Pěst plná hněvu

Pěst plná hněvu je Bruceův pokud už ne nejlepší, tak určitě nejkultovnější film. O jeho kultovním statusu svědčí asi nejlíp fakt, že pokud už chcete v Hong Kongu ve světě bojových umění něco znamenat, bez vlástní "pěsti" se zkrátka neobejdete a je úplně jedno, jestli se vydáte cestou přímého pokračovaní (jako Jackie Chan), remaku (jako Jet Li) a nebo pro jistotu obou (jako chudák Donnie Yen;)). Oproti dalšímu Bruceovu filmu z tohoto roku, Cestě draka, je na Pěsti plné hněvu znát jasný kvalitativní posun směrem vzhůru. Bruce si tady nehraje na žádného retarda, ale naopak je to ten správný zabiják toužící po krvi, ohání se nunčaky, láme kosti a bitky jsou naštěstí rovnoměrně rozloženy po celém filmu, místo toho aby si je Bruce skrblíkovsky šetřil až na pseudoefektní finále. Je sice vidět, že rozpočet asi nebyl nijak závratný, přeci jen je hodně poznat, že i všechny exteriéry byly natáčeny ve studiu a krev připomíná spíš špatně rozmíchané temperky, ale je to dělané s láskou a takhle originálně pojatý příběh, kdy Bruce mstí svého mistra i když ví, že za to bude muset nakonec zaplatit životem, se jen tak nevidí. A Japonci jsou tady prostě nehorázné svině! (30.09.2007)

Klasika od Shaw Brothers (tak velebených Quentinem Tarantinem), která je typickou ukázkou jejich produkce - papundeklové kulisy, ne zrovna komplikovaný příběh a jeden zvukový efekt pro úder (jen si všimněte!). To, ale neznamená, že by se divák nudil. Tohle je jeden z nejlepších filmů Bruce Leeho a skvělým případem Hongkongské kinematografie. (04.05.2009)

Bruce Lee je tu fantastickej hned od začátku. To, když dorazí na pohřeb svého mistra ve smutečním bílem ošacení a vrhá se na jeho rakev. Ta síla jeho emocí v tváři, když po té do jejich školy dorazí Japonci, je cítit až do hloubi srdce každého fanouška jeho filmů. Nemusí nic říkat, jen stojí mezi ostatními a to něco z něho vyzařuje jako slunce nad obzorem. To je BRUCE LEE a jeho cesta za pomstou. Cesta, v niž budou všichni potrestáni zlámáním žeber nebo smrtí. Muž, který kdysi prohlásil: "I HAVE NO FEAR OF AN OPPONENT IN FRONT OF ME!“ (15.10.2008)

Hm, asi me vetsina KF filmu nejak miji.... Pribeh spatny, herci spatni, choreografie docela dobra - a to je malo ;]] kdybych jeste odmyslel Vapetovsky humorny dabing, co me jeste drzel pri tom abych se na to neprestal divat a cekal, co dalsiho jeste vyrobi ;]] tak to ma jeste o hvezdicku min. Skoro jakykoli jiny KF film je stejne "dobry" (20.06.2005)

O tomhle filmu se často mluví jako o nejlepším Bruce Leeho filmu, já si to však nemyslím. Ze čtyř filmů, které dokončil, je Fist of fury rozhodně nejvíc poplatná HK kung-fu produkci – jedná se o souboj dvou různých škol, okořeněný ještě o rivalitu mezi Japonci a Číňany, což byla tehdy poměrně časté téma bojových filmů. Ve filmu není ani špetka humoru, který se v obou pozdějších Leeho filmech docela osvědčil (hlavně ve Way of the dragon), a sází se tu spíš na emoce, dramatičnost. To nějak nevychází – film působí často dlouhavě. Další problém jsem měl s chápáním Leeho postavy – ten tu hraje nejlepšího žáka svého Mistra – když učitele zabijí, žák nevidí jinou možnost než pomstu. Lee se tak mění ve vraždící stroj, který dřív mlátí než přemýšlí. Postava tedy není záporná, ale vzhledem ke svému běsnění ani kladná. Člověk pak přemýšlí jestli mu má v soubojích fandit, když ví, že proti Leemu nemá nikdo šanci – on to taky ví – a kosí jednoho za druhým. Myslím, že tu pak dochází k jakémusi rozporu, který, alespoň ve mně, vyvolává jakousi netečnost k tomu, co se dál stane. Scény soubojů jsou jinak samozřejmě perfektní. (12.09.2005)