Ene bene

geniální Suchařípa, linie s ním je o několik tříd výš než ten zbytek.. "Ty si myslíš, že když někomu utřeš poslintanou bradu, žes ho zachránila? Já tady budu klidně sedět po krk v marmeládě, jen když si budu moct s někým pohovořit, normálně jako ČLOVĚK" .. jeho manželka - Janžurová - se o něj stará, celý její život se točí jen kolem něj - ona hledá únik z této situace - alespoň na chvíli, nějak se ještě realizovat na stará kolena - tuto možnost vidí v agitaci za kandidáta Čepušku. Chce po svém manželovi jedinou věc - aby ho volil. Jenže - pan Suchařípa se dostává před dilema - vyhovět manželce, která se o něj stará a zbavit se tak možná posledního svobodného práva, které mu zbylo? Které zachovává jeho lidskou důstojnost? Nikdy neřešil volby, o politiku se nezajímá - najednou mu je však zatěžko vhodit hlas, aby udělal radost manželce. Proč? Je starý, nemohoucí, sám se skoro ani nedokáže najíst a udržet moč - kdyby rezignoval i na své poslední právo, rezignoval by už úplně na život a na své lidství. Dává jeho manželce to, že se o něj stará a utírá mu poslintanou bradu (a kdovíco ještě), právo rozhodovat za něj? (16.12.2014)

Celkem rozporuplné pocity. Film příliš tlačí na pilu svou přeumělkovaností, pomalostí a ponurostí. A takových máme v posledních desetiletích tolik, že bychom mohli touto nudou uspávat celý svět. Z této nudné zbytečnosti tak vyčnívají jen herecké výkony a zajímavě zpracovaný motiv starých manželů, které u sebe nedrží nic než setrvačnost. (10.11.2017)

Nikdy jsem neseděl ve volební komisi, takže jsem dosud neměl možnost zmanipulovat výsledky a to je asi pro demokracii dobře. Přesto jsem toho názoru, že zasedání této vážené komise nevypadá příliš věrohodné a důvodů k usnutí se při něm najde poměrně dost. Vedle této sondy do životních problémů volebních komisařů je i historka o mých loňských potížích se zaraženými prdy o dost zábavnější. (24.01.2016)

Tenhle film Alice Nellis opět vyniká obyčejností - ale rozhodně ne filmařskou, ale lidskou, protože jí zobrazuje tak, jak to prostě na malém městě chodí. Leoš Suchařípa je naprosto fantastický, Eva Holubová také úžasná jako vždy, totéž platí i o Ivě Janžurové. V tomhle filmu jsem mnohokrát poznala věci, které se kolem mě občas dějí, zejména hádka manželů mi nebezpečně připomněla "rozhovory" mých rodičů :-) (03.07.2005)

Co volební místnost, to jiné osazenstvo komise. I já přemluvena matkou jsem si to tam jednou odtrpěla a zkracovala si nudu knihou od tehdejšího kluka, byť ne ženatého. Ze života to tedy bylo, a co na tom, že jsem měla smůlu na akurátní soudružky a seděly jsme celou tu dobu na suchu. Věřím a doufám, že jinde si to užili ve stylu Alice Nellis. A pokud ne, trocha nadsázky diváka nikdy nezabila. Dialogy mi byly důvěrně známé a zvlášť v podání mého oblíbence Leoše Suchařípy čišely vtipem. Navíc jsem ocenila i odkaz na překlady Čechovových děl, jimž se pan Suchařípa sám v reálu věnoval. (05.12.2012)