Všechno co mám rád

Dnes to na tři nebude,a to to v prostřední části (která je nejlepší) mělo k tomu dosti nakročeno. Je to klasicky Šulíkovské, bohužel, nedokáže to tolik zaujmout a to je především škoda. Film je rozdělen do spousty kapitol, z niž některé vyčnívají, některé tu prostě jsou a některé se snaží, ale působí nijak. Hlavě ty počáteční jsou dosti a zbytečně utahané, ale po zhruba 35 minutách nuda pominula. Některé kapitoly jsou jak skvěle vymyšlené, tak i natočené, výběr hudby je taky velmi povedený a Šulíkův styl je tam prostě znát, ale na ty 3* to prostě dle mých pocitů z filmu nemá. EDIT: Tak po nějaké době přidávám tu třetí hvězdu, zaslouží si ji to. (20.03.2018)

Film o slovenskej uzavretosti a neschopnosti odist, riesit a byt dosledny v tom, co robim. Par scen je srandovnych a v dosledku to stoji len na trapnosti danej situacie. Okrem toho Nvota je podla mna celkom slaby herec. Moc sa mi to nepacilo ked som to videl v kine, nepaci sa mi to ani po rokoch, ked som uz v zahranici. (18.01.2008)

Kdybych se díval jen na české a slovenské filmy, asi by se mi to moc líbilo. Mám rád Godára, Šulíka, Slobodu, ale stejně mi to příšlo trochu bezzubé, nemělo to kule. Příklad? Angličanka (nebo Rumunka), která bydlí na Slovensku a mluví obstojně slovensky, neví, co to je "kokot" - a přitom je to první slovo, se kterým se tu nutně musela seznámit - jako ostatně každý, muž či žena, odsud i od vedle, Slovensko kokotem žije. Vždyť i správce skladu Tancer oslovoval štábního písaře Vrchotu: "Ó Vrchótik, kokótik!" (ale to je z jiného filmu, dosud nenatočeného). (17.11.2019)

Popravdě netuším čím si tenhle film zasloužil tak vysoký hodnocení. Žádnej velkej filmovej zážitek (se u mě)nekonal. Mě snímek těžce nudil a měl jsem co dělat abych ho vůbec dokoukal. Možná tenhle kousek něco do sebe má, možná jsem na něho filmově nedozrál a tak ho zatím nedokážu patřičně docenit a ocenit. Ať je to jak chce z filmu mám prostě pocit, že kdybych ho neviděl tak o nic zásadního nepřijdu. (05.04.2023)

Samozvaný poetický film je v rámci děje rozdělen na kapitoly různé délky, přičemž některé slouží něco jako interludy. Hlavní postava Tomáš je na křižovatce svého života a přitom poznává sám sebe(jak originální). Při tom zažívá spoustu více či méně vtipných tragikomických situací s energickou angličankou, nevyrovnaným synem, hysterickou ex-manželkou a se senilními rodiči. Co musím vyzvednout jsou nádherné záběry(ten konečný mi ještě nějakou dobu zůstane v mysli:), jinak mě tenhle film až tak nezasáhl, poetiku ve filmu bych si dokázal představit i docela jinak. (06.02.2008)