• noriaki
    ***

    Je jasné, že ne všechno co se za první republiky natočilo je čisté zlato, ale od obsazení Theodor Pištěk, Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan a Ladislav Pešek jsem čekal o dost víc. Jarčin profesor je roztahaná, přespříliš uzpívaná veselohra, zajímavá jen scénkou s blackface kvartetem a venkovským prostředím. Není vyloženě špatná, jen zoufale průměrná.(15.7.2020)

  • otík
    ****

    Typicky prvorepublikový jednoduchý film o třech přátelích (jeden z nich je novopečený doktor), kteří vyrazí do světa a zakotví u statkáře, jež má mladou dceru. Žádný z nich neprozradí pravou totožnost a tak se rozbíhá kolotoč plný nedorozumění, omylů a zmatků. Zcela tradiční komedie, která ale těží spoustu humorných prvků především ze dvojice Plachta – Pešek. Zábava to není k popukání, ale když tito dva jsou na plátně, úsměv se vrací na rty. Hudba: Josef Stelibský(19.10.2010)

  • Karlos80
    ***

    Jedna z celé řady dalších studentských komedii. Viz. namátkou Jarka a Věra, Studujeme za školou, Kantor Ideál nebo další dvě vynikající "Žákovské" komedie Cesta do hlubin študákovy duše a Škola základ života. Avšak tato je přímo z krásného a malebného prázdninového prostředí, někde dokonce poblíž Slapů..Což je sám o sobě nádherný zážitek. Ty předtím, až na malé vyjímky (Jarka a Věra) byli převážně ze školních lavic. Co do podoby tak bych jí přirovnal právě k Jarkovi a Věře, kde hráli skoro tatáž herci, a vždy se mi to s tímto filmem nějak pletlo. Nejlepší pochopitelně komici Pešek (Bořek) a Plachta (Petr) jimž to ve dvojici neuvěřitelně slušelo, krásně se navzájem doplňovali a leckdy se jak už bývalo zvykem i pěkně zesměšňovali. Jejich scény na statku ať už s babami a nebo jen při jejich nešikovnosti, byli to nejlepší co nám tento film mohl nabídnout, a měli v sobě hodně espritu. Ale také velice pohodový otec statkář Drahan (Theodor Pištěk) byl skvělý, Václav Trégl-jeho figurka studenta Václava Raška, který se stále nemohl z důvodu nějakého rušivého elementu připravit na svoji zkoušku z dějepisu mě také rozesmála, nakonec však nesmím opomenout ani budiž k ničemu Felixe Žůvu alias Bedřicha Veverku, vyčůraného nápadníka a druhého uchazeče o ruku Jarky navíc se zbabělým chováním. Průměrný film, který má pár skvělých a humorných momentů, nejvíce právě v zastoupení dvojice Pešek a Plachta kteří se starají o srandu, zbytek jakoby hrál podle stanovených osnov nicméně dobře. Film končí pochopitelně jak jinak než vydařeným Happy endem ve škole v lavici a při reparátu z němčiny. Pravá, nefalšovaná lidová zábava- Čeněk Šlégl takovéto nenáročné filmy holt uměl, z devíti svých filmů hned ve třech vsadil na komickou dvojici Plachta-Pešek což musel být ve své době docela chytrý tah.(24.2.2007)

  • IvonaK
    ***

    film Jarka a Věra který je skoro stejný byl teda mnohem lepší. Ale zase bylo pěkné vidět jak se tenkrát žilo na statku. Muselo to být fajn si každý den pročistit hlavu a v létě se koupat v rybníku. Ale když si člověk usmyslí jak museli dřít...hmmm tak už je něco jiného. Jinak si myslím že by pan profesor v té škole dlouho nevydržel když by se přišlo na to, že mají spolu poměr. Ale to už je samozdřejmě jiný příběh.(27.10.2017)

  • Vesecký
    ****

    Samozřejmě, je to limonádka jak z Červené knihovny, ale takových byla většina předválečných filmových veseloher. Bylo tam i pár dějových nelogičností, které se daly přehlédnout. Hana Vítová není "mojí" herečkou, Gustav Nezval je nevýrazný, ale objevují se tam ve skvělé formě další herci. Zbožňuji lidové herectví Betty Kysilkové, nádhernou komiku Zdeničky Baldové, jako vždy výborný je v roli statkáře Drahana Theodor Pištěk, ze studentů je jedničkou Jindřich Plachta. Některé scény jsou nezapomenutelné, zvláště ta s močůvkou politým Plachtou a následná scéna u oběda. Čtyři hvězdičky plným právem, tenhle film je možné sledovat mnohokrát.(26.7.2014)

  • - První filmová role pro Gustava Nezvala. (Kulmon)

  • - Film se natáčel v Praze, obcích Čím, Mokrovraty a Chotilsko a ve vsi Hněvšín. (SONY_)