We Shoot with Love

V prvním příběhu vypadal Vojta Kotek s tím svým kukučem trošku jako psychopat. Další tři příběhy vypadaly jako upoutávky na kriminální seriály, kterými nás každý den zásobují televize. Poslední, tak to byla parodie na deodorant. No, co chlapec měl klapky na očích a pro oči neviděl, kam sahá. Škoda, že šlo pouze o kraťas. Jinak velká spokojenost. (13.12.2009)

Mix pěti dvouminutovek, které spojuje vizuální působivost (nebo řemeslná profesionalita, zvolím-li méně nadšený tón) a rozděluje to, zda mě nějak oslovily nebo na mě působily jako laciné cosi stojící jen a pouze na formě. 1) Kristýna Leichtová hezky zahrála, ale intelektuálský look jí nesedí. Kotkovy "looky" jsou jen další demonstrací mně nepochopitelného přesvědčení fanynek i režisérů o jeho sympatické rošťácké přitažlivosti - já si prostě myslím, že je to už lehce vyžilý blbeček, a tím to končí;) Ale příběh byl vtipný, takže fuck my osobní antipatie (tak trochu) - 70%. 2) Nejlepší segment - skvělá atmosféra, skvělý herec, více způsoby vyložitelná story, I Love It! 90% 3) Naprosto tuctové "now you're fucked" video, které je oproti číslu dva jen efektním vizuálním cvičením bez obsahu. 40% 4) Jako by se mezi ostatní části zamíchala opravdová reklama aneb ušijeme na diváka WTF boudu a oblbneme ho sexualitou. Sorry guys, ale u mě to nevyjde...tentokrát;) 60% za vyšinutého Karla Dobrého:) 5) Mádl rulez! Neférově stručné hodnocení, ale co k němu víc psát? Příhoda pobaví zejména při vzpomínce na všechny ty "Důkazy místo slipů", kterými nás kreativci vytrvale častují. 80% Takže to zprůměrujeme a dostaneme se na 68%, což je zrovna teď, kdy je We Shoot With Love v červeném, na tři hvězdy. (16.12.2009)

Janákov kraťas s Mádlom jednoznačne najlepší a zároveň pôsobil namňa aj ako parodia na všelijaké trápne reklamy,ešte aj Bařinov prvý kraťas pôsobil dosť originálne a za zmienku stojí aj kraťas číslo štyri.Čo ma mrzí asi najviac je že kraťasy mladých slovenských tvorcov sú tu akoby do počtu a postrádajú aspon akúkolvek myšlienku! (10.10.2010)

Težko se hodnotí kvůli nevyváženosti jednotlivých segmentů, celkově se mi ale myšlenka velmi líbí, protože reklamy jsou taky jakýmsi filmovým žánrem a jsem ráda, když jejich tvůrci dostávají protor pro to ukázat, co v nich je (a není). Pulse Beat - originální námět, líbí se mi zobrazení celkové subkultury a hlavě napoprvé pro mě určitě překvapivé spojení poměrně asexuální postavy s jeho vzpomínkami **** Auteur - zajímavý nápad, dokresleno působivou hudbou, ovšem nechápu postavu "vrátného" **** For Elise - jako jedinému mu nechybí nečekaná a vtipná pointa *** Boo - skoro od prvních vteřin čitelný konec, ze všech se také nejvíce podobá reklamě, což notně kazí dojem ** Last Man Driving - postrádá jakoukoliv myšlenku, vypadá to, že tvůrce měl spíš životní sen si takovouto scénu natočit a teď dostal prostor pro realizaci. * (06.08.2010)

5 povídek od různých režisérů trvajících 11 minut a nutno dodat, že je to pořádně dlouhých 11 minut o ničem. Povídky jsou natočeny v reklamním stylu s tím rozdílem, že se tu nedočkáte propagovaného zboží. Pobavila mě pouze ta první povídka s Kotkem a Leichtovou v knihovně v režii Tomáše Bařiny. A něco do sebe měla i poslední povídka s Mádlem v režii Karla Janáka, která asi byla parodií na deodoranty, po kterých se za vámi otočí každá žena, akorát, že Mádl se omylem navoní deodorantem pro ženy, a tak jde po něm na ulici každý kolemjdoucí muž, včetně Jana Antonína Duchoslava. Jinak je to fakt dost o ničem. (12.12.2009)