Večírek

Blake Edwards musel večírky hollywoodské smetánky milovat. A musel během nich zažít věci zcela nevídané i neslýchané, nevěřím, že by se při psaní Večírku alespoň zčásti neinspiroval reálnými zážitky. Jako kdysi Federico Fellini a jeho Sladký život. Ten byl však v prvé řadě filmem trpce kritickým, to Večírek je v prvé, druhé i třetí řadě filmem převážně nevážně odvázaným. Čili neškodným a zesměšňujícím vše, co se jednomu smolařskému Indovi zrovna namane pod ruky. Na večírek se dostane omylem a podobným omylem málem přizabije své hostitele i jejich hosty. Není to způsobeno jeho úplným trotlovstvím, prostě trpí komunikačními problémy typickými pro každého cizího člověka v cizí zemi. Takže je to vlastně takový předchůdce Borata. :) Když si Blake Edwards v roce 1961 vybral pro roli japonského souseda do Snídaně u Tiffanyho Mickeyho Rooneyho, byl to neodpustitelný přehmat. Je tedy překvapující, že také pro Večírek zvolil do role asiata (do hlavní role asiata!) anglicky mluvícího herce. Kvalitativní rozdíl mezi Rooneyem a Sellersem je však markantní. Sellers zde dokonale napodobil indický dialekt, svůj slovník zredukoval na několik nezbytných frází a zahrál snad ještě lepšího pošuka než v Růžovém panterovi, i když je pochopitelně nesmysl stavět Clouseaua vedle Bakshiho. Komické situace mají sice podobný charakter, ale pramení ze zcela odlišných povahových rysů svých původců. Večírek si nenárokuje být něčím víc než mírně střelenou situační komedií, která nabízí luxusní prostor mimořádnému komediálnímu talentu Petera Sellerse, ten budí – i přes všechnu svou nešikovnost – dojem ryby ve vodě. Podobnou roli nemohl dostat nikdo vhodnější. 80% (04.11.2007)

Nervózní nuda střídaná výbuchy smíchu. I přes všechny ty karamboly - které jsou ale zvládnuté na jedničku - vskutku chytrá komedie, která ale ve výplňových pasážích docela drhne. Pinkpanterovský Sellers, Claudine Longet - klasická šedesátková kráska typu "jedna role a šlus" - a samozřejmě nalitý číšník. A slon! (13.06.2014)

Ind Sellers se vydal naučit hollywoodskou smetánku pařit. Zatím jsme jej viděl jen v minimu filmů, ale obrovský komický talent mu nelze upřít. Podobný humor, který je založený na absurdních situacích, do kterých se hlavní hrdina dostává svojí nešikovností, mám rád. Trošku to celé haprovalo v dialozích, které nebyly příliš úderné ani vtipné, ale vynahrazovala to situační komedie, která ve většině případů fungovala. Samozřejmě, ne každý pokus o vtip uspěje úplně u všech. Nicméně věřím, že každý divák si tam najde to svoje, co mu dovede rozvibrovat bránici. Na škodu může být snad pouze předvídatelnost. Takřka v každé situaci je jasné, co se stane ještě než se to stane. Na komedii z roku 1968 to bylo hodně dobré. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel nascendi. (24.05.2017)

Ano, film je plný gagů, ale je také velice melancholický a smutný. Možná, že až v druhém plánu, nicméně ten smutek a určitá rezignace je možná působivější než všechny legrácky a vtípky dohromady. Existují různé světy a jejich hranice jsou takřka nepropustné; pokud přesto chcete vstoupit, ztrapníte se. Přinejmenším. Takže se bavte a zapomeňte. Buďte snob a nebo květinové dítě, případně obojí. Anyway, the party is over. (20.09.2010)

One man show Petera Sellerse, který opět potvrdil, že to byl neobyčejný herec s nekonečným komediálním talentem. Napsal jsem sice one man show Petera Sellerse, ale ožralý číšník mi uvízl v hlavně stejně jako Sellersovy momenty. Pět hvězdiček nedávám z důvodu, že celý snímek nemá vyrovnané tempo, ale rozhodně slova nuda u tohoto filmu nečekejte........ (22.06.2008)