poster

Kvílení

  • USA

    Howl

  • Slovensko

    Vytie

  • Austrálie

    Howl

  • Velká Británie

    Howl

Drama / Romantický / Životopisný

USA, 2010, 84 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Elementál
    ****

    Nakonec mírné zklamání. Ono je samozřejmě těžké zfilmovat báseň, protože se de facto jedná o spojení dvou protikladů. Zcela konkrétního filmového média a nekonkrétní poezie (na což autoři koneckonců upozorňují v soudním procesu, když porovnávají prózu a poezii). Krokem kupředu je použití animace, která se mě osobně líbila asi více, než většině komentujících uživatelů, nicméně představoval bych si jí spíše ručně kreslenou, chcete-li ponurou, šedivou - určitá "videohernost" z toho cítit byla. Soudní "fraškaproces" je podle mého největší problém filmu - je nám sice avizováno, že film se seskládá z originálních zápisů a výpovědí, ale nevěřím, že proces vypadal skutećně takhle. Od začátku se jednalo o konfilkt vypatlaného žalobce, který pokládal stále stejné otázky, jen mírně variované a na ně dostával obdobně stejné odpovědi. Ano, vulgárnost může být forma uměleckého vyjádření. Ne, poezie se nedá do důsledku vysvětlit._____ Známé figury beatnické generace se ve filmu sice mihnou, ale jsou vykresleny víceméně ploše (ano, o ně ve skutečnosti nešlo, ale přece jen...). Co (respektive kdo) mě potěšilo byl samotný Allen Ginsberg aka James Franco. Je zajímavé, jak každá velká postava historie si s sebou táhne svůj stín, který se nutně nemusí vůbec shodovat s realitou - krásně jsem si v "Kvílení" rozšířil povědomí o charakteru a vůbec celkovém osudu Ginsbergově a vnímám ho teď zase v jiném světle. Sečtu-li informativní hodnotu, báseň samu, z které mrazí v zádech (snímek je skutečně hlavně o Kvílení-básni a její formě, jejím obsahu) a ač povrchně vykreslený, stále zajímavý střet konformismu x nonkonformismu, vychází mi pořád krásný filmeček. Mohl ale být lepší - více bouřlivý, hlubší, nejednostranně pojatý... Nu, co naplat...(4.8.2010)

  • Cafú
    **

    Z původně zamýšleného liberálně laděného kousku se stal nástroj nejhoršího fašismu. Snímek vám ve své nebetyčné subjektivitě vnucuje svůj ultra super názor a nedovolí člověku utvořit si nějaký jiný nebo dokonce vlastní pohled na věc. Film též divákům vnucuje vlastní vidění Ginsbergova díla za pomocí velmi amatérsky vyvedené počítačové animace, pecka. A když bych si měl utvořit názor na samotného Ginsberga prostřednictvím tohoto snímku, musel bych ho považovat za pouhýho pozéra. Kvílel jsem.(9.7.2010)

  • darkrobyk
    *****

    Film je sice o Ginsbergovi, ale jen zdánlivě. Ve skutečnosti je o cenzuře, svobodě a umění. Soudní proces by u mě chvílemi vyvolával záchvaty smíchu, kdyby se nebojovalo o svobodu slova a projevu. ,,Co tím chtěl říci?" ,,Promiňte, ale poezii nemůžete překládat do prózy, tak to nefunguje." A ta slepice, co tři roky přepisovala Fausta a s Kvílením moc času neztrácela, jelikož hned poznala, že nemá hodnotu. Žalobce představoval tu část rádoby prudérní společnosti, co křičí o morálce, a doma sjíždí porno, co horuje za rodinu, a na každém rohu má milenku. Přetvářka, faleš a snaha rozkazovat druhým. Když nějaký blb nepochopí knihu, pak je třeba ji zakázat. Že by se měl raději zakázat onen blb, je více než zřejmé. Samotná báseň vytváří ve snímku jen jakési křoví, kulisu pro závažné myšlenky o společnosti. Jistě, oprávněná obžaloba kapitalismu (jak se ukazuje, je pořád stejně prohnilý jako komunismus) a touha po volnosti, po nespoutaném životě prolínají celým filmem, avšak nakonec se vše smrskává do onoho záhadného slova - SVOBODA.(21.5.2013)

  • Iggy
    **

    Totální nuda! Už je to docela dávno, co jsem byl naprosto uhranutý beatniky a četl prakticky všechno co od/o nich bylo v češtině přeloženo a napsáno, a i když dnes už mě problémy americké mládeže 50. let tolik neznepokojují, na film jsem se moc těšil, už jen proto, že si své dávné lásky osvěžím. ALE můj nostalgický vztah byl asi jediným důvodem, proč jsem film vůbec dokoukal. Celé je to absolutně bez pohybu (přestože beatnici byli pořád NA CESTĚ), suché bez jakéhokoli vzrušení (beatnici ničím jiným nežili), celé je to naprostý a sterilní opak (víceméně autobiografického!) Kvílení, nařčeného z obscenity. A přitom má Kvílení takový potenciál! Celé to vypadá jako suchý dokument lehce ozvláštněný animovaným doprovodem recitace Ginsbergovy básně. James Franco imituje Ginsberga, jeho hlas i dikci velmi povedeně, ale je to prostě nuda! A nesympatičtější herce pro Kerouaca a Cassadyho už asi vybrat nemohli. Kdysi jsem se u Rauvolfova dokumentu! Alternativní kultura (o beatnicích jsou první 3 díly) bavil mnohem mnohem víc!(6.2.2011)

  • Morien
    **

    Velmi čistý, rozuměj nudný, film. Na to, že si dal za cíl vyprávět o poezii, ke mně nedoletělo příliš závanů skutečných pocitů. Ve struktuře vidím inspiraci (ale možná že ne) skvělými filmy Todda Haynese, nicméně režisérské duo se tomu nepřiblížilo ani na sto metrů. Soudní rovina byla tak zpackaná, že po závěrečných proslovech jsem fandila spíš žalobci. Nebo mi minimálně připadalo nesprávné, že jeho názor byl podáván jako "nesprávný a záporný", protože určitou pointu měl. Když dáte kupříkladu Americké psycho hloupému člověku, tak nevidí sofistikovanou společenskou reflexi, ale návod jak zavádět ženám do vagín myši. Zároveň jsem ale umělec, který tvoří díla, která bývaji považována za divná i mými nejbližšími přáteli (zrádci!!!), a jsem samozřejmě všemi deseti proti jakékoliv cenzuře uměleckého projevu. Prostě si tak nějak neumím vybrat, co si o tom filmu myslet a co k němu pořádně říct. Každopádně vím, že dojmy pozitivní nebyly, dostavil se i smutek, že se to taaak nepovedlo.(28.2.2011)

  • - Autorom väčšiny pôvodných fotografií, ktoré su použité vo filme, je Allen Ginsberg. Okrem obrovského spisovateľského talentu disponoval aj zmyslom pre vizuálne umenie, čo uplatnil vo fotografii. Známe sú napr. fotografie, ktoré boli okrem iného použité ako book cover artworks Kerouacovych kníh a pod. (ZOUi)

  • - Osm let po slavném procesu se kultovní básník dostal do obdobných potíží i v tehdejším Československu: poté, co byl při své návštěvě Prahy zvolen králem Majálesu, ho zatkla StB, byl obviněn z „kažení mládeže“ a deportován na letiště. [Zdroj: AČFK] (POMO)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace