Crows Zero

Tohle je solidní prdel. Po celou dobu filmu platí důležité pravidlo: Nebrat ani vteřinu filmu vážně. Pokud se vám to nepodaří, můžete to rovnou vypnout, jelikož začnete mít pocit, že japonské školství má určité mezery. Pokud naopak přijmete princip absolutní nadnesenosti, dají se ty 2 hodiny celkem dobře užít. 6/10 (17.11.2014)

Masakr, tohle byl MASAKR! Je to film, kterej má na ksichtu napsaný "s ničím se nesrat, jít do toho po hlavě i za cenu monoklu a nenechat se zastrašit!". S divákem se to nepáře a hned od začátku si užijeme tak perfektní bitky (jednotlivců i početných skupin), že se člověk ani nestihne skoro nadechnout. Herci jsou výborně vybraní, casting se rozhodně povedl, o prostředí, ve kterým se to odehrává, ani nemluvím a soundtrack všechno pěkně podtrhuje. Rozhodně stojí za podívání, protože "Dobytí je jenom sen." - "Nebuď si tak jistej." (25.07.2012)

Z tohohle bude fanynky asian boys polévat horko. :) Miike stále více reflektuje moderní filmařské trendy a Crows: Epizode 0 je celkově snad jeho nejdynamičtější film, velmi dobrý téměř ve všech stránkách. Má styl, spád, příběh, krásnou Meisu Kuroki a rozmanité a charismatické mladé tvrďáky, co si rozbíjejí držky ve vizuálně slušně nářezových bitkách. Ta výborná hromadná mezi gangem Serizawy a GPS (provazce deště, všudypřítomné bláto mísící se s krví, solidní street fight choreografie, zpomalené záběry a pomalá balada - to je prověřená a úderná kombinace; Adrian není sám, komu při ní vytanuly na mysl stylizované scény v korejských akčních dramatech :) a zdramatičtění příběhu jsou velkým příslibem pro pokračování. Nevím, komu budu fandit, ale hodně mě zajímá, jak to bude dál... (18.01.2009)

Parádní film, který pobavil nejen akcí, ale i vtipem, navíc tak zdevastovanou školu jsem ještě neviděl, hotové bitevní pole. Plnou nálož ale ode mě nedostane, a to proto, že při závěrečné bitce jsem měl trošku problém s realističností (i když ono je to vlastně počas celého filmu), pak kvůli pár nasladlým scénám a závěr mě také moc nenadchl, neboť jsem si spíše oblíbil Serizawu, to že chlapci v každém záběru museli mít perfektní účesy i za deště bych neřešil:-). Celkově velmi kvalitní záležitost, k dokonalosti ale přeci jen ještě něco scházelo. 80% a krásné 4. (11.05.2011)

Úvodní scéna na zahájení školního roku na střední škole Suzuran už jen vzhledem budovy, ve které se odehrává, značí, že mladíci na téhle škole asi zrovna nerostou pro červený diplom a slovy jednoho ze studentů "svou hodnotu dokazují pěstmi". Takaši Miike to rozjíždí jako absurdní středoškolácký film dotažený do extrémů, takže po intermezzu s japonským Billy Idolem se příběh rozvíjí tak trochu epizodním způsobem, kdy se hlavní hrdina Gendži snaží nashromáždit spojence, aby mohl vyzvat místní velké zvíře Serizawu a stát se králem školy Suzuran, protože náplní dne studentů na této střední škole je závod o to, kdo bude mít větší péro, tedy větší gang, který potom postaví proti sobě a dají si mocně přes držku. Epizodní je to proto, že Gendži s jakuzáckým parťákem Kenem shání spojence přes různé filmové žánry :) první dokonce je takové parodování středoškolských romantických komedií, ale dostane se samozřejmě i na bitky a na témata přátelství a cti. Taky se během filmu objeví i spousta úplně ujetých vtípků, ale to hlavní co tam mladí pánové provádí jsou pochopitelně bitky, které jsou natočené velmi pohybově, dynamicky, zábavně a divák si může vychutnat každé kopnutí a ránu naplno a že jich je ve filmu hodně. Není to martial arts film a bitky jsou surové a asi jako chuligánský street fight, ale i v tomhle chaosu kde se to mele hlava nehlava je zapracovaná zajímavá choreografie a taky je to často komiksově nadsazené. Bitkám pochopitelně kraluje finální střet, na který se celou dobu čeká. Ono to je tak trochu dokonce i jako "sportovní" film o soupeřících týmech, až na to že sportem je tu monstrózní bitka :). Čeho je ve filmu ale fakt moc je testosteron, který z něho přímo teče v proudech, protože to co je pro holky Whip it! je tohle pro kluky a takhle moc klučičí film jsem ještě snad neviděla a nedivila bych se, kdyby japonští středoškoláci zvýšili počet výtržností ve městě po shlédnutí tohohle filmu, protože by taky chtěli, aby se projevil ten "hero inside" za zvuků popíku a ostrých kytar při bitce v dešti a blátě :). Od pětky mě ale odradila takový trochu spěch, protože Gendži musí během dvou hodin stihnout spoustu věcí, Takaši Miike rozehrát spoustu motivů přátelství a loajality atd. a všichni ostatní musí stihnout co nejvíckrát se pobít, takže něco je takové možná trochu nedotažené, i když všechny rozjeté části děje byly zábavné. A taky možná to až absurdní poměřování péra mě zrovna moc nebralo, protože o tom ten film prostě je :), ale možná že na druhé nebo třetí kouknutí už bych možná tu pětku dala, kdyby mě to dokázalo přesvědčit pořád tak dobře jako na první kouknutí. :) (12.12.2010)