Matka

Hahaha, hihihi, hohoho, huhuhu, hehehe. Líbí se mi, jak je tento režisér krutý. Přicházím v poslední době krutosti na chuť. Mám chuť se k filmu nějak blíže vyjádřit, ale na druhou stranu se to ve mně bije s názorem, že k takto suverénnímu počinu nelze říci nic jiného než "Líbilo se mi./Miluji./Nenávidím./Nepochopil jsem./Ne můj šálek kávy." Jakékoliv podrobnější verbalizování (doufám, že tohle slovo existuje) ale už v mých očích ztrácí smysl, protože poznámky typu "tvůrci se berou tak vážně, až jsou směšní-závěr natahovaný-žánrová nevyhraněnost-emocionální bublina" poukazují na věci, které režisér dělá záměrně. Takové rozebírání tedy nepřináší alternativu, jak by film mohl být lepší, nýbrž jak by mohl být jiný. A výraz jiný chápej jako méně osobitý a méně Bongův. ♥ (21.10.2012)

Je to nadpriemerná mierne kriminálne ladená dráma. Má dosť dobrý príbeh o staršej žene, ktorá má už len svojho syna trpiaceho mentálnou zaostalosťou a tak keď je obvinený z vraždy mladého dievčaťa, keďže bol posledný, kto ju videl nažive, urobí všetko preto, aby ho z toho dostala. Spracovanie nie je zlé, ale ani o výraznejšej spokojnosti hovoriť nemôžem. Táto zápletka sa mohla podať viacerými zaujímavými spôsobmi, kľudne to mohol drsný thriller, prepracovaný kriminálny film, emocionálna dráma a podobne a síce najbližšie to má práve k tej dráme, ale v tomto prípade mi to nesadlo práve najideálnejšie. S nadpriemernou dĺžkou nemám žiadny problém, ani na okamih som sa nenudil, po celý čas sa to drží v nadpriemere, takže skutočne na žiadne slabé miesto som nenarazil, lenže problém je, že celé je to také nevýrazné, s minimálnou gradáciou, možno až príliš priamočiare, pozerá sa na to dobre, ale výraznejšie ma zaujali asi len dve situácie vrátane zvratu a to je predsa len trochu málo. A preto mi ani jednotlivé žánre neprišli práve najlepšie podané, kriminálna línia je až moc jednoduchá, o napätí tu vôbec nemôže byť ani reči a ani dráma si ma moc nezískala. Herecké obsadenie nie je zlé, Kim Hye-Ja v hlavnej úlohe, k tomu Won Bin ako jej syn, obaja to zahrali veľmi dobre, lenže ich postavy si ma moc nezískali a vedľajšie postavy mi už prišli skôr len také obyčajné a to aj Jin Goo, ktorý máva väčšinou síce menšie, ale aj tak zaujímavé úlohy. Réžia a technická stranka sú rozhodne kvalitné, Bong Joon-Ho je len predsa veľmi schopný režisér a aj tu vidno, že mu všetko vyšlo tak, ako aj bolo v pláne, len mne to tentoraz až tak dobre nesadlo. trochu mi to prišlo ako návrat k štýlu jeho prvého filmu a mne práve viac sadli jeho počiny medzi nimi. Určite tento film nemôžem výraznejšie kritizovať, kvalita mu nechýba a aj po opakovanom pozretí sa mi na to pozeralo dobre, ale s trochu upraveným scenárom by mi to sadlo určite viac. 64% (11.03.2013)

„Matka“ bývá mnohdy srovnávána s Bongovým starším filmem "Vzpomínky na vraždu". V obou případech se jedná o detektivní příběh zasazený na maloměsto, kde vystupuje trojice různorodých policistů a retardovaný mladík. Bong vždy podřizuje výchozí žánr postavám, takže přenesením pozornosti z vyšetřovatelů na obyčejnou starostlivou matku, která se snaží očistit syna obviněného z vraždy, vznikl diametrálně odlišný snímek. Titulní postava do žánru vnáší intimní pohled a civilní pojetí, ale současně nezastiňuje rovinu napínavého vyšetřování. (05.07.2009)

Do třetí čtvrtiny filmu velice dobré. Ale co se nestalo, poslední půlhodina mě totálně semlela. Až na konci filmu si člověk teprve uvědomí neskutečnou vypiplanost scénáře. Když k tomu přidáme vynikající herce (tři hlavní postavy se předhánějí kdo zahraje lépe), kameru a hudbu, nemůžu hodnotit jinak než za pět. Po delší době skvělý korejský film, a to mě ze začátku vůbec nelákal. (19.11.2009)

Jihokorejská kinematografie si zapisuje další zářez a Bong Joon-ho definitivně potvrzuje, že patří do režiserské (myšleno celosvětově) elity. Příběh matky, jejíž láska nezná hranic a která se ze všech svých sil snaží zachránit syna, je strhující svou upřímností a naléhavostí, kterou onu lásku popisuje. A uvnitř vší té rozervanosti navíc Bong nezapomíná upomínat na Hitchcocka a připravovat thrillerové scény plné jakési temné aury, jež vaší duši chtivou "něčeho" originálního zcela naplní (téměř všechny takovéto scény v Bongově podání končí jinak, než by se čekalo). Typická rozpolcenost režisérových filmů je přítomna i zde: humor střídá násilí, horror vztahový film a černá komedie tragický příběh. Tohle je ovšem trademark v pravém slova smyslu, žádná neumělá křeč. Je až neskutečné v jakém uměleckém duchu Bongova filmografie pokračuje a jak se svým každým dílem posouvá dál a tím pádem posouvá dále i hranice filmového vědomí. Říkejte si, co chcete, ale toto dokáže jenom ta asijská kinematografie. (19.10.2009)