Režie:
Mamoru HosodaScénář:
Satoko OkuderaHudba:
Akihiko MacumotoHrají:
Rjúnosuke Kamiki, Micuki Tanimura, Ičiró Nagai, Riisa Naka, Sumire Morohoši, Džunko Fudži, Takaši Kobajaši, Tobias Diakow, Chuck Huber, Júki Imai (více)Obsahy(1)
Kenji Koiso (Ryūnosuke Kamiki) má od dětství vynikající matematický talent. Jednoho dne obdrží v anonymní zprávě šifru, kterou bez zaváhání vyluští. Prolomením této zakódované zprávy se Kenji nechtěně stane viníkem hackerského útoku na největší herní online komunitu, kde lidi nejen hrají hry, ale i uchovávají osobní informace. Kenji tak spolu s kamarádkou Natsuki musí bojovat za svoje virtuální a reálné osudy. (NGP)
(více)Videa (2)
Recenze (68)
"Vše, co vytvořil člověk, je nedokonalé". ___ Toto anime překvapivě harmonicky spojuje "nespojitelné" – realitu a virtualitu, tradici a modernost, dětství a stáří, život a smrt, válku a mír, společenství a jedince, ženský a mužský svět. Film také spojuje všeobecně známé pojmy – zemi Oz, Star Wars a WarGames i Digimony. Ovšem nejvíce zaujme velký rodinný klan, který se sejde na oslavách devadesátých narozenin babičky, jež je hlavou rodiny. V první polovině filmu je každá rodinná scénka jako haiku – kratičký filmový verš plný přesných postřehů. Co lze u Japonců obdivovat je to, že dokáží vytvořit kawaii věc, aniž by sklouzli do konzumního kýče. Jejích tajemství tkví v tom, že do každé vytvořené věci vloží částečku duše, respektu a lásky. A to dokonce i do Love Machine, kterou je v podstatě Internet. ()
Celovečerní tahák Animefestu 2010, alchymisticky přesně namixovaná směs komedie, rodinného filmu a cyberspacové akční řežby, která nevtíravě a přesto důrazně a drsně zvedá varovný prst při sdělování "poselství" o tom, že computerizace našich životů nás jednou zničí. Skvělá letní "šupapecka", kterou tvořil někdo, kdo opravdu velmi dobře ví, co dělá (číst umíte, počítačově gramotní jste taky, takže to jméno psát nebudu a stejně tak nebudu řešit jeho dřívější počiny). Je to taky ideální vstup do světa anime, protože musíte přistupovat na méně zejména žánrových zvláštností a nemusíte se vyrovnávat s nevídanou fantazií, kterou jsou prodchnuty třeba Miyazakiho filmy. Ode mě 90%. ()
Nakonec mám pocit z filmu velmi dobrý a svérázná početná rodinka mi přirostla k srdci; jejich spojení a odhodlání se k závěrečnému souboji má tu úžasnou motivační sílu, kdy fandíte málem nahlas. :-) Jinak zde ale spousta věcí nefunguje a působí strašně zkratkovitě a uměle. Navíc představa celého virtuálního světa Oz (mix sociálních sítí, informačních systémů, obchodů, online her ad. - víceméně komplet internet) a jeho fungování se vyrovná představě tvůrců Trona o procesech uvnitř počítačů. Ale rozhodně zavdává animátorům možnost rozpoutat bezbřehé a ničím neomezované vizuální orgie. ()
Mamoru Hosoda v časem skákající dívce předvedl odlehčenou lovestory řízlou sci-fi s hrdinkou plné nezodpovědné, ale sympatické žábovitosti, milostně mile nezkušenou, v sobě se nevyznající. Oč to bylo svěžejší než pevně soudržná rodina tmelená babičkou jež donekonečna opakuje větu: "Ty to dokážeš!" To samo stačí, aby všichni nabyli nekonečnou sebedůvěru, jež jim umožní vyřešit problém, který nezvládají nejlepší mozky všeho světa. Inu, řečeno slovy neklasikem doplněného klasika: "Rodina je základ státu." A celého lidstva. V tomto ohledu se tedy Summer Wars nijak neliší od všelijakých jiných plytkých filmů, jež nutí člověka těmi nejprimitivnějšími prostředky k všeobecnému semknutí, přičemž právě tím, že ono semknutí samo o sobě je vznešené, omlouvá svou sladkobolnou kýčovitost. V druhé rovině film vypráví o zranitelnosti informační společnosti, v níž všemu vládnou navzájem propojené počítače. Pokud se člověk dívá na ztvárnění a fungování zdejšího virtuálního světa jako na jeho metaforu spíše než realistické zpodobnění, nemůže být vyloženě nespokojen. Křídově bílé pozadí vytváří iluzi nekonečného prostoru, křiklavě barevné objekty v něm umístěné pak dávají představu o informačním bohatství a pestrosti binárního univerza. Jen se divák asi neubrání pocitu: "Kde já jsem už něco takového viděl?" A přijde na to, že šlo o záhyby prostoročasu z Dívky, která skákala časem. Nu, podruhé, to ještě není tak docela vykrádání sebe sama. Ale čirá originalita již také ne. Slabé ***. ()
Animefest 2010/// Obsazení 8/10 Děj 9/10 Hudba 9/10 Animace 10/10/// +moderní příběh křížený s japonskou tradicí, příjemná hudba, výborná animace, vtipné a zábavné/// První filmové pokušení na letošním Animefestu a pravděpodobně jedno z těch nejlepších. Film, který má vše (lásku, drama, boj, vtip, emoce) a to vše dává svým divákům. Krásný a veliký příběh, nejen tradičně o lásce, ale i o moderní době a nebezpeční která přináší všemožné virtuální sítě. Přiznám se, že právě ta virtuální stránka na mě byla moc divoká, trošku nepřehledná, ale o to víc fascinující a nikdy dříve neviděná. A naopak reálný svět v sobě skrýval příběh o rodině, její minulosti a přítomnosti, soudržnosti a rozepří mezi postavami a ke konci snahy všech o záchranu celého světa. Parádní a nevšední zážitek podopořen krásnou japonskou animací. A ten potlesk v sále byl velkolepí./// Celkem 90%/// ()
Galerie (67)
Photo © FUNimation Entertainment
Zajímavosti (1)
- Velrybí strážci sociální sítě Oz se jmenují John a Yoko podle Johna Lennona a Yoko Ono, kteří jako autoři podpořili v roce 1971 necenzurovaný psychedelický hippy časopis OZ písněmi "God Save Us" a "Do the Oz". Písně byly vydány jako singly skupiny Elastic Oz Band. (MrPierc)
Reklama