O kapitalismu s láskou

Na Moora hodně složitý dokument a naprosto neuznávám tvrzení některých zde, že by dokázal zmanipulovat nemyslící stádo. Některé perličky stáli za to: U scény Ježíše jako kapitalisty jsem se musel smát. U Moora je potřeba vnímat zejména detaily a nenechat se ovládnout celkovým vyzněním. Revolta vůči bankám samozřejmě opravdu nezačala i když se nám to Moore snaží vnutit, smutné příběhy lidí točící se kolem hamyžnosti jiných a plýtvání státu, který vráží do nenažraných bank miliardy a vůbec se neptá jak s nimi naložili jsou zcela jistě pravdivé. A už kvuli tomuto upozorňování na nepravosti je Michael Moore dnes v Americe nezastupitelný. (15.03.2010)

Bál jsem se, že Moore na mě vyrukuje s nějakýma komunistickýma kecama, ale kdepak. Byl jsem poměrně mile překvapený, jak dokázal celou látku zaměřit spíše na to, jak se v USA ztrácí z kapitalismu demokracie. Samozřejmě jeho pohled je vyloženě jednosměrný a to takový, že nám předkládá tvrdé lidské osudy, ve kterých lidé doplatili na nenažranost bank svým majetkem a někdy i životem. Kromě toho se dočkáte poměrně zajímavých dialogů s odborníky a nebo i emotivních proslovů v kongresu, při kterých mi místy běhal mráz po zádech. Jediné, co bych mu možná vyčítal, je to divadýlko, které předváděl u bank a na Wall Streetu, to bylo vyloženě hrané na kameru a je to vlastně jediná věc, za kterou ztrhávám hvězdičku. AŤ ŽIJE DEMOKRACIE !!! Smrt komunismu, smrt nacismu, smrt totalitě a že by i smrt kapitalismu??? Uvidíme ... :-))) (10.10.2010)

Předchozí Mooreovy filmy byly možná manipulativní, ale měly poselství, se kterými jsem v zásadě souhlasil. Vzkaz, který sděluje tento film je, že kapitalismus je zločinný systém založený na tom, že bohatá menšina okrádá chudou většinu, a že bychom měli tento systém svrhnout a nahradit jej...demokracií (sic)! Moore nám po celý film ukazuje, jak zlé banky, realitky, burzy, korporace, Bush etc. okrádají chudé pracující, vyhánějí je z domovů a nechávají je umřít, ale žádný lepší systém, ve kterém by se toto nedělo, nenabízí. Asi jím má být systém, ve kterém "mají všichni stejně", ale zcela opomíjí historickou zkušenost, že takový systém lze v reálu vytvořit maximálně na úrovni malého podniku s pár zaměstnanci, ale rozhodně ne na úrovni celé země. Oproti předchozím filmům je tu navíc méně (chtěného) humoru a více vaty a opakování již viděného (ano, i zde jsou scény, kdy Moore přijde ke vchodu do nějakého podniku, teatrálně se dožaduje schůzky s ředitelem a strašně se diví, že ho nechtějí pustit dovnitř, hmm). (22.02.2010)

Michael Moore se zaměřuje na další problém Ameriky. Začíná to problémy jedné rodiny a končí problémy amerického bankovnictví. Svým hledáním jde od jednoho problému k druhému a to je po čase strašně rozptylující, protože nevíte, na který problém se vůbec máte vlastně zaměřit. Pro nás a Michaela Moora by bylo výhodnější točit krátkometrážní (srdcervoucí) dokumenty zaměřené na jedno téma, ale Michael Moore rád okupuje kina a tak točí průměrné dlouho(opravdu dlouho)metrážní filmy. Je to opravdu škoda. Ale Michael točí dokumenty pro Američany, aby sami se sebou něco udělali. My můžeme jen přihlížet. (20.01.2010)

Je to takový půl na půl. Všichni víme, že Moore je fabulátor a manipulátor, tentokrát ale trošku přestřelil. Ty dojímavý příběhy vystěhovaných Američanů jsou sice zajímavý, ale všechno má dvě strany, že? Nečtou smlouvy, pak přijdou o dům. Suverénně nejzajímavější a nejvtipnější mi přišly pasáže o rozpoutané ekonomické recesi, tam jsem si říkal, že by na tom mohlo něco být a nejspíš taky je. Jenže Moore to trošku přebil těma příběhama předtím a potom. Vtipný to místy rozhodně je, je to dobře natočený, takže se na to dobře kouká, jen prostě myslim, že tentokrát to Moore s těma manipulacema a názorama decentně přehnal. 60% (20.01.2010)