Láska rohatá

Přesná ukázka toho, jak naše novodobé pohádky naprosto nefungují a vůbec nevadí že jde pouze o televizní tvorbu. Jejich kvalita se postupně ocitá na opravdu katastrofální úrovni. A to je možná i jeden z důvodů proč naše televize o Vánočních svátcích recyklují nestále ty stejné klasiky, zkrátka proto, že nová tvorba není dostatečně kvalitní. Láska rohatá je naprosto nezajímavou pohádkou podle typického mustru s neuvěřitelně debilním Mádlem, kterého nedokáže vyvážit ani Táňa Pauhofová. (29.12.2014)

Další z potěšitelných výjimek polistopadové českotelevizní pohádkové tvorby, v níž syčáci dostanou, což jejich jest a sympatický čert nepodara s ryzím srdcem získá půvabnou a navíc statečnou pozemšťanku s výjimečně dobrým srdcem - pár Mádl-Pauhofová má svůj půvab stejně jako čertice Bohdalové a pekelný byrokrat Miroslava Táborského ve vyzrálé režii Hynka Bočana. Vánoční večer s takovým pohlazením na duši nemůže nebýt nevydařený. (07.01.2022)

Láska posratá... Co jsou platné hezké exteriéry a solidní kulisy, když pohádky 21. století devalvovaly na upištěné, blbé sračkonády s převážně trapným rádoby humorem, kde o charismatického herce bulvami nezavadíte? Pravda, Jirka Mandl měl konečně roli, co mu seděla přímo na tělo a nemusel ani hrát: čerta dementa. Jestli tohle má být nástupce "S čerty nejsou žerty", tak je to dost krpatá náhrada: asi jako přesednout z limuzíny do trabanta. Na druhou stranu musím přiznat, že jsem čekala horší průser a coby kulisa k pečení bábovky pohádka celkem ulezla. V kontextu téhle divné doby netalentovaných, toporných rychlokvašek je to vlastně uspokojivý průměr a těch zdejších 49% mu padne jak prdel na okovanou botu. (27.08.2012)

Jako každý rok, i tento, jsem doufal, že se ČT1 vytasí s nějakou "opravdovou", klasickou, novou pohádkou. Tento zvyk, na Vánoce na štědrý večer dávat v premiéře nějakou novou pohádku se mi vždycky velmi líbil. je ale bohužel pravda, že od revoluce je úroveň těchto premiér vánočně řečeno kolísající. Láska rohatá nebyl žádný průšvih, Mádl se dal vydržet, Táborský a Bohdalová jsou tutovka a nějakých jiných kiksů jsem si také nevšimnul. Opět ale musím konstatovat, že se žádný průlom nekoná, Anděl Páně zůstává zcela neotřesen ve své pozici polistopadové jedničky. Škoda. Kdy se konečně dočkáme pořádné pohádky, ktrá by zlidověla stala by se nedílnou součástí každých Vánoc. Tak nezbývá, než si rok počkat, vsadit opět na starší tutovky a Lásku rohatou přesunout na příští reprízu do víkendového popolední. (24.12.2009)

Asi už by se nové pohádky měly přestat natáčet a radši do konce světa dávat dokola ty staré, dobré, osvědčené. Čestnou výjimkou z posledních let je Anděl Páně, ale jedna vlaštovka bohužel jaro nedělá. Osvědčená garda vytasila (pro změnu) šišlajícího čerta a nulovou originalitu zajímavou snad jen dvěma věcmi - slušnou Táňou Paulhofovou a Miroslavem Táborským poletujícím po lese v levitujícím stolku. A to je trochu málo, za dva týdny si na tuhle pohádku nikdo ani nevzpomene, natož za pár let... (24.12.2009)