Kluci jsou zpět

Vynikající Clive Owen zachraňuje jinak průměrý příběh, který neurazí, ale potápí ho nadměrné a hlavně trapně prvoplánové sázení na přetesknou hudbu Sigur Rós (která by i z reklamy na Mountfield udělala srdceryvnou záležitost). Boys are back nejsou špatní, možná vás i dojmou, ale oči si u nich nevypláčete. V rámci žánru bych doporučil spíš třeba Grace is gone. (08.01.2012)

21.2.2010 ~ Představte si šťastnou australskou rodinku. Ona starající se matka, on sportovní reportér a jejich malý syn. Domeček na odlehlém idylickém australském místečku, všichni se mají rádi, všechno je perfektní až do chvíle... ~ ...kdy zasáhne svině život a najednou zůstávají jen on a jeho syn. Příběh otce a jeho, sic očekávané, leč ne zcela zvládané role. Roli právě otce. Toho, kdo obstarává domácnost, kdo se stará, kdo je ve skutečnosti hlavou rozbité rodiny. A jak pomoci malému pochopit, že se maminka nevrátí, když jeho samotného to vykolejilo. ~ A aby toho nebylo málo, bývalka mu na krk hodí jeho prvního syna. Syna, kterého s matkou opustil právě kvůli té, která najednou není a schází. Anglánek v Austrálii se svým novým mladším bratříčkem a nedobrovolně teprve nyní "novopečeným" otcem. ~ K tomuhle filmu mě dovedl jeho soundtrack. A jsem tomu rád. Výborný film v pěkném prostředí, i když z té Austrálie tu moc ukázáno není - protože to není pro děj podstatné - a s příběhem, který dává smysl. A kupodivu i s Clivem. Tomu jsem jeho roli dokonce i více méně věřil, což, vzhledem k mému vztahu k tomuto herci, považuji za velký pokrok (ještě z něj něco bude :D ). ~ Velké plus za hudbu, velké plus za absenci očekávaného happy-happy endu - ne, tohle spoiler vážně není. Ovšem i tak je "v košíku" plno dramatičtějších dramat, tohle australsky-komorní nebylo vůbec špatné, tři hvězdičky si to rozhodně zaslouží, čtvrtou dám za hudbu Hala Lindese. (20.04.2011)

Nicim zajimavy film. Vlastne byl zajimavy jen tim, jak malo emoci z nej clovek citil. U takoveho tematu bych cekala alespon trochu vic nez nic. Bylo to prazdne a ploche. Maly Artie byl tak nesympaticke dite, ze jsem s nim nedokazala vubec soucitit, a v nekterych situacich bych ho nejradsi serezala. Vztah se strasim synem Harrym uz byl o neco poutavejsi, ale porad je tenhle film nicnerikajici ztratou casu. (04.10.2010)

Ztratil milovanou ženu ( manželku ), aby následně našel ( cestu ) nikoliv k jednomu, ale rovnou k dvěma synům. Takhle nějak si představuji přízvisko milý, hřejivý, " obyčejný " snímek ze ŽIVOTA. Žádné útočení na divákovy city, " pouze " citlivě převyprávěný příběh o vztahu otce - syna (ů) a jejich vyrovnávání se se ztrátou milované osoby - manželky ( matky ) . Konečně ( po delší odmlce ) opět role, ve které mohl Clive přesvědčit o svých nesporných hereckých kvalitách. Naprosto přirozený, nenucený, civilní herecký výkon v kombinaci s volně plynoucí Hicksovou režií, která nikam nespěchá a nádhernými scenériemi Austrálie dělají z tohoto snímku nezapomenutelný zážitek. (18.03.2010)

Lépe to snad ani nešlo - lidské, citlivé (tak akorát), v nádherném prostředí, s úžasnými dětskými herci a pro mě asi nejlepším Clive Owenem vůbec a hlavně je to tak věrohodné, jako by se jednalo o nenásilné proniknutí do života jedné rodiny nerodiny, kde se dějí obvyklé neobvyklé situace, které se prostě stávají. (13.12.2010)