Mary a Max

Dokonalá originálna nevtieravá animácia slúžiaca iba ako prostriedok k vyrozprávaniu toho najkrajšieho, najúprimnejšieho príbehu za mnoho rokov. Nádherná úsmevná (ne)príjemne realistická tragikomédia o tom, ako je svet na hovno, ako nelogicky ľudia niekedy konajú a ako nikdy nevyjde to čo by sme chceli, paradoxne vyvolávajúca tie najradostnejšie pocity. Prvotné uvažovanie o 4/5 hviezdičkách bolo pri závere nemilosrdne zavrhnuté a ja som iba sedel. A užíval si čo mi bolo sprostredkované. Jednohubka ktorú si zamilujete, ktorá chytí, zahreje pri srdci a nepustí. Que Sera, Sera, Whatever Will Be, Will Be :) (16.05.2013)

Opět další pohádka, která má děsnou animaci, ale byl to zajímavý příběh. Rozhodně to teda není pohádka pro děti. Za prvé by je nebavila a za druhé by to nejspíš ani nechápaly. Ale já jsem se celkem dobře pobavila i zasmála. (21.04.2015)

Animovaný film Mary and Max nepatrí rozhodne k tým, ktoré sú určené pre deti. Ide o celkom racionálnu sondu do vnútra človeka, existenciálneho charakteru, v ktorej sú zachytené všetky tie skľučujúce pocity odcudzenej, stratenej mysle, ktorá si nedokáže pod návalom depresií vydobyť priamy vzťah s ostatnými ľuďmi. Scenár bol prepracovaný do posledného detailu. Animáky moc nekukám, ale tento bol fakt skvelý. (11.10.2016)

hodně dobrý pohled do "nemocného" člověka. (06.12.2009)

krásné, depresivní a originální.. Hlavně za dospělost dávám 5.. Čekal jsem, že se mi dostane milionkrát viděný příběh o roztomilém, ale hlubokomyslném vnímání dítěte (nebo idiota) závažných lidských témat, které se budou probírat skrze podivné metafory... A zezačátku to tak trochu působilo, ikdyž hned prvních Maxův dopis byl překvapivě hodně otevřený a bolestný.. Nakonec Mary vyroste a Max dostane diagnózu svého duševního stavu.. A vlastně svým způsobem je to velmi autentický film o společenských vyděděncích, kteří unikají a nedokáží si vybojovat své místo mezi lidmi.. A to vše v originální formě (23.12.2009)

V podstate veľmi jednoduchý, no smutný a dospelý príbeh o poštovom priateľstve malého diečatka a starého asociála, poskladaný z roztomilých dôverných písomných maličkostí, ktorý je z pohľadu 8 ročnej Mary podaný rozprávačom s naozaj obdivuhodnou, až konskou dávkou vtipu. Občas má divák síce pri neutíchajúcom rozprávačovi pocit, že film môže byť rovno vysielaný v rádiu ako rozhlasová hra, no žeby to nejak škodilo atmosfére sa nedá povedať. Tá je totiž nepriestrelne obrnená naozaj nádherne pokrivenou plastelínovou animáciou v úžasne zvolenej depresívnej palete farieb. Z každého záberu na Mary, alebo Maxa, ktorého jediným farebným momentom v čiernobielom živote je červený brmbolec od Mary, dýcha na diváka odpovedajúca pochmúrna nálada. A musel by byť niekto naozaj ťažký cynik, koho 90 minút takto krásneho trpkého príbehu v takýchto farbách ani trochu nedrapne za srdce. Ja osobne som si lepší štart do nového roka ani nemohol želať. (05.01.2010)

Brutálna citová jazda, ktorá z vás vydoluje všetko. Slzy i smiech a strieda sa to takým prirodzeným tempom až sa sami tomu divíte. A ešte k tomu všetkému je Vizuálna stránka filmu perfektná. (22.02.2010)

Oproti väčšinovému hodnoteniu som zažil sklamanie. Pre mňa tak max. 70% (22.10.2010)

Krásný snímek, nějak tak si představuju nevšední animovaný film, který nás může vytrhnout ze spárů Pixaru. Mary a Maxe jsem v době jeho uvedení zaznamenala, takže opravdu netuším, proč jsem se k tomuto filmu dostala až teď. Vynikající animace (mám ji raději než tu hyper super realistickou), dojemný příběh, žádná ptákovina pro děti, ale hora melancholie a deprese, přesto humoru někdy až morbidního, a také laskavosti. Nucení přemýšlet a hloubat, krásná hudba, spousta narážek a vtípků, ideální stopáž. Konečně zase něco netradičního, to vítám. (15.04.2012)

Tahle animace mě moc nedostává a příběh je sice zajímavej, nikoliv však strhující a proto průměr. Všeobecné nadšení tady poněkud nechápu, ale třeba jsem měl špatnej den :-) (08.11.2009)

Při sledování jsem se postupně rozplýval nad překrásnou pokroucenou originální animací, přiléhavou hudbou a všímavým smyslem pro detail. Nad prostou schopností rozhlédnout se kolem sebe a nechat se fascinovat obyčejnými maličkostmi. Nepatrnými chybkami jindy tak zbytečných věcí. Už v tuto chvíli jsem si říkal, jaký to je pěkný filmek. Nicméně ač zahlcen zvláštností, absurditou, bizarností, infantilností a dalšími věcmi, které mám na filmech tak rád a které často musím obtížně hledat, stále jsem nebyl chycen. Na židli jsem se pořád ošíval, má mysl často těkala od obrazovky. Přišlo mi to zajímavé, ale stále poněkud mdlé. To se ale s postupně ubíhajícím časem začalo radikálně měnit. Jak byli hlavní "hrdinové" postupně vláčeni všemi kouty jejich potemnělé duše, začal jsem žít jejích příběh s nimi. Tito dva pokažení lidé totiž vyzařují tolik emocí, o kolika si většina herců v dramatech může nechat jen zdát. Když příběh vrcholil, byl jsem tam s nimi. Věřím, že kdyby ke mně v tu chvíli v reálném světě někdo přišel, nebyl bych schopen reagovat. Když film skončil, ještě stále jsem strnule koukal do titulků a když skončily i ty, celý konec jsem si pustil znovu. Pořád mi něco chybělo. Odešel jsem od obrazovky a zkoušel dělat jiné věci. Moje myšlenky se ale neustále vracely zpět k tomuto dílku. Opět jsem se posadil k počítači a několikrát si znova pustil některé scény. Nakonec jsem musel upravit hodnocení směrem nahoru. Nenechte se zmýlit. Max není dokonalý, Mary není dokonalá a ani spolu, tvořící tuto animovanou sondu do světa osamělosti, nejsou dokonalí. Nicméně stačili panu Elliotu na to, aby mě z reálného světa vykolejili ještě na několik hodin po skončení jejich příběhu. // 90% (26.12.2009)

Geniální. Nemám slov. Něco takového jsem naprosto nečekal. (26.01.2010)

Podobnej pocit jsem měl naposledy po Persepolis. Kdy jsem se taky nemoh rozhodnout, jestli ten film je smutnej nebo neskutečně veselej...Ony ty animovaný dospělácký filmy tou svou formou dostavaj strasně mnohoznačný vyznění. Si nedokažu představit, že by Mary a Max v hrané formě, i těžce přestylizovaný, měli takovej dopad. (28.01.2010)

Emocionální plastelínová smršť, kterou rozhodně stojí zato videt víckrát. (17.09.2010)

Odjakživa mám rád, když se tragický příběh odvypráví tak, aby se člověk mohl nechat poučit o složitostech světa a přitom pak nemusel brát prášky na uklidnění, nebo naopak bolestně přivírat oči nad trapností nevhodné denunciace a lacině prdelního vtipkování. Mary a Max naštěstí do té lepší kategorie pořád ještě patří a dovede s relativní lehkostí mluvit i o věcech, jež si my, co se po večerech uklidňujeme šestatřiceti čokoládovými hotdogy, pro jistotu necháváme pro sebe. Nevadil mi upovídaný vypravěč a bavily mě hlášky, leč trochu bych ubral na některých (záměrných) výtvarných absurditách a především fekálním humoru. Tenhle příjemně ukňouraný animák jich v takové míře neměl zapotřebí. Byl by dobrý (ba lepší) i bez nich. (04.10.2010)

Rozdávat v nebi čokoládu je asi fajn (i když já jsem exkludovaná, neb jsem taky ateista), ale 90 minut s Mary a Maxem jsem si užila mnohem víc. Depka? Kdepak - život! Díky ti, Adame Elliote! (25.11.2010)

Depresivnější film jsem dlouho neviděl. (02.03.2012)

Dnes je veľmi obtiažne nájsť film a ešte k tomu animovaného žánru, ktorý by bol pre vás citovo veľmi blízky a akoby na mieru na vaše duševné Ja spracovaný. Film Mary a Max je akousi náplasťou pre pokrivené Ja, liek, ktorý zmierni vrodenú bolesť a snaží sa ju aspoň tým najkrajším možným spôsobom vyliečiť. Krásny námet založený na skutočných udalostiach, ktorý má dookola svojou trpkou realitou primiešanou miernym humorom fascinuje. Unikátna animácia, žiadny real wow face, len bublajúce ústa pri jedení milovanej čokolády. Mne osobne citovo veľmi naklonený film, ktorý prešiel prah originality a animovanej tvorivosti. Bravó, Austrália! (25.04.2014)

Tohle je odlišný animák, myslím tím jiný než na jaké jsem zvyklý. Ale opravdu hezky odlišný. Animace má prostě něco do sebe. Ty postavičky mají svou duši. Film má hezký příběh, který doprovází opravdu kouzelná hudba. Líbil se mi sen o Tukové víle. Některým by se hodila. Vtipné scénky plní svoji funkci, zaručeně rozesmějí. Ať už gag u zubaře, nebo o poslední smrti Jindřicha. Je to prostě film do pohody. (06.02.2010)

Zajímavě podaný příběh o všednosti, bizarnosti a lidské obyčejnosti... (28.12.2011)