Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (236)

terunka003 

všechny recenze uživatele

Milé, francouzské, napínavé, mělo to děj, spád, úsměvné × jednodušší. Teda jako lítat na ptakoještěrovi, to je slušná blbost, ale tak k vtipnosti děje to rozhodně patřilo. Děj byl jednodušší, ale byloučký, nenáročný. Mělo to eleganci, vtip, hlavně oživlé vstřícné mumie. Byla i dramatická stránka se sestrou a profesorem. Nesmíte v tom moc hledat chyby a nesrovnalosti, to si ten film radši ani nepouštějte. ..a to jako nastoupila na tu loď a to byl jako konec?! ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Až na zřejmou nevyhraněnost ve vztahu k cílové divácké skupině je to dobré. Půvab Louise Bourgoin a její lehký striptýz, k tomu hláška "ty hanebný kreténe" - vyloučeni jsou děti. Ovšem scény s mumiemi jsou zase příliš infantilní pro dospělého. Co z toho vychází - dospělák se srdcem a duší dítěte, chytá se i milovník retro filmů. ()

Reklama

Sabrewulf 

všechny recenze uživatele

Já si říkám, že to je nějaký francouzský blábol, který mi nestojí ani za komentář a ono to bylo od Bessona? Bože, to je fakt zoufalec už. Film je totální slátanina, která neví, jestli bude Indianou Jonesem, Mumií, Nocí v Muzeu, nebo TinTinem. Film o mumii, do kterého se připlete i pterodaktyl, hovoří za vše. Casting je něco odporného, když tam nejsou škaredí arabové s ultrakřivými zuby, či ultrakřivýma švidravýma očima, tak tam jsou nechutné mastné, zakroucené knírky, podmalované oči atd. prostě nechutnost. Ještě že jsem byl po jídle, úplně by mě přešla chuť jíst. Hlavní hrdinka je protivná kráva, která je svou suverénností na přesdržku. Cílovka mi vůbec není jasná, protože vtípky a celá stylizace je jak pro desetileté děti, ale zároveň tam jsou scény, které pro děti fakt nejsou. Třeba taková nehoda při tenise, která krom toho, že je abnormálně WTF, mi připomenula jednu vtipnou scénu z turecké telenovely, kdy nějaká ženská schytá facku a při pádu se zamotá do závěsu, na kterém se málem oběsí :-D  Besson je hulibrk, kterému se na začátku povedlo pár kousků, což byla samozřejmě náhoda. Šašek. ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Blueberry, Lucky Luke, Largo Winch, Adele Blanc-Sec... Když si tak Francouzi chrání zákony své umění, měli by zakázat svým filmařům prznit slavné komiksy. Bessonovy pokusy o humory mě iritovaly už v Pátém elementu, ale tam to alespoň Bruceovi a Mile spolu dobře šlapalo. Tardiho komiks mám rád, je to takový něžný krvák s naprosto šíleným dějem a twisty, ovšem jakou frašku z něho Besson udělal, to se jen tak nevidí. Scény nesmyslně vytržené z komiksu, ze zlodějky Adele je archeoložka, a tak na začátku Amalric jako padouch z Indiana Jonese slibuje alespoň chessy parodii, jenže to jen takové cameo, protože jak se děj přesune do Paříže, už se jenom mele co nejrychleji pantem a figurkaří, jako v Troškových komediích, a když v poslední třetině film trochu nabere tempo, nejsou v tom vůbec žádné emoce a napětí. Ňadra Louise Bourgoin jsou malým, ale příjemným vytržením z nudné taškařice, ovšem jako ctitel temné infantilni poetiky Tardiho komiksu od jeho adaptace čekám víc než jasavou infantilní erotiku (já vím, že Adele ve vaně je jeden z ikonickych znaků komiksu, v La Secret de la Salamandre je i na přebalu ležící v roztoku, ale Tardiho Adele je prostě někdo úplně jiný, u něho to sedí). ()

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Podle popisku jsem čekal celkem veselou podívanou narážející na souboj století, podobně jako v Návštěvnících. Besson ale bohužel divákům naservíroval bezkrevnou slátaninu, která měla aspoň jednu velkou výhodu. Rychle utekla. Výsledný dojem je ale prázdná vata bez jakéhokoli momentu hodného zapamatování. 50% ()

Galerie (62)

Zajímavosti (4)

  • V 11. minutě je záběr na zcela odhalenou velkou egyptskou Sfingu, která ale byla úplně vykopána až v roce 1925 a děj filmu se odehrává v roce 1911. (Petsuchos)
  • Pôvodný komiks, na základe ktorého vznikol aj film, bol v roku 1976 súčasťou obrázkovej prílohy novín SudQuest. O pár mesiacov sa z diela vykľul samostatný hodnotný komiks. (Greenpeacak)
  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)

Reklama

Reklama