poster

O kapitalismu s láskou

  • USA

    Capitalism: A Love Story

  • Slovensko

    O kapitalizme s láskou

Dokumentární

USA, 2009, 127 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • sator
    ****

    To v čem jsou dokumenty Moora vždycky přínosem,je, že nad "obecnými pravdami" ,vás nutí se zamyslet. Jen škoda míry manipulativnosti, ale tu nakonec používají všichni jeho "nepřátelé" též.... Kapitalismus je v protikladu k soucitu. ................TO SCHIZOFRENICKÉ K ČEMU SE TENHLE SVĚT DOPRACOVAL JE, ŽE JE TAKOVÁ MÍRA PROTIKLADNÝCH INFORMACÍ.Í ŽE SE ČLOVĚK ZTRÁCÍ V TOM. CO JE MORÁLNÍ A CO AMORÁLNÍ,CO TEDY ZBÝVÁ? VRÁTIT SE K PŮVODNÍM KŘESŤANSKÝM BUDDHISTICKÝM ČI JINÝM HODNOTÁM ?(12.3.2010)

  • charlosina
    ***

    Michael Moore si nikdy nebere náhubek a většinou mu to vychází... ale to, co předvedl u Bowling for Columbine, je tady tak trochu křečovité. Hned od začátku má jasné stanovisko, žádné hledání "kamenu úrazu", žádné hledání alternativních řešení (jako tomu bylo v jeho předchozí tvorbě) - od začátku "prodává svůj názor" na kapitalistickou společnost. Netvrdím, že je to názor špatný, ale je to holt "horší" dokument. Každopádně se mi líbí jeho odvaha a vtip a nekompromisní přístup: "Kde jsou naše peníze" - "Já... já nevím." 3 a půl *.(16.4.2010)

  • Pethack
    ****

    Zásadní slabinou argumentační struktury tohoto dokumentu (možná by se patřilo dát v tomo případě kategorii do uvozovek) je mnohými zde již zmiňovaná Svatá trojice - jednostrannost, minimální nadhled a nadužívání emocí, ale s tím se u Moorea nedá nepočítat. Tohle se, nicméně, týká především případů, kdy MM vyrazí do ulic, mezi obyčejné lidi s jejich srdceryvnými příběhy o tom, že si nedokázali spočítat, že kvůli vysokům úrokům nebudou za několik let schopni splácet hypotéku (to mi jich jako má být líto?) (a propos v USA se opravdu nedá normálně žít, studovat a pracovat bez toho, aby si člověk vzal aspoň jednu půjčku? No to mě pos**er.). Kromě toho jsou zde ale předkládána i poměrně zajímavá fakta poukazující na to, že pro jisté (ano, většinou nadnárodní) společnosti člověk přestává být člověkem, ale je pouhou položkou přinášející zisk, což sice není nijak převratný objev, ale občasné připomenutí neuškodí. Občasné připomenutí, případně posílení odborů a větší angažovanost pracovníků - v této oblasti by se Kapitalismus dal považovat i za celkem smysluplnou agitku. Ano, s tímhle jít mezi obyčejné lidi a ne s tím, ať si nezodpovědně napůjčují dolárky za lichvářský úrok a pak odmítnou nést zodpovědnost. Poměrně solidně - rozuměj v rámci možností objektivně, jakkoliv s nezbytnou estrádou - je zde rovněž rozpitvána státní finanční pomoc krachujícímu Wall Streetu, jejíž schválení Kongresem je zde bráno coby vítězství lobby bank a realitních makléřů a vůbec všeho toho shnilého a odporně bohatého, co produkuje kapitalismus. Nelze se ovšem ani v nejmenším divit, že někdo by rád věděl, kam se ty peníze vlastně poděly, jakkoliv je představa, že stačí si pro ně přijet s náklaďákem ("Já je zavezu zpátky do státní pokladny, fakt, slibuju!") übernaivní. Totiž byla by, pokud by se to nebralo jenom jako další šaškárna, či lépe řečeno provokace. A tak nějak se nemůžu ubránit dojmu, že když něco zesměšňuju, tak nad tím musím mít co? Nadhled... Ještě něco málo k hudebnímu doprovodu - no mezi všemi těmi srdcervoucími šlágry chyběla snad už jenom Beethovenova Měsíční sonáta. Tolik cukru a tolik biče - tomu se občas říká i kýč.(11.5.2010)

  • Slarque
    ****

    Moore je sice demagog, ale je i zatraceně dobrý filmař. Sice jsem o tom sám začínal pochybovat, ale tohle je jeho nejlepší film od Bowling for Columbine. Montáž jednotlivých scén, jejich postupné řazení dílčí problém za problémem, výběr hudby, humorná odlehčení, vše je na vysoce profesionální úrovni. Snad jen nějaké kašpařiny, co tam sám před kamerami předvádí, si mohl odpustit, ale to by asi nebyl Moore. Soudruzi učitelé, po dvaceti letech zjišťuji, že jste tenkrát měli pravdu, když jste nám tvrdili, že kapitalismus je zlo. :)(22.4.2010)

  • blackJag
    ****

    Michael Moore vs nespravedlnost v USA. Po kolikáté už? Trefná paralela se starověkým Římem otevře toto další kolo neúnavného boje přesvědčeného dokumentárního populisty, který je tak přesvědčen o své (potažmo globální) pravdě, že jsem mu ochoten věřit a spolu s dalšími naslouchat, protože ikdyž je ta Moorova forma stále stejná, studnice "nápadů" zdá se nevyčerpatelnou. Jistě, jedna věc je smát se u přísně jednostranné (diskutabilní pojem, protože nikdo z osočených se s Moorem jednoduše bavit nechce a nabízený prostor pro komentář odmítá) dokumentaristiky a takříkajic se bavit, druhá pak vědět, že jde o smích prudce mrazivý a zábavu ve všech směrech smutnou. Ale ano, toto je způsob, jak šlapat po těch správných kuřích okách. 80%(19.4.2010)

  • - Michael Moore uvedl premiéru svého dokumentu v kině, které leží v budově vedení General Motors. Nebyl však vpuštěn ochrankou na svou vlastní premiéru po dobu několika hodin. (Othello)

  • - Záznam prezidenta Franklina D. Roosevelta, jak hovoří o druhé listině práv, byl považován za ztracený. Moore ho objevil v jedné knihovně v Jižní Karolíně. (Othello)

  • - Snímka O kapitalizme s láskou zozbierala mnoho nominácii za najlepší dokument, niekoľko z nich na cenu aj pretavila. (Marek1991)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace