Režie:
Ludvík RážaScénář:
Miloš KratochvílKamera:
Milan DostálHudba:
Petr HapkaHrají:
Věra Galatíková, Luděk Munzar, Magdalena Reifová, Jakub Štěpán, Milena Dvorská, Jana Dítětová, Dana Batulková, Petr Čepek, Martin Zounar, Pavel Soukup, Simona Stašová, Oldřich Vízner, Jan Hartl (více)Obsahy(1)
Jeden krok vedle, jeden neuvážený čin – i to stačí k tomu, aby se zcela převrátil život v jedné rodině… Jarmila Honcová, obětavá matka na plný úvazek, se dopustí finančních machinací na pracovišti. Ne kvůli sobě, ale opičí láska k dětem ji přivedla k tomuto činu. Právě její dospívající děti pak nedovedou pochopit, že zrovna matka, jejich vzor slušnosti a poctivosti, která je učila bezpečně rozeznávat dobré od špatného, tak zklamala. Hledání pochopení a odpuštění bude velmi svízelné… Hlavní roli matky, které je ochotna pro své děti obětovat vše, i vlastní čest, nezapomenutelným způsobem ztvárnila Věra Galatíková. (Česká televize)
(více)Recenze (59)
Pozoruhodný psychologický pohľad na rodinné vzťahy, ktoré vedú k (v tej dobe rozšírenému) obvineniu z manka. Často sa končilo až väzením a spoločenskou hanbou. Věra Galatíková sa vžila do svojej role naozaj excelentne, inscenáciu posunula o dve priečky vyššie, verím tomu, že príbeh by sa dal nakrútiť ako zaujímavý seriál. Žiaľ platí to zväčša iba pre ňu, kratučko jej síce sekundovala S. Stašová, ktorá sa snáď "muklom" priamo narodila (viď. Přítelkyně z domu smutku). M. Reifová zahrala hysterku tiež verne, len neviem či to bol zámer. V scéne, keď sa S. Stašová chce rozdeliť s cigaretou s V. Galatíkovou (silnou fajčiarkou), ktorá jej odpovie excelentne prefajčeným hlasom "já nekouřím", som sa schuti zasmial :-). ()
Pěkná televizní hra o tom, že jedna chyba a táhne se to s vámi po zbytek života. A co je horší, že za minulého režimu se to netáhlo jen s vámi, ale i s vašimi nejbližšími. Na druhou stranu si je ale potřeba uvědomit kde v životě stojíme a když tam jsme tak holt nemůžeme být jinde respektive mít věci na které nemám. ()
Všechny doslova převálcovala Věra Galatíková svým civilním hereckým projevem. Byla to jedna z našich nejlepších hereček, to je bez debat. Zápletka je vcelku jednoduchá, za komančů byla zpronevěra těžký zločin, který se trestal tvrdým žalářem. Do nešťastné situace se tak dostala hlavní hrdinka této psychologické inscenace, která končí jejím uvězněním a příběh pokračuje v navazující televizní hře - Kdoví, kdy začne svítat. ()
Věra Galatíková opět dokázala své mistrovství, když zahrála ženu, kterou rodina de facto donutila ke zločinu. Druhá herečka, která by asi jako jediná dokázala tuto roli zahrát tak přesvědčivě by byla Jana Hlaváčová, manželka Luďka Munzara. Televizní inscenace popisuje ženu, manželku a matku v jedné osobě, před kterou se objeví možnost, jak získat peníze, na jejichž ztrátu nikdo nemusí přijít. Ale nakonec přijde. Je to ale právě rodina, hlavně děti, které tak nějak tlačí na matku, aby jim poskytla vše, co chtějí. Na druhé straně by ona krást nemusela, kdyby se svými dětmi nenechala tak zatlačit. S podivem pak zůstává, že ti si svou vinu vůbec neuvědomují a ani na vteřinku nezachápou, proč mohla něco takového udělat. Zajímavé také je, že Miloš Kratochvíl psal převážně pohádky, ale tento scénář se mu povedl. ()
Námět je to zajímavý i zahrané je to slušně.. Kdyby to skončilo opatrným happyendem s poučením, klidně bych to viděl na silnou trojhvězdu. Ale takhle je to v mých očích jen nebezpečná šmejdovina která má v lidech vyvolat strach a poslušnost. Ráža to hrotí a hrotí až do finiše za který by se nemusel stydět ani hysterik Aronofsky. Vůbec se nepočítá s tím, že to je první prohřešek do té doby spořádané matky a manželky. Celé se to řeší jako sedminásobná vražda. Rodina se otáčí zády, život zničený, budoucnost žádná-konec.. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (1)
- Díky obrovské vlně kladných reakcí diváků se autorský tým rozhodl napsat volné pokračování Kdoví, kdy začne svítat (1988). (sator)
Reklama