Sin Nombre

První film, který jsem zhlédl v roce 2010. O pár hodin dříve a byl by to právě on, který by se tyčil v mém TOP žebříčku, roku 2009. Snímek vypráví neobyčejně zajímavé a dojemné, lidské osudy, představující nám zcela odlišné postavy, které život svedl dohromady. Film neztrácí ani na vteřinu z původní zajímavosti, drží si vysoký standart a efektivitu až do úplného konce, který rozhodně stojí za to. Pouliční gang zde sehrává hlavní roli, s čímž jsem dopředu nepočítal. Téma gangu je vždy zajímavé a když ho doprovodí cesta za svobodou, vznikne mexická bomba, která si zaslouží pozornost. 95% 02.01. 2010 (02.01.2010)

Ve srovnání s několikrát zde již zmiňovaným (nutno podotknout, po právu) City of God scénáristicko-režisérského dua F. Meirelles-K. Lund, postrádá jejich mladší „bratříček“ pro ně(j) tolik typický přímočarý tah na branku. To ale ještě nutně neznamená, že by o s(u)yrové momenty (ne)byla nouze a zejména C. Fukunaga vyznává poněkud odlišnější (filmové) prostředky (výraziva) než jeho brazilští předchůdci, jako jsou umírněnost s důrazem na samotné postavy a tak se paradoxně? může velké části zdejšího osazenstva lehce stát, že tento snímek bude pro ně „líbivější“, neboť se snadněji ztotožní s hlavními postavami a tudíž samotný příběh bude v jejich očích uvěřitelnější. Byť u mě vyhrává prvně zmiňovaná syrová „pohlednice“ z brazilských slumů, nutno jedním dechem dodat (to aby nedošlo k omylu) i tato Fukunagova mexická pouť za svobodou je dostatečně autentická, navíc laciných gest (a s tím spojeným zbytečným ždímání divákových emocí) prostá. Jednoduše snímek nikoliv na efekt, ale od člověka, který problematiku dostatečně zná, nepotřebuje (za každou cenu) šokovat, pouze předkládá svoji vizi a je ochoten se o ni s divákem podělit. To samo o sobě není zase tak málo, nebo ano? Přesto musím dodat: prvně zmiňované režisérské duo je (filmařsky) přecejenom vyzrálejší. P.s. začíná mě čím dál tím více unavovat, jak je současný divák zhýčkaný (viz neustálé zdejší výtky na předvídatelnost děje) na úkor autenticity. Možná by si měl napříště Fukunaga přizvat na pomoc Nolana a výsledek Memento- Sin Nombre by dostatečně ukojil touhy zdejší většiny. Já byl spokojen. SPOILER „Oko za oko, zub za zub“ a zákon ulice opět vítězí. Navíc, jako bonus, naděje v..... P.p.s. na závěr si neodpustím malé (nemístné) rýpnutí. Absolovali by dotyční tuto (ne)konečnou pouť, kdyby věděli, co je ve vysněném „Edenu“ čeká?! Jeden boj končí, druhý začíná, přičemž těžko říct, který z nich je těžší. Zde je alespoň nepřítel viditelný a dostatečně předvídatelný (myšleno v kontextu chování se podle nepsaných pravidel jednotlivých gangů). Who knows 78% (11.07.2012)

LA MARA SALVATRUCHA..... /// ON je součástí rodiny plné bratrů a ONA je ráda, když si pro ni jednoho dne přijede otec. Jejich osudy se protnou, byť cíl jejich cesty je rozdílnej. Opravdu velmi zajímavá směsice žánrů, která vůbec nepůsobí divně. Film o tom, jak to TAM opravdu chodí, jak novodobí potomci Mayů a Aztéků sní o lepším životě. Jejich snem jsou USA nebo alespoň členství v dobrém gangu. Emoce vzbuzuje hlavně Sayra, ale napětí je téměř neustálé, protože čekám, že se NĚCO nevyhnutelnýho stane. Je asi dobře, že se režisér nesnaží vytřískat maximum ze života gangů, a filmem spíš vyvolává ,,jiné“ otázky. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Otec chce zavést pravidlo ,,13 vteřin za lhaní“. 2.) Chystám se odjet z Hondurasu do USA. Vlakem (což je snad jasný, kdo by dneska lítal..). 3.) Chci se stát šéfem party a hledám inspiraci, jak trumfnout Timura. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (24.06.2011)

Trailer: https://youtu.be/xy28rYE8NIw Zajímavá ukázka mexické kinematografie. Realisticky zobrazená cesta utečenců z Hondurasu a Mexika do vysněné Ameriky. Realisticky vylíčený svět pouličních gangů. Krutý film, který ale není krutý samoúčelně a současně dokáže být i velmi pěkný a zajímavý. Autentické. ■ P.S. Hodně lidí v komentáří porovnává s brazilským Městem bohů. Sin Nombre mě připadne být komornější, kompaktnější, ne horší (ale ani lepší) a méně drsné. Město bohů bych spíš porovnal s Milionářem z chatrče, ale bez toho Milionáře. (02.07.2011)

Spočiatku som sa preľakol, že ma stvoritelia Sin Nombre chcú nakŕmiť nejakým mexickým Slum(hot)dogom, teda príbehom pritiahnutým za vlasy a srsť, vycucaným z palca na nohe a za každú cenu snažiacim sa vytlačiť z divákovho oka nejakú tú slzu (alebo aspoň z ksichtu pupák). Našťastie sa nič také nekonalo. Príbeh teenagerov z Mexika a Hondurasu je ľahko uveriteľný, priamočiary a vzhľadom na predvedené civilné herectvo účinkujúcej mládeže, jednoduchú kameru šetriacu oko normálnym strihom, skoro skutočný. Skúsenému divákovi síce v polčase bude koniec viac než jasný, no menej ako štyri spokojné hviezdy si film nezaslúži. (01.06.2009)