Cabiriiny noci

Můj první Fellini (v původním znění uvedla slovenská Dvojka). Sám bych se k Fellinimu asi nedokopal, ani nevím proč, nicméně teď si leduji tvář po velké facce, kterou jsem sám sobě uštědřil za toto filmové rouhání. Usadilo mě to na pozadí. Celkově nadčasové, geniálně odvyprávěné a zakončené, fantastická směsice žánrů, emocí a neuvěřitelných hereckých poloh Giulietty Masiny. Noci, ve kterých se střetává rozmařilý materiální nadbytek s životní bídou, přetvářka se zcela otevřeným srdcem a upřímná láska s životní zradou. To vše před očima jedné drobné osůbky s krásným jménem Maria... (02.12.2017)

Vedle DARMOŠLAPŮ jsou CABIRIINY NOCI jakousi druhou kosmickou rychlostí mimořádného Felliniho vzestupu do výsostného království svébytného uměleckého světa a podle mého názoru i dosud nedosaženého vrcholu filmového hraného umění. Že toto dílo náleží do širšího proudu italského neorealismu a podává syrový obraz římské periférie i stavu společnosti své doby, se rozumí jaksi samo sebou. Zdánlivá úspornost zvolené metody vyprávění a filmové řeči jen naznačuje a dokresluje to, co jsem již uvedl v první větě tohoto komentáře. Prostá a neokázalá oslava života ženy profesionální lásky, vláčené a smýkané osudem, nesporně ovlivnila - vedle dalších děl téže školy - nesporně českou filmovou tvorbu přelomu padesátých a šedesátých let i následnou vlastní československou filmovou školu. Je to současně brilantní herecké kreace režiséírovy životní partnerky Giulietty Massini. Tehdy třicátnický Fellini i tímto dílem prokazuje svůj nevěřitelný talent a současně oprávněnost naděje, kterou do tehdejšího stále ještě talentu vkládali nejen kritici, ale i početní diváci ve všech významnějších zemích našeho světa. (12.04.2011)

Dlouho jsem koukal asi na nejprůměrnější italský film, co jsem kdy viděl. Nejdřív jsem musel přijít na chut herectví GM, který je docela neobvyklý. To se mi povedlo a nakonec musim říct, že to je nejlepší atribut filmu. Samo o sobě by to ale nestačilo - zásadní pro vjem z filmu i hodnocení je závěr, který posouvá celé dílo o level výš... (03.01.2012)

Když máte pocit, že váš život za nic nestojí, tak si nechte aspoň ty svoje ideály a sny, protože vězte, že ono může být ještě hůře. A v tomhle případě je. Naděje umírá poslední, ale z definice je jasné, že také umírá. Fellini natočil dobrý film, ale abych si z něj úplně sedl na zadek, to zase ne. Guilietta Masina je však v roli skvělá. (16.01.2015)

Pred Juliou Roberts tu bola Giulietta Masina, najcharizmatickejšia a najokúzľujúca prostitútka v histórii kinematografie. Aj napriek tomu, že snímok pôsobí epizodicky, uchováva si jednu hlavnú líniu o hľadaní šťastia a lásky v živote. Poslaním je opäť heslo ,,že život je krásny,, aj keď sa javí skôr horkokyslo, ako sladko. (10.08.2016)