Chcete být milionářem?

Když tuto soutěž moderoval Vladimír Čech, bylo to velmi kvalitní, a na tuto dobu se také vztahuje mé hodnocení. Pan Čech působil charismaticky, vtipně a sympaticky. Viděl jsem ještě snad dva díly s Preissem, a to bylo tragické. Jinak systém té hry je podle mě vynikající, je to soutěž pro celou rodinu, narozdíl třeba od Riskuj, kde jsou nepoměrně těžší otázky. 70% (26.07.2009)

Dnes už se jedná o absolutní klasiku české zábavy. Jednoduchý námět, dobré otázky, které jdou od absurdně lehkých k absurdně těžkým. Vezmeme-li samotnou kolébku pořadu, tedy díly s Vladimírem Čechem, tak jde o naprostý unikát. Vtipně pojato, skvělá mimika pana Čecha. I když "vás posílá na reklamu" má to kouzlo. Jeho nástupce Martin Preiss měl nesmírně těžkou pozici, ale zhostil se jí celkem obstojně a dodal i něco svého. (17.01.2021)

Měl jsem tu možnost porovnat tento soutěžní fenomén v různých zemích a musím říct, že ten náš je hodně odlišný. Především díky Vladimíru Čechovi, který dokážě člověka natolik zblbnout, že už si ani není jistý, jestli byl Křemílek a Vochomůrka nebo Křemílek a Cipísek :-D:-D...chci tím říct, že v zahraničí ty peníze jsou docela snadno nabyté, protože moderátoři vám do toho nekecají. Tady to bylo tězké nejen na vědomosti, ale i na psychiku, vůli a také víru ve své vědomosti. (14.09.2009)

U nás v domě řikaji mi Franta Šiška, bo už od pohledu chytry jsem jak liška a když kery něco nevi, nebo když je na co levy, tak de za mnu a ja všecko najdu v knižkach. Raz mi řikal jeden znamy dole v baře, že s tu hlavu moh bych do Milionaře. Čemu ne, řikam si, brachu, šak ma Železny dost prachu, no a Čechovi se podivaš do tvaře. Dostal jsem se mezi partu uchazeču, nikdo nema šajnu, jak tam nervy teču. Všecko viděl jsem to hněde, tak jsem zmačknul A B C D, no a už mě kurva ke stolečku vleču. Čech to začal takym malym interviju, co pry robim, estli kuřim a co piju. Tak jsem řeknul, co jsem řeknul, on se evidentně leknul a už začly blikat světla ve studiu. Prvni otazka pry, co je ukulele, tož to se přiznam, měl jsem bobky u prdele, tak jsem radši hlavu sklonil, abych to všecko neskonil, řikam, chtěl bych se obratit na přitele. Lojza byl po hlasu silně nevyspaly, asi zase celu šichtu prochlastali. Bylo slyšet, jak tam dycha, ale třicet vteřin ticha, to je tak, když se vam kamarát navali. Moju staru zatim doma braly mory, lidi ohryzavali televizory. Tady nešlo, nad čim plesat, tož padesat na padesat, ať vim, esi su to ty bulharske hory. A už jasně na tym komputeře sviti, buď to je to za A vzacne lučni kviti, nebo za B nastroj strunny, tu jde kurňa o koruny a ja stejně jak na začatku sem v řiti. Čech tam zatim maval tymi svymi čisly, tak si řikam Franto, napi se a mysli, jake tudy saky paky, obratiš se na divaky, šak tu zatim za ty prachy enem kysli. Sám jsem byl zvědavy, co publikum zvoli, bo aj v obecenstvu možu sedět voli. Devadesat procent za B, ale to mi přišlo slabe, bo co neni stopro to mě dycky skoli. Ještě že sem chlap, co z boja neutika, řikam, pane Čechu pudem do rizika, měl jsem v gaťach nadělano, ale Čech zakřičel: "Ano, máte pravdu, je to nástroj hudebníka!'' Lidi tleskali, bo uspěch to byl plny, radosti zrobili dvě mexicke vlny a ja co mam srdce skromne jako všeci z Dolní Lomne sem byl spokojeny, bo sem ukol splnil. Pane Čechu, nerad přetahnul bych strunu, končim hru a beru tisicikorunu. Čech se jenom chytnul stolu, oboči mu spadlo dolu, no a už se modry ku podlaze sunul. Prvni třidu do Ostravy Intercity, v jidelňaku celu cestu valim kyty a ta stovka co mi zbude, to je přispěvek na chude, bo Ostrava je region razovity. **** (11.02.2021)

Díly s panem Čechem byly absolutně bezkonkurenční, žádný z následovníků už se nastolené laťce nedokázal ani přiblížit a Milionář pomalu ale jistě mířil k záhubě. Počínaje Preissem už to bylo vážně o ničem. A samozřejmě jsem si vždy rád "zasoutěžil" z pohodlí domova. Pro mě nejlepší vědomostní pořad, celkově se mi vždy velmi líbil ten formát soutěže, a navíc oproti v podstatě všemu obdobnému v Česku tam byly opravdu pořádné výhry - na rozdíl od takového AZ kvízu - takže bylo vždy vidět to napětí ve tvářích soutěžících, které právě hlavně pan Čech velmi umocňoval, krásné vzpomínky. (20.02.2014)