Vintage Car
Režie:
Alfréd RadokScénář:
Adolf BranaldKamera:
Jaromír HolpuchHudba:
Jan F. FischerHrají:
Raymond Bussières, Ginette Pigeon, Luděk Munzar, Radovan Lukavský, Josef Hlinomaz, Annette Poivre, Antonín Šůra, Svatopluk Beneš, Oldřich František Korte (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Na letišti přistálo letadlo, ze kterého jsou vykládány různé předměty pocházející ze začátku 20. století, včetně starého auta. Mladý mechanik s letuškou si prohlížejí album zažloutlých fotografií a před očima se jim rozvíjí příběh. Dějiny motorismu v Čechách začínají, když Laurin s Klementem založili továrnu na výrobu motocyklet. Roku 1904 se konaly ve francouzském Dourdanu první motocyklové závody, kterých se zúčastnili i Češi. Seznámili a zamilovali se tu český mechanik František a Nanette, dcera francouzského mechanika Frontenaca. Český závodník Vondřich dojel pro poruchu druhý. V roce 1905 se konal závod znovu, Vondřich se pojistil zavazadlem náhradních dílů a vyhrál. Nanette s Františkem, kteří si celý rok psali, se znovu sešli. Po motorkách se začaly všude vyrábět automobily a v roce 1909 byl ve francouzském Gaillonu uspořádán jejich první závod. Vyhrál český závodník hrabě Kolovrat. Jeho mechanik František se v místním kostele oženil s milovanou Nanette. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (58)
dvě hvězdičky za super nápad a zajímavé ztvárnění, stačilo by ale prvních dvacet minut. zbytek filmu se neúnosně vleče a voice-overy - komentátoři začnou být za chvilku anoidní. informace se valí především ze zvukové stopy, jsou zahlcující a člověk je stejně nezvládne vstřebat. a můžete mu to vysvětlovat jak chcete, když po chvíli zjistíte, že se vůbec nemusí namáhat, protože komentáře zde hrají úlohu především jako "doprovod" a lze je brát "místo hudby". Stejně se ta mrška podvědomě snaží je rozlousknout což velmi unavuje. osobně bych vystřihla prvních dvacet minut, zkrátila to na polovinu a pak by se tomu dalo říkat snesitelný film. teď se tomu říká nuda ()
První půhodinka tohohle filmu vůbec není špatná. Vtipně napodobuje tehdejší filmové týdeníky. Jenže ten zbytek je spíše romantická komedie, která sama o sobě na špičku rozhodně nemá - je poměrně nudná, předvídatelná a kdyby byla tato pasáž, která zabírala tři čtvrtiny stopáže, byla zkrácena na třetinu, vůbec nic by se nestalo. Nicméně vcelku zajímavý experimentální film. 55% ()
Úvod je dobrý až výborný, páčil sa mi dokumentárny prierez históriou motorizmu so zvláštnym zameraním na Mladú Boleslav a ich výrobu „motokola“. Keď sa dokumentárna forma mení na športový motorizmus a neskôr na romantickú grotesku, kde sa buď nehovorí alebo hovorí po francúzsky bez titulkov, to už je horšie. ()
Asi nebude můj pohled na první scénu filmu, ve které v mamutím letadle své doby přilétá stařičký automobil, po chuti každému, ale což. Proti onomu aeroplánu je člověk nepatrný. Zhmotnělá technologie působí mocně, majestátně, odlidštěně a soběstačně (a je to tak dobře:) ). Přilétají i dva lidé, muž a žena, pár. Internacionalismus, kosmopolitnost a jistý druh socialistické (zde vcelku sympatické) unifikovanosti zaznívá v setkání dvou lidí ze dvou letadel a zřejmě i států, jejichž příběh se, jak plyne ze zbytku filmu, obdobně odehrál již před padesáti lety. V kontrastu k technice moderní dědeček automobil, v kterém usednou a prohlížejí prastaré fotoalbum, vyzařuje dobráckost, náladovost a dojímá. Ohromení dob minulých je to tam. Kdyby podobně nápaditě pokračoval celý film, asi bych byl dosti spokojený. Žel záhy se z něj stává "filmový týdeník", což je ještě poměrně sympatické, až nakonec přejde do přespříliš lehounké lovestory, která je zvláštní jen kombinací provinčnosti a internacionalismu, tím, že vyzařuje víru v budoucí porozumění mezi národy a zůstává přitom vlastenecká. Obojí, jak technika, tak mezinárodní porozumění ve svazku hlavních hrdinů přebírá vlastnosti druhého - porozumění je pokrokem a technika služebníkem míru. Slabé ***. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (16)
- Představitelku hlavní ženské role Ginette Pigeon si režisér Radok vybral podle fotografie. Herce Raymonda Bussiérese, jenž ve filmu ztvárnil jejího otce, si vybral na základě jeho výkonu ve snímku Krásky noci (1952). (Charlizee)
- Snímek dostal hlavní cenu československé filmové kritiky. (Charlizee)
- Pozdější mimořádně úspěšný režisér Miloš Forman (který tu pracoval jako asistent) vzpomínal na svou neplánovanou hereckou účast: "Měl jsem na starost obsazení komparzu a vedlejších rolí. Jednou z nich byla rolička leteckého pilota a jediným úkolem jejího představitele bylo dostavit se ráno včas do Ruzyně na natáčení a vypadat dobře v uniformě. Mladý muž, kterého jsem pro ni našel, neměl ve filmu jedinou repliku, takže ani nepotřeboval scénář. Ještě večer před natáčením jsem mu zavolal, abych mu připomněl, v kolik hodin ráno má být v Ruzyni. (...) Později se ukázalo, že se noc předtím někde opil a svou hereckou karéru prostě zaspal. (...) Radok neměl na place rád žádné nepředvídatelné události, a protože jsem ho nechtěl rozčilovat nepříjemnou zprávou, navlékl jsem se do té uniformy sám. Naštěstí mi dobře padla. Můj úkol byl tak jednoduchý, že by ho zvládla i cvičená opice. (...) Dostavil jsem se na plac v uniformě, přetrpěl pár fórků, které můj převlek zákonitě vyvolal, a postavil se vedle stevardky. Radok nám dal pokyn a já se vydal po jejím boku po určené trase. Vtom jsem si s hrůzou uvědomil, že to není vůbec nic lehkého. Najednou mě chňapl démon sebepozorování a já si přesně uvědomoval, jak vysoko zvedám při každém kroku nohu, celý jsem ztuhl a šel jsem toporně jak robot. Tu ženu vedle sebe jsem cítil jen jako jakýsi přízrak a svět kolem mě se propadl kamsi daleko kolem mě. Zastavil jsem, ukázal rukou tam, kam jsem měl, ale to gesto bylo hloupé, strojené, teatrální. Říkal jsem si v duchu, ať už přestanu blbnout, ale na nic jiného jsem myslet nedokázal. Než záběr skončil, byl jsem na zhroucení." (NIRO)
Související novinky
Pavel Landovský 1936 - 2014
Ve věku 78 let zemřel ve včerejších večerních hodinách herec a dramatik Pavel Landovský. Syn zemědělského inženýra a učitelky a bývalý manžel dramatičky Heleny Albertové vystudoval Vyšší průmyslovou… (více)
Alfréd Radok byl tvůrcem neskutečné invence. Téma automobilismu a motorismu není zrovna mou srdcovkou a sám bych si žádný dokument k historii auto-moto průmyslu ani nevyhledával. Ovšem Radok nám, divákům československé (a evropské) kinematografie, něco takového ve velice svérázném pojetí přináší přímo pod nos v jedném ze svých ne mnoha celovečerních filmů, a já mu tenhle experiment přímo baštím. Nesmírně povedené historické záběry se stylizací starých dokumentů jsou zároveň originálním pohledem na vývoj filmu, kdy se v průběhu první poloviny mění styl filmu také na základě vývoje techniky: od úvodního záběru na obyčejný příchod letadla, přes prokládání fotografií, neozvučených záběrů natočených prastarou technikou a provázených mluveným komentářem... pak nástup do němých grotesek s hudbou a psanými komentáři, v druhé polovině rozjíždějící se hraný zvukový film v podobě typické pamětnické veselohry s milostnou zápletkou. Škoda, že nedošlo na ono barevné pokračování, o které Francouzi tak projevili zájem, ale tehdejší doba další spolupráce se "západem" nepřála... . . . Celkově poutavé to pohledy do zákulisí vzniku prvých českých bicyklů, motocyklů a automobilů v době posledních dekád monarchie, i realizaci francouzských závodů. Doba bez speciálních kamer, moderních vysílaček nebo bezdrátové elektřiny, kdy místo dnešní elektronické tabule s obratnými počítačovými reakci sloužili minimálně dva lidé jako "sestrojovači" tabulky předběžných výsledků... nebo ten dojem z nádherných starých foto-aparátů, při jejichž cvaknutí se zakouřilo!! Pak můj milovaný Radovan Lukavský jako slavný Václav Klement, jeden z dvojky konstruktérů Laurin & Klement a svědek veškerých udalostí. Vidět ho zde při akci v slavnostní uniformě stejný požitek jako poslouchat Karla Högera komentovat motocyklové závody. ...a co teprve Luděk Munzar ve své úplně první filmové roli, jak velkolepě začínal, jeho partnerkou francouzská modelka a dalším hereckým partnerem sám velký Raymond Bussières! Než se Munzar propracoval ve svých rolích od filmových i divadelních milovníků k psychologicky složitým postavám, zde dostal výrazný prostor pro komediální scény, jak už snad nikde jinde později (možná v Našich furiantech). Nečekaná je scéna, kdy Munzar jede po hotelových schodech s ruky plnými nářadí a těžkými kufry, které se mu několikrát rozesypou... ještě netušíc, že za dveřmi tajně čeká jeho milá a za dalšími dvěrmi zvědaví hosté, kteří každou chvíli vybafnou se svadebním popěvkem na mladou dvojici v mileneckém vzplanutí. Už jenom za tu tenkrát hodně netradiční filmovou spolupráci českých a francouzských herců, velice originální pojetí tématu a Luďka Munzara to je z mé strany plný počet. Velice příjemný a veselý žánrový snímek s nenáročně vzdělávacím obsahem. Vedle Synů hor ze stejného roku možná v našich končinách jediný, který v hrané formě zpracovává mezinárodní vítězství českých nebo slovenských sportovců. 85% (deníček - Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) () (méně) (více)