Odcházení
Leaving
Režie:
Václav HavelKamera:
Jan MalířHudba:
Michal PavlíčekHrají:
Josef Abrhám, Oldřich Kaiser, Dagmar Havlová, Jaroslav Dušek, Tatiana Dyková, Eva Holubová, Vlasta Chramostová, Jiří Lábus, Jiří Macháček, Josef Polášek (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Až na několik záběrů se celý film odehrává na zahradě velké vládní vily, v níž žije hlavní hrdina, politik Rieger. Je to stárnoucí elegán, který byl dlouhá léta ve funkci kancléře, nedávno však o svou funkci přišel a zřejmě se s tím neumí vyrovnat. I když se snaží nedat to na sobě znát, zhroutil se mu svět. Musí se vystěhovat z vládní vily a podstoupit nedůstojnou proceduru oddělování erárních věcí od věcí soukromých. Ve vile s Riegerem žije jeho dlouholetá přítelkyně Irena, její přítelkyně Monika, jeho matka, jeho mladší dcera Zuzana a sluha. Riegerův tajemník Hanuš se svým tajemníkem Viktorem třídí věci. Dvakrát tu Riegera navštíví novinář Jack s fotografem Bobem, kteří s ním pořizují velké interview, dvakrát ho navštíví jeho starší dcera Vlasta s manželem Albínem. Mihne se tu i několik okrajovějších postav. Jak běží film, všichni se trochu mění, z patolízala se vyklube zrádce, z byrokrata jediný věrný, starší dcera, která původně nabízí Riegerovi ubytování, nakonec také zradí a ubytování odmítne. Zcela neutrální osobou je zahradník, jediná trvalá spojka s vnějším světem, která přináší nové zprávy. Rieger se pokouší udržet si důstojnost, ale nakonec se z toho všeho lehce pomátne, aby později, až absolvuje policejní výslech spojený s určitým vydíráním, přijal pokorně funkci poradce poradce svého hlavního protivníka, což si sám před sebou velmi racionálně zdůvodní a což znamená jeho konečný pád. Vítězem je náměstek Klein, cynický představitel mladší generace politiků, který se verbálně hlásí k týmž demokratickým ideálům jako Rieger, ale v praxi se jich zřejmě vůbec nedrží. Vládní vilu, jak se ukáže, výhodně koupí od státu a plánuje v ní velké "společensko-kulturní „centrum“. Riegera navštíví rovněž jeho ctitelka studentka Bea, kterou on nakonec líbá, ale je přitom přistižen svou dlouholetou přítelkyní. Tato studentka je ovšem velmi flexibilní, neboť v závěru přichází za Kleinem s toutéž prosbou, s níž přišla dříve za Riegerem, totiž s prosbou o podpis jeho knihy. Film vychází sice ze stejnojmenné divadelní hry, má však svou vlastní osobitou atmosféru. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (488)
Odcházení není film. Jsem přesvědčený o tom, že odcházení se dostalo z divadla do této podoby a následně do kina hlavně proto, že jde o dílo Václava Havla. Dost podobně to bude fungovat i s herci. Šok nastal ve chvíli, kdy paní Veškrnová šla pro Českého lva za nejlepší scénář. Tohle má být to nejlepší v roce 2011? Smutné. Po pravdě něco tak nudného, prázdného a beznápadu jsem nečekal. Postavy se objevují z ničeho nic a hned zase mizí, statická kamera pozoruje většinou statické herce, kde dialogy mají být to hlavní, co celek udrží při životě. Bohužel se jim to nedaří. Odcházení je jako divný sen Václava Havla, po kterém se probudí, vzpomíná a pak řekne – “co se mi to sakra zdálo za kravinu“. ()
Odcházení jsem chtěl viděl od první chvíle, co jsem se dozvěděl, že ho Havel plánuje natočit. Už tehdy jsem tušil, že to nebude film pro většinové publikum. Osobně se o něm snažím nějak přemýšlet ještě po týdnu, co jsem ho viděl. Už dlouho jsem totiž asi nenarazil na tak složitý a mnohovrstevnatý film, nad kterým je nutné přemýšlet, a ideálně na něj jít do kina znovu. Kvůli své interpretační mnohoznačnosti a neuchopitelnosti se pravděpodobně nenajdou dva diváci, kteří by si film vyložili stejným způsobem. Při sledování Odcházení se mi na mysl nejvíc dralo srovnání s filmem Kočka na rozpálené plechové střeše z r. 1958. Oba filmy jsou natočeny podle divadelní předlohy, oba dodržují jednotu místa a děje a oba se točí kolem starého muže, který opouští své impérium (na smrt nemocný velký táta vs. vysloužily kancléř). Oba končí v podstatě optimisticky a oba se mi velmi líbily. Uvážím-li, že typický český důchodce v 74 letech chodí tak maximálně po doktorech nebo nákupech, o to více musím ocenit, že se Havel v tomto věku posadil do režisérského křesla a natočil se svými přáteli film o tom, jak by podle něj měla vypadat interpretace jeho Odcházení. Za sebe dávám plný počet - za vytříbenou vizuální stránku, "retro absurdní" poetiku, odvahu jít do toho, a konečně i pro sympatie, jež k Havlově osobě chovám. ()
Škoda že se z "Odcházení" stalo spíš takové opruzení, že... Hm. . . . Šaškující pražská čudlárna najatá z řad starých i mladých kemoráčofftů (...která ale jak známo zjevno stejně už na víc nemá...) i kdyby se rozkrájela, uzobává jen nekonzistentní krmi danou senilním scénářem, drmolí své repliky bez pointy a svému guru v roli rejžisejra dělá pomyšlení, na výslednou matérii však se neohlížeje. K tomu lajdácká postprodukce - a je to! . . . No ano, jasně že jim všem může být všechno fuk, protože to přece platí >veřejnoprávě soukromoprávně< erár a na množství sice hleďmě, ale je dávno jedno, jestli parta zplodí oscarový spektákl, kultovní art nebo vyvařenou sračku. Či snad dědouškovu kvaziartovou hračku? Chápu (no spíš teda nechápu, ale nenaděláme už nic, že...), to je prostě daň za současný pisskulturní socializhnus, to jsou ty nové umělecké elity, které poplácavaje se po ramenou lebedí si ve sračkách, do kterých dospěla ta Havlem tak rádoby kritizovaná společnost. Dnes tedy prý "kapitalistická" - sic! No jak pro koho, že... Staronová parazitní pisskulturní fronta se brodí ve svém me/r/diálně tlačeném šoubizovému štěstí a našinci nezbývá, než ze studijních důvodů to vše zase jednou nakonec protrpět, aby s poctivostí a upřimostí sobě vlastní to vše s pravdou a láskou mohl poslat do... Hm. :-/ . . . Co dodat? Godot nepřišel, Havel odešel. Dnes ráno definitivně, "...tak už ho nechte, v nejhorším se má přestat...", že, pane Ferdinande... °-/ . . . Inu, odpad dát by bylo nefér, protože ony v téhle prostonárodní >kinematografii< vznikají opravdové toho jména hodny sračky, ale ruku na srdce, tohle je opravdu mizerný film - a netroufám si posuzovat, jak by to s tímto(!) ansámblem vše dopadlo i jako poctivě ryzí záznam (d.m.s.n. čistě dle textu už trošku vyčpělé a plytké) divadelní hry... Škoda. Takže i z piety ke starému pánovi zase jednou - bez pokrytectví - bez hodnocení. A ať je Vám pane >ex/tra/kancléři< odcházení lehké... Amen. - - - P.S. Tak na zdraví! Na pav/m/rdu a chásku je prej nejlepší Molochovův koktejl! - - - P.P.S. A zdejší hodnotitelsko-kritické stádečko nechť si jednou zase pozorně prosviští závěrečné titulky! Kdo platil a kdo si naparazitoval! Jeden až žasne, jak to tady v pravdoláskově všechno funguje, že čudlárna - aniž by cílevědomě něco smysluplného dělala - ve Stolici nechcípá hlady. Holt něco za něco, že... Ano, děkujeme, odejděte... °-/.. - - - P.P.P.S. Možná si ten >film< ještě někdy dám, nejlíp tak s odstupem za deset let, na dvd zakoupeném ve výprodeji v LK za 29,00 Kček - tak jak se tam vyprodávají jiná tušašská veledíla, naposledy třeba neméně >ambiciozní< ale zjevně bez zájmu publika se v regálech válející "Tři sezóny v pekle". - - - P.P.P.P.S. (19.12.2011) A POZOR! Nejmenovaný nick si zde v diskuzi postěžoval na nízký rating filmu, protože prý už i na čsfd dorazili (hm...) odpůrci Havlovy politiky (sic!) . . . No já nevím, jak to souvisí s politikou, ale d.m.s.n. by měl každý dělat co umí a co mu bylo shůry dáno, ev. (jak už to tak je v té naší monokulti sféře) co se tedy jako protekční smrad možná zubynehty naučil někde ve škole a pak to prostě (...když už je někdo ochoten platit či je možnost vysávat erár, že...) všechno všelijak bastlí. A víbůh, že já miluju všelijaké dobře míněné a vyrobené filmové absurditky, artové lahůdky a stádu často nesnesitelné či nepochopitelné extravagance! Ale TO NENÍ PŘÍPAD Havlova "ODCHÁZENÍ"! Tenhle KVAZIFILM je jen ledabyle (včetně té některými oslavované kamery!) vypocená šmíra - a daly by se rozebírat minuta za minutou, scéna za scénou, záběr za záběrem, póza za pózou, replika za replikou - všechny jeho neduhy! Je to jen účelová materie, vyrobená jako trafika, úlitba a parazitování na vzývaném starci a tunel na veřejné prachy za nenormálních podmínek - a proto to vše taky tak dopadlo! . . . A osobně si MYSLÍM, ŽE MI NIKDO NEMŮŽE VYČÍTAT ZAUJATOST VŮČI HAVLOVI JAKO SPECIFICKÉMU DRAMATIKOVI A TVŮRCI vůbec jako takovému, protože kongeniální Menzelově adaptaci "Audience" jsem dal úplně v pohodě čtyři hvězdy a třeba takovou "Vernisáž" jsem viděl na divadle (těsně porevoluční skvělá adaptace brněnského divadla VáHa) a myslím, že bych i dnes zatleskal vsedě... . . . Takže problém já osobně vidím jinde. ANO, JE TO myslím přesně NAOPAK! KDYBY TENHLE FILM (budiž) NATOČIL stejnou formou a se stejným ansámblem NĚKDO JINÝ NEŽ HAVEL, dávno BYL BY (nejen) ZDE v černé JAKO poctivý ODPAD! . . . Howgh. - - - - - (Poprvé viděno ve smutný den na >vyčpělé jedničce< , (ne)hodnocení 1460., komentář zde s lehkým smutkem jako stochartnísedmasedmdesátý - 18.12.2011) () (méně) (více)
Absurdní drama mělo svůj význam někdy v šedesátých a sedmdesátých letech. Na divadle. Pokus o jeho přenesení v jakési groteskní formě na filmové plátno v roce 2011 je prostě anachronismus. Nehledě na fakt, že nejhůře se pro film adaptují právě divadelní hry. Takže když si na něco takového naběhne debutant, je to o to horší náraz. Ostatně tohle je komentář od diváka, který si myslí, že nejlepší dialogy v tomto filmu měl Jan Budař. Prostě je to jen kuriozita: celovečerní hraný film natočený bývalou hlavou státu. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (16)
- Jiří Macháček v roli bulvárního novináře musel zpovídat odcházejícího kancléře (Josef Abrhám st.) přesně podle scénáře. Improvizovat mu Havel zakázal. (zdeny99)
- Havel volal producentu Boučkovi dva dny před Štědrým dnem, že se mu na již půl roku připravovaný film nepodařilo sehnat peníze. Producent přislíbil, že je do čtvrt roku sežene, i když v ten den neměl na účtu ani korunu. Nakonec se mu to povedlo dokonce během měsíce a na přelomu června a července mohla padnout první klapka. [Zdroj: týdeník Ekonom] (hippyman)
- Divadelní hra o pěti dějstvích Odcházení vznikla v roce 2007. Česká premiéra se konala 22. května 2008 v Divadle Archa v režii Davida Radoka, v hlavních rolích se představili Jan Tříska, Zuzana Stivínová, Vlasta Chramostová a další. V zahraničí byla poprvé uvedena téhož roku 20. září v Londýně, během posledních 2 let se pak úspěšně hrála po celém světě, zatím poslední inscenaci Odcházení uvedlo v květnu 2010 divadlo Wilma Theatre ve Filadelfii. [Zdroj: Bontonfilm] (POMO)
Související novinky
Zemřel Josef Abrhám
České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)
(Z přečtených komentářů doporučuji liborek_, StarsFan a Vodnářka, líbí se mi NinadeL, ale i Aelita.) Po Svěrákových Vratných lahvích další labutí píseň, na níž je ovšem pikantní, že je pětasedumdesátníkovou prvotinou. Do tohoto filmu jsem šel s velkým strachem, že to bude trapas, který nechci vidět. Ale ukázalo se, že jsem beznadějný havlofil, protože to bylo prostě boží. Pašácky postavené na vizuální a divadelní přepózovanosti a rekvizitárnosti. Všechno přesné, včetně postřehů, které bych od politického kmeta pohybujícího se poněkud mimo všední život opravdu nečekal (viz třeba mladší dceru). (Dále se SPOILERY.) Kancléřův seriálový proslov pro deník Fuj začíná směsí sebeironie a opravdovosti, takže z těch slov při znalosti poměrů mrazí, záhy však nepozorovaně přechází v záměrně nabubřelé autoritářské fráze „já být velká demograt“, aby se posléze přes absurdní politické sliby dostal ke karikatuře české prasečí politiky a adoraci toho, proti čemu se Havel ve svém úřadě i po odchodu z něj stavěl, místy excituje až v diktátorské záchvaty (Havel zde také zjevně reflektuje svou nikoli neproblematickou bezvýhradnou podporu různým válkám za "export demokracie") a končí v senilní absurdnosti se utopivším „nejvyváženějším projevu, jaký jsem kdy od vás slyšel“. Poselství na rozloučenou: zvažuj a rozvažuj. A případ Klein! (Upomínková pravítka k tomu.) Tytéž fráze, identicky formulované základní postuláty. Klein znamená malý. Který živel zde představuje starší dcera? Zajisté jiný než andělská riegrofilka Bea, politoložka, multikulturní sociopsycholožka a intermedialistka. Poměrně dobře čitelné. Pro intepretaci starší dcery (jde o něco jiného než o rodinné poměry bezdětného Havla) doporučuji k povšimnutí, že autorova manželka zde hraje pouhou „dlouholetou přítelkyni“. Noční scéna je osobním pohledem člověka, který ví, že už opravdu odchází. Vychytávky jako je rozkošně nesmyslná boční stylizace do ruského klasického dramatu nebo kámen zakopávání musím přenechat bystřejším a vzdělanějším komentátorům. Z odbourávajících drobností zmíním alespoň nápis Freedom na kšiltovce redaktora fuj Macháčka (vzápětí žádajícího o skořici do piva). Abrhám bezvadný a dokonale pasující. Kaiser opět dokázal, že vsadit na něj se zajímavou rolí stojí za to. Velký dík za Chramostovou (zvláště etuda s pánvičkou nemá chybu). Veškrnová-Havlová – věřte nevěřte, ať ji beru jako herečku nebo jako ženu, v žádném jiném filmu jsem z ní neměl tak skvělý pocit jako tady. Holubová i Lábus skvěle sekundující, Zindulka v klasicky skopečkovské roli dokonalý. Dušek tentokrát pouze ucházející, ale už to, že V. Kleina hraje právě on, stačí. Ostatní už jmenovat nebudu, všichni dobří. Jako škvírku naděje v závěrečné katastrofě (Bea!) vidím kočího Lanďáka. Autorovo šaškovské vynoření by bylo dokonalou tečkou, kdyby po ní nenásledovalo jediné opravdu trapné místo (křečovitý sborový smích všech zúčastněných), což je v samotném závěru dost průser. V dosavadním průběhu sem tam se vyskytující vztahovačně přepjatá místa neřeším, protože – málo platné - přesně pojmenovávají beznadějnou nadvládu ksindlu, v níž žije celá obec (který samozřejmě mají na triku všichni, nicméně jistá osoba zde plným právem slouží jako jeho ideální personifikace). Takže Náčelníku, čtyři silné za parádní fandovský film, pátá je na cestu a za cestu. Ano, i já hodnotím zaujatě. Pravda a láska musí zvítězit. () (méně) (více)