O kapitalismu s láskou

Aj napriek tomu, ze sa povazujem za praviciara sa mi Michaelove dokumenty pacia. Vidi sice vsetko neuveritelne jednostranne, je demagog a populista a navyse "cerveny", nedava priestor na diskusiu, len sa snazi ludi presvedcit o tom, ze Amerika je v podstate zla, skorumpovana hra, kde politici a ludia su babkami v rukach financnikov.... Ze vsetkym ide o prachy. Ale pockajte... Hm... Sakra, ved on ma pravdu a na to, aby som to vedela nepotrebujem Michaela Moora, ale je fajn sa s jeho dokumentov obcas nieco dozvediet apripomenut si to, co uz clovek vie. Najviac ma teda "sokovali" vypovede mladych z pastaku (hodil som po nevlastnom otcovi steak, napisala som o ucitelke hanlivu stranku na myspace - WHAT???), vypovede pilotov a hlavne "dead peasants". Prijemne stravene dve hodiny :) (02.03.2010)

Michael Moore si podráží větev zajímavé investigativity tím, že musí zesměšňovat všechno a všechny a dohánět věci do absurdnosti. Pak by mu člověk nevěřil nic. Tklivý hudební podkres vzbuzuje každou chvíli potutelný smích, protože ani Televizní noviny nejsou tak slzopudné. Začátek nabízí hned několik wtf momentů - jako když přirovnává otrocký systém starověkého Říma k současné Americe, nebo když vzbuzuje soucit s vystěhovávanými lidmi, ale neřeknene nám PROČ se tak děje. Má nám stačit, že to jsou sympatičtí Američané, na které si bez morálního oprávnění došlápla policie. To že se jedná o stádo blbců s vymytými mozky, které podepíše každou bankovní smlouvu, aniž by si ověřili věci týkající se výše úroků, je věc druhá. Michael Moore nechce kapitalismus a já čekal, jestli řekne, že chce komunismus, abych se mohl už zplna hrdla zasmát. On chce demokracii!...Otázka by ale měla spíš stát, jestli chce rovnost nebo svobodu (viz. sociologické práce Alexis de Tocquevilla), ale to by už nebyla taková demogogická švanda, že. (20.01.2010)

Vtip? Velmi zábavné a to i v místech, kde to zábavné zřejmě nemělo být. Nepopírám, že amerika má problém, ale Moore je příšerný manipulátor, který točí plačící socky v kontrastu s ďábelským obchodníkem s nemovitostmi. Výpovědní hodnota je nulová, vše může být manipulováno, ničemu nemůže být uvěřeno. Odporná agitka, kde se dá jen zvracet, nebo se smát. Micheal Moore by si měl uvědomit, že sám zabíjí možnosti jakéhokoliv řešení, nedává divkovi možnost vnímat cokoliv seriózně. (30.10.2009)

Mám rád filmy Michaela Moora, v lecčems s ním souhlasím, rád bych s ním prováděl občanská zatčení nejhamižnějších zmetků a jezdil obrněným vozem pro peníze do bank, ale do boje se systémem po jeho boku nepůjdu. Prvních dvacet let života mi totiž klíny do hlavy vrážela socialistická propaganda, dalších dvacet let činí totéž ta kapitalistická a já jsem tak nějak dospěl k názoru, že každá dobrá myšlenka bude ve finále láskyplně zneužita k něčímu obohacení, čímž pro mě ztrácí smysl za ni bojovat. To se radši pobavím u kapitalistické lovestory, která sice patří ke slabším Mooreovým počinům, ale pro mne má stále obstojné kouzlo. (03.10.2011)

Filmy Michaela Moora jsou přes jasné přizpůsobení názorům režiséra výborné. Předkládají často opomíjené aspekty podstatných společenských témat a dělají to zábavnou a poutavou formou. V tomto případě se zabývají negativními aspekty neoliberálního kapitalismu a prosazování této zhoubné ideologie, která plně slouží zájmům vyšších vrstev společnosti, mezi členy nižších a středních vrstev. Jaktože jsme s tímto systémem tak dlouho? (...) Systém je postaven na tom, čemu říkáme propaganda. Jsem udiven propagandou... schopností přesvědčit lidi, kteří jsou obětí přesně téhož systému, aby tento systém podporovali a viděli ho jako dobro. To pak má dopady i na základy demokracie, kdy jsou volení zástupci lidu manipulování tak, aby rozhodovali ve prospěch velkých bank, korporací a nejbohatších obyvatel. Budují tak základy plutokracie, vlády bohatých, která k chudším obyvatelům přistupuje jako ke zboží a zcela ignoruje aspekty jejich života, které nejdou vyčíslit v penězích. Zkrátka kapitalismus se mění do podoby, kterou již v 19. století tolik kritizoval Karl Marx... materiální základna a společensko-kulturní nadstavba. Michael Moore dané téma nepředkládá nejobjektivnější formou, ale otázkou je, jak by také mohl, když mu snad všichni zástupci opozičního názoru odmítli rozhovor. Mé hodnocení zřejmě není úplně objektivní, když se vším, co bylo řečeno souhlasím... a to na tom v Evropě ještě nejsme tak špatně jako v Americe. Jak je možné nazývat stát vyspělým a demokratickým, pokud se nedokáže postarat o své vlastní občany?! (19.07.2012)