jako vždy osvěžující přestupky proti hollywoodskému dekóru - to jsou věci, kvůli kterým si film zaslouží být vynášen... možná ne až do vesmíru, ale do oblak určitě. Příjemný let. 80% (02.03.2010)

Mam podobný pocity jako u filmu Děkujeme, že kouříte. Když jsem na začátku sledoval ty rozhovory s lidma, co dostávaj padáka, tak jsem se skvěle bavil (jsem totiž dost zlomyslnej). Potom ale to vyhazování lidí poněkud ustupuje do pozadí a začínaj se řešit vztahy. A tohle teda já moc nemusim. Aspoň je dobře, že mnou očekávanej happy end se nekonal. První hodina se mi líbila hodně, zbytek jsem prostě dokoukal, aniž bych měl chuť to vypnout. Úplnej závěr je takovej neutrální - nenadchne, neurazí. 70% (26.07.2010)