Soul Kitchen

Po dvou bezvadných filmech Akina jsem se moc těšila na Soul Kitchen, ale nějak se u mě žádná euforie nedostavila. Nejen, že těch komediálních prvků jsem moc nezaregistrovala, ale chvílemi jsem měla pocit, jako kdybych přepínala moc rychle kanály u telky. K hereckým výkonům určitě žádné výhrady nemám. protože výborného Moritze už znám i z jiných filmů a Adam Bousdoukos v rol Zinose byl opravdu moc sympatickej. Jsem ale přesvědčená, že můj dojem z celého filmu ovlivnil i fakt, že jsem ho viděla dabovaný, takže příště ani náhodou. (13.11.2012)

Borcovi se hroutí osobní život, zdraví, krachuje mu hospoda a navíc má na krku bráchu ve vězení. Zní to jako smutné drama ze života, ale ona je to vcelku povedená komedie. O němcích se říká, že nemají smysl pro humor, což je i vcelku pravda. Není to typ komedie, u které se popadáte za břicho celou dobu, ale má několik fakt skvělých scének, které to vynahradí. Já ti do tý polívky nachčiju a bude horká až až! (16.09.2015)

Po shlédnutí "V červenci" jsem dostal neodbytnou chuť i na další kousky z režisérské dílny Fatiha Akina. Teď už můžu říct, že mě intuice nezklamala, i tentokrát platí stará známá poučka "za vším hledej režiséra". Akin umí a tímto se pro mě po Tykwerovi stává druhou německou sázkou na jistotu. Jeho rukopis je originální, trochu mi snad připomíná jen Emira Kusturicu. Narozdíl od něj má ale Akin ve svých filmech raději mladší ročníky, ideálně Řeky nebo Turky žijící v Německu. Tenhle syžet použil i v Soul Kitchen. Zatímco 99 režisérů ze sta by z takto narýsovaného hlavního hrdiny udělala zakomplexovaného nebo zahořklého, více či méně nebezpečného týpka, Akinovi Řekové a Turci jsou lidé plní života a optimismu. Po nějakých chmurech ani památky. Originál Němci to ale taky nejsou. A to je dobře. I proto je Soul Kitchen prima film. (20.01.2013)

Exotická směs, která je sice z Německa, ale Německo už není jen tou starou pravicovou zemí. Je zde tolik přistěhovalců, kteří se nakonec naučili žít vedle sebe (i když se nanávidí). Hlavní hrdina Zinos, má restauraci páté cenové skupiny, která přežívá každý den. Nový kuchař udělá vítr v receptech a stálí štamgasti odejdou. Co teď? Zinos řeší stále nové problémy a na pochodu a k tomu ještě má bolavá záda. Nakonec se to tak zamotá, že bude řešit vztah, hospodu, přátele i kulinářské umění. To všechno dokázal režisér Akin nacpat do 99 minut. Jednoduchá zápletka, úsměvná komedie a ne tak sladký happy end. Ich bin zufrieden. (30.06.2010)

No, viděl jsem už větší blbosti, podívat se na to dalo, ale že by to nutně muselo být v červených číslech?? No nevím, nevím... Mně tam prostě od samého začátku nějak neštymovalo už to umístění restaurace, vždyť to byla nějaká hala, která byla snad umístěná na samém konci železničního nádraží, někde u konce slepé koleje. Kdo by tam proboha chodil?? (14.08.2020)