Reklama

Reklama

Určitě jste o něm četli v bulváru. Hollywoodské zlatíčko Johnny (Stephen Dorff) bydlí v proslulém hollywoodském hotelu Chateau Marmont. Jeho okolí brázdí v nadupaném Ferrari, a když je zrovna doma, bývá tam s ním dostatek krásných dívek nebo uklidňujících prášků, které mu pomáhají tenhle sladký život zvládnout. Z ničeho nic se jednoho dne přede dveřmi jeho apartmá objeví jedenáctiletá dcera Cleo (Elle Fanning), jediný úspěch jeho jinak velmi nevydařeného manželství. Jejich setkání donutí Johnnyho, aby se ohlédl za svým dosavadním životem a upřímně si odpověděl na otázku, ke které dříve či později dospěje každý. Nešel jsem náhodou po špatné životní cestě? (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (289)

dobytek 

všechny recenze uživatele

Jestli chtěla Sofia Coppola natočit film, kterej bude naprosto o ničem, tak se jí to povedlo dokonale. Sledovat 1,5 hod, jak někdo jen tak sedí a čumí a tváří se znuděně, případně se projíždí po městě ve Ferrari, to je opravdu dechberoucí filmovej zážitek. Je to dost podobný, jako Ztraceno v překladu, ale tam to ještě aspoň trochu zachránilo pár scén a lepší herecký obsazení. Tady zbyla jen ta nuda. Jedinej důvod, proč nedám odpad, je ten, že se tam našlo několik pěknejch záběrů. ()

PinPrick 

všechny recenze uživatele

Nečekal jsem, že by Sofia Coppola mohla překonat dokonalé Ztraceno v překladu, ale stalo se. Odnikud někam dotahuje motiv odcizení na samý vrchol. Je to nekompromisní nálož existenciální tísně zakomponované do nejlepšího možného prostředí - genius loci Sunsetu - prostě libec. Dlouhou dobu se mi nestalo, aby se mi film tak trefil do vkusu a současného duševního rozpoložení. Tohle bude ve mně ještě dlouho rezonovat. Uhrančivé, přišlo to odnikud... ()

Reklama

HAL 

všechny recenze uživatele

Sofie Coppola se v Marie Antoinetta pomocí prázdné hlavní postavy propracovávala k hloubce příběhu, snaží se tady tedy naopak pomocí prázdného příběhu propracovat k hloubce postav? Možná, ale tentokrát už mne nedokázala zachytit na svou vlnu. Ta prázdnota je na to příliš všepohlcující, i když kupodivu ne zcela ubíjející. 6/10 ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Odnikud někam je třeba prožít – i za tu cenu, že se místy budete nudit. Zároveň si musíte najít důvod, proč nějaký film prožívat zrovna s postavou jako je Johnny Marco. Myslím, že jsem na ten důvod přišel přibližně deset vteřin před koncem. Jistý si ale nejsem. 75% Zajímavé komentáře: Radek99, ScarPoul, gejzuško ()

Mahalik 

všechny recenze uživatele

Sofii zbožňuju, očividně. Nechci brblat (běda mi!) a hledat kdesi cosi, považte však, že ona bojuje s lidmi, kteří budou srovnávat! V Tokiu bylo tohle, tamto...prd! Somewhere pojednává opět o tápajících lidech a opět mám nutkání je přizvat k nočním sedánkům bez zavíračky. Atmosféra plyne nahodile a nemlátí zběsile do rytmu -spíš uvádí do tranzu. Jen stěží přenesu zážitek ze záběrů na betonovou dálnici a její nicneříkající samotu, na vzdouvající se závěs... na striptérky u tyče :) Mám radost a pýřím se, Sofii totiž rozumím. ()

Galerie (60)

Zajímavosti (12)

  • Stephen Dorff v hotelu kdysi několik měsíců žil a oslavil v něm své 21. narozeniny. Na přání režisérky, aby znovu nasál hotelovou atmosféru, se sem opět přestěhoval. “Tím, že jsem zde opět bydlel, jsem zažíval pocity podobné mojí filmové postavě. Lidé mě na chodbách poznávali, proto jsem často rozmýšlel, zda jít ven, do kina nebo si nechat přinést jídlo na postel, abych mohl být v klidu sám.” (Taninaca)
  • Počas večernej "siesty" na gauči si hlavný protagonista Johnny (Stephen Dorff) zapáli a popíja pivo, pričom sa mu skoro minútu v striedavých intervaloch nad hlavou objavuje "boom" mikrofón. Záhadou ostáva, či to bol zámer, alebo chyba réžie. (EvAnSiT)
  • Součástí soundtracku je skladba Cool Gwen Stefani z jejího debutového sólového alba Love. Angel. Music. Baby. (2004). (NinadeL)

Reklama

Reklama