Suspiria

Z původního hororového příběhu o studentce, která rozkrývá temné spiknutí uvnitř taneční školy, zbylo jen na hlavu postavené torzo, zbytečně doplněné o druhou narativní linii, v níž osmdesátiletý německý psychoanalytik vyšetřuje na vlastní pěst zmizení jedné z tanečnic a pátrá i po své dávno ztracené manželce. Dualitu děje symbolizuje i prostředí na dvě části rozděleného Berlína roku 1977 (kdy byla v kinech původní Suspiria), kam byl příběh přesazen kvůli odkazům na terorismus RAF a post-nacistické ideologie. Výsledkem je zmatený a špatně stříhaný umělecký video-art, jenž permutuje motivy původního filmu po svém a výrazně se tak odlišuje od originálu včetně celkového vyznění. Přepáleně barevné zázemí školy z Argentovy verze nahradila nudná šeď, vizuálně působivé jsou akorát ty sekvence, v nichž se Guadagnino snaží diváky šokovat, a na hudbu si tentokrát ani nevzpomenete. Nová Suspiria je filmem o probouzení ženství a ženské síly, která slouží k ponižování mužů a k boji o nadvládu v matriarchálním společenství, v němž i hlavní mužská postava je hraná ženou, a kde se tanec rovná sexuálnímu prožitku. Je ale utopená ve zbytečně roztahaném a rozbředlém vyprávění, v němž pozvolně stupňované napětí a znepokojení střídá okázalá a nijak nebudovaná brutalita a přímočarost, projevující se i tím, že film se rozhodně nenamáhá skrývat, co jsou učitelky v taneční škole zač, a hraje od začátku s vyloženými kartami. (05.10.2018)

Zopár zaujímavých snových výjavov sa tu síce našlo, ale každá lepšia scéna bola vzápätí zabitá minimálne polhodinou neskutočnej nudy. Niekedy aj hodinou. A keďže musím žiaľ súhlasiť s tým, že film nedisponuje ani uceleným dejom, ani dobrou atmosférou, tak žiaľ, dve a pol hodiny pri tomto vydržať je naozaj umenie. Tanečné kreácie vo filme boli fajn, a keď po úmorne zdĺhavom úvode prišla parádna "lámacia" tanečná gore scéna (dokonca jedna z najlepších, aké som vôbec v horore videl tento rok), tak som ešte veril, že sa film zobudí. Zobudenie napokon prišlo, ale až v záverečných minútach, kde nám tvorcovia predviedli celkom schopné masky a konečne aj nejakú krv s orgiami. Lenže keď zo 150 minút je dobrých možno 15, tak si každý môže vytvoriť názor - ja som už pekne dlho v kine takto netrpel. (17.11.2018)

Příliš umění, málo červený. Tak náročný taneční kreace by utahaly slona a mě Luca Guadagnino málem urajtoval k smrti. V tomhle případě platí, že "méně je někdy více." Tančírnu "U tří matek" tedy otevírat nebudu. S původní Suspirií stejně nic neotřese.. zůstává stále nohama pevně na zemi. A až přijde chvíle, kdy si opravdu budu chtít zatančit (třeba na své svatbě), bude to taky spontánně, taky od srdce.. a hlavně bez ztráty na životech! A holky se sice vlnily a nadnášely moc pěkně, ale Sergej Polunin je Sergej Polunin. (13.07.2020)

Tak tomuhle říkám pravý cinefilní zážitek! Remake Suspiria se od původní Argentovy klasiky liší opravdu na míle a jsem si jistý, že pro někoho bude nestravitelný. Ať už intenzitou anebo specifickým vyzněním. Má dokonale snovou atmosféru, podobně jakou třeba vnímám u kultovního Spalovače mrtvol. Jakoby na vás z obrazu přímo dýchala jakási "neskutečnost". Nevím, jak to přesně popsat. Častokrát jsem při sledování zažíval hodně zvláštní pocity, které běžně při sledování neregistruji. Jedná se o hodně artově pojatý snímek, jež svou opulentní bizarností doslova překypuje a žije si vlastním životem. Jsou tu scény, které z hlavy asi jen tak nevyženete a váš mozek je moc nepobere. Někoho může Suspiria nudit, ale ty hloubavější by mohla oslovit. Omračující je trojrole Tildy Swinton, která častokrát svým makabrózním vzezřením vcelku děsí. Obraz, výprava, hudba, zvuk, triky, kamera - všechno je dokonale vybroušené. Po skončení jsem o svém plném hodnocení nepochyboval, protože si ho Suspiria právem zaslouží. (28.01.2020)

Hrůza moc Guadagninovi nejde a mystérium má sterilní a teatrální. Na psychologii je mistr, ale o té jeho Suspirie není. Čím je tedy koukatelná, kromě hereckých kreací známých tváří? Vzbuzením zvědavosti, co se z toho zvláštního, chladného filmového tvaru s historickým podhoubím Německa 70. let a nekonvenčním profilem čarodějnického klanu vyklube. Nejenom díky poetickým zpomaleným záběrům jak z romantického retro videoklipu Mariky Gombitové to ale dopadne nad očekávání špatně. Matka čarodějnic, která vypadá jako Jabba the Hut ve frajerských slunečních brýlích, je k smíchu. (03.04.2024)