Zahrada

Záhrada byla úžasná a to jsem ji poprvé viděl v devadesátkách, kdy jsem byl ještě mlaďoch téměř bez zkušeností. 1995 to byly nejlepší roky na střední tam na jihu s mojí bandou. Daleko byla ještě krize středního věku, otázky proč tu vlastně jsme, daleko byly ještě ztráty prvních blízkých i postupné s tím spjaté a o to rychlejší proniknutí do uhoněného a ustaraného světa dospělých. Viděna po letech, je Záhrada stále kouzelná jako tenkrát, navíc ovoněna tou dobou kdy byla točena. Jestli šedesátky než sem přijeli v plechových maringotkách bubáci RuSSáci (promiň Karle Kryle, ale oni jsou fakt odporní bubáci) byly neljepšími časy na níž vzpomínají naši otcové, pak pro nás to bezpochyby byly devadesátky. Dávám za čtyři jablíčka. * * * * (31.12.2022)

Jakub jde do přírody. Místo hádek s tátou a frustrujícímu vztahu s vdanou ženou jde tam, odkud jeho táta přišel do města. Objevuje tam vztah člověka k přírodě. Sám sebe a do toho se mu do cesty ještě připlete jedna ženská, s níž se mu vede přiropzeněji,než s vdanou ženou, na níž by ai tak nevadilo, že je vdaná, ale že je to slepice. Takže jakub pochopil, že je nakonec dobře, že je vdaná. A kolem sebe má krásnou krajinu, zahradu, a pěknou, "free styl" užívající si ženu. (01.09.2010)

Pokojný poetický snímok, ktorý človeka ukľudní a zrelaxuje ako prechádzka v krásnej prírode. Vo filme sa nič moc nerieši a vzťahový trojuholník je (našťastie) len na okraji scenáru. V záhrade je cítiť dušu a magickosť realizmu, a tak je snímok vhodný skôr pre premýšľavé romantické povahy. Hodnotenie: 75% (03.03.2009)

Své životní problémy nemusí filmoví hrdinové řešit jen v nervy drásajících psychologických studiích - důkazem je jedinečný autorský film filmového i divadelního režiséra Martina Šulíka. Hlavní hrdina objevuje taje starého domu, seznamuje se s osobitou Helenou, na níž je nejvýraznější motiv návratu k přírodě: cizí pes jí bere jablko z úst, nejlepším lékem na zranění je lidská moč, pomáhá i "pobyt" v mraveništi. Její levitace nad zemí znamená, slovy otce, že všechno je konečně v pořádku. Současný svět je pojmenován výlučným způsobem, místy působí ve své bezstarostnosti až odtažitě. (21.07.2005)

Šulíkova poetika plná symbolů, v které si každý divák (pokud chce a jde snímku naproti) najde to své. V dnešním uspěchaném a přetechnizovaném světě působí tento snímek téměř jako čisté zjevení a "očistec". 33-ti letý Jakub prožívá krizi středního věku a útočiště nachází na opuštěné zahradě svého otce. uživ. RADEK99 to popsal hodně stručně, ale výstižně. Zde je naprosto zbytečné plýtvat slovy, raději se podívejte sami. p.s. Marián Labuda říká: KURVA, ale je tu pěkně. JÁ souhlasím a dodávám: kurva, bylo to ale fajné a pěkné. 4+1/2* (15.01.2011)