Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (236)

Rosaviva 

všechny recenze uživatele

Nejvtipnější byla mumie, strašidelné ani dobrodružné to nebylo vůbec. Pokus o vtip? WTF?! Od kdy má pterodaktyl peří? A to boa se mu asi hodně hodilo. A od kdy mají v Egyptě jaderné fyziky. No ale co mě jako naprosto dostalo byl ten konec, který jsem uhodla, a myslela jsem to jako vtip, bohužel se to ukázalo jako pravda. ()

IQ Tiqe 

všechny recenze uživatele

Je to "víc fantasy" než třeba Mumie nebo Indiana Jones, se kterými mám tendenci to srovnávat, protože jde o hodně podobný žánr a o očekával jsem i podobné prostředí. Tohle je spíš parodie, která je sama o sobě dostačující. Ale když čekáte dobrodružný film, je to málo. Kromě několika vtipných scén a vcelku stravitelného děje je hlavní oporou tohoto filmu Louise Bourgoin (setkávám se s ní poprvé) a její role poněkud nekonvenční romanopisky/archeoložky (atd.), která se v touze "uzdravit" svou sestru, snaží oživit faraonova lékaře. Provedení, chování postav a hlavně jejich líčení má působit komicky a bavit, ale oproti tomu stojí dost povrchní děj - neměl bych se bát? Cítit napětí? Vzrušení? Tady jsem spíš dějem proplul a moc mě nepoznamenal. Ale aspoň že film působí pozitivně. 50% ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Jednotlivé ingredience jsou docela chutné, taková Louise Bourgoin je nejen pohledná, ale i solidní herečka, nebere se to naštěstí vážně, takže je to odlehčené přiměřenými vtípky a hláškami, pár slušných scén by se našlo, jenže ten scénář tvoří neuvěřitelný mišmaš, do kterého Besson nacpal oživlého pterodaktyla, armádu oživlých mumií, tajné služby, Titanic, no zkrátka na co si vzpomenete, a dohromady je to taková slátanina, že to uráží intelekt. Nicméně pokud k tomu budete přistupovat jako k bohapustému béčku, které si neklade jakékoliv vyšší cíle, může vás to jako ptákovina svým způsobem slušně pobavit. Nechápal jsem vůbec, co Luc Besson zamýšlel, protože ho mohu obviňovat ze všech myslitelných hříchů, ale je to obvykle mazaný obchodník, který ví, co dělá, a tady jsem poprvé měl pocit, že se zbláznil. Měl jsem ale možnost číst posléze komiks Neuvěřitelná dobrodružství Adele Blanc-Sec, který filmu sloužil jako východisko, a pochopil jsem. Francouzský komiks je neuvěřitelně zábavná záležitost, kterou bych velice volně přirovnal k naší Adéle, co nevečeřela. Prostě chytrá a vtipná pocta braku, kdy to, co ve filmu nedává smysl, má v literární podobě řád a styl. Můj pohled na film se nemění, měl by obstát samostatně, nejen v souvislosti se znalostí předlohy, a to se nezdařilo. Celkový dojem: 25 %. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Ako je toto vôbec možné? Ako to, že je Besson vôbec schopný spáchať takýto paskvil?! Prepáčte, ak niekoho urazím, no je vôbec zázrak, že som obišiel možnosť odpad. Už po prvých 20 minútach som sa ťukal do hlavy, neveriacky hľadel na obrazovku televízora a každých desať minút kontroloval, kedy sa to utrpenie už skončí! Čo mal vôbec tento nestráviteľný experiment byť? Zlátanina Múmie a Indiana Jonesa v prostredí francúzskeho Paríža s prehnitým scenárom a vôbec o ničom spracovaní? Dodnes nechápem, ako som to vôbec vydržal dopozerať. ()

terunka003 

všechny recenze uživatele

Milé, francouzské, napínavé, mělo to děj, spád, úsměvné × jednodušší. Teda jako lítat na ptakoještěrovi, to je slušná blbost, ale tak k vtipnosti děje to rozhodně patřilo. Děj byl jednodušší, ale byloučký, nenáročný. Mělo to eleganci, vtip, hlavně oživlé vstřícné mumie. Byla i dramatická stránka se sestrou a profesorem. Nesmíte v tom moc hledat chyby a nesrovnalosti, to si ten film radši ani nepouštějte. ..a to jako nastoupila na tu loď a to byl jako konec?! ()

Galerie (62)

Zajímavosti (4)

  • V 11. minutě je záběr na zcela odhalenou velkou egyptskou Sfingu, která ale byla úplně vykopána až v roce 1925 a děj filmu se odehrává v roce 1911. (Petsuchos)
  • Natáčení probíhalo v Egyptě ve městě Káhira a ve Francii v Paříži. (Terva)
  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)

Reklama

Reklama