Balibo

Nikdy jsem o tomto problému ve Východním Timuru neslyšel. O to zajímavější tenhle film pro mě je. Jsem v podstatě rád, že film Balibo vznikl, protože tak, jak tento příběh natočil, by jen tak nikdo jiný neodvyprávěl. Je to neuvěřitelně přesné, místy až přehnaně dokumentární. Což je na druhou stranu trošku na škodu. Každopádně i proto ukáže všechno, co ti lidé tenkrát museli prožívat. A příjemné to rozhodně nebylo. (28.11.2014)

V roce 1975, po 400 letech portugalské nadvlády, prohlásil malý národ - Východní Timor svoji nezávislost. O 9 dní později jej napadla Indonésie. Svět se k této invazi otočil zády..... Poslechněte si jedinečný a nesmírně důležitý příběh. Píše se 7.12.1975 – předpokládám, že toto datum znáte. Ne? Potom vás asi problémy Austrálie moc nezajímají. V tomto snímku však ani historické souvislosti spojené s Východním Timorem zrovna moc napětí nepřináší. Máme tu 5 zmizelých novinářů, jejichž flashbacky z osudové cesty zapadají do historických souvislostí. Odhalení vesnice poseté mrtvolami – není mi jedno, co se tam děje, ale tato politika je mi na míle vzdálená. A nebaví mě to!! Nic na tom nemůže změnit ani krátké napětí ze setkání s okupanty. Je dokonalé, ale krátké. A jinak dopadnout nemohlo. Další příběh o lidech, kteří si mysleli, že jejich přítomnost (v nějaké) válce něco změní. Pro mě to jsou ,,DALŠÍ ZBYTEČNÉ OBĚTI“. Takže pokud je vám problematika V.Timoru ukradená, jděte radši na pivo. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * Víte že? Během nadvlády Indonésie zemřelo více než 180 000 obyvatel V. Timoru. Tato nadvláda trvala do roku 1999. (21.02.2010)

Hluboce se stydím za fakt, že jsem o nějaké invazi do Východního Timoru neměl nikdy ani potuchy. Tenhle film mi to aspoň maličko osvětlil. Popisuje nejen konflinkt, ale hlavně pátrání po asi pěti novinářích, vyprávěné ve třech dějových líniích. Hodně smutné, hodně věrohodné a hlavně ten "happy" end, ten opravdu stojí za viděnou. (16.06.2014)

Mňa tento film teda veľmi neoslovil. Je to podľa skutočnej udalosti, je naozaj hrozné čo všetko sa im udialo, to uznávam. Ale celý film mi tí novinári liezli strašne na nervy. Pchali sa všade kde sa dalo, zasahovali do vecí do ktorých im nič, pre kúsok článku dokázali obetovať čokoľvek - a preto aj tak dopadli ako dopadli. Snáď, keby sa film zameriaval na občanov, ktorý tam naozaj trpeli,vyvražďovali im celé rodiny ako vo filme Hotel Rwanda, určite by som dala vyššie hodnotenie. (21.10.2011)

Príbeh vyrozprávaný veľmi jednoduchým, dokumentárnym, priamočiarým spôsobom. Pokiaľ človek nie je vopred zásobený informáciami o tom, čo presne sa hlavným hrdinom stane, tak je chtiac nechtiac v stave veriť, že to dobre dopadne. A potom príde precitnutie a ďalšie, a ďalšie a nakoniec sa mu môže stať presne to, čo mne - že z ničoho nič z neho vytrysknú emócie. Sú filmy, ktoré by sa mali pozerať. Kvôli svetu, v ktorom žijeme. (29.01.2010)