(K)lamač srdcí

Koukli jsme na to omylem, protože jsme mysleli, ze to je od stejne party kolem Lacheau. Jenže ten tam hraje jen dvě minuty malou roličku. Je tu v první třetině snaha o humor, ale nakonec je to pitomá rom-kom, navíc se strašně nesympatickou hlavní dvojici. Plus to cele nakonec logicky nedává smysl. Za to zklamání jen dvě * (18.04.2024)

Nebál bych se říct, že to co kdysi udělal režijní debut Láska nebeská od britského Richarda Curtise, tak to letos udělal debut francouzského Pascala Chaumella. Dokázal téměř mrtvý romantického žánr postavit na nohy, přidat mu trochu inteligentního humoru a sem tam jiný než francouzský akcent. A hned máme všichni romantickou náladu. (10.10.2010)

Je to komedie, i když první třetina filmu tomu tak docela neodpovídá. Je to komedie, které bych přidělil přívlastek "z nouze ctnost". Nebo ještě lépe, "mezi slepými jednooký král". Chci tím říct, že komedií (především těch zámořských) se rodí ročně sice hromady, ale jsou povětšinou stupidní. Kvalitních komedií s inteligentním humorem a opravdu vtipných se rodí v posledních desetiletích stále méně a méně, a to i v evropských končinách (dnešní generace scénáristů už asi ztratila smysl pro vkusný humor), a (K)lamač srdcí snad tedy patří mezi ty vkusnější, nám náročnějším evropanům bližší, i když s odřenýma ušima. Éra opravdu humorných, milých francouzských (italských) scénáristicky, režijně a herecky propracovaných komedií je nenávratně pryč. Bohužel. Ani kvalitní chléb bez náhražek už v obchodech nekoupíte. Je "divná" doba ... (14.03.2012)

Těžko hledat objektivní vysvětlení proč zrovna tahle romantika sklízí takové nadšení, ale z mého skromného pohledu zaválela především dobrým nápadem, eskapádou elegantního vtipu a docela zdatným prokličkováním mezi zaběhnutými žánrovými uličkami, aneb je potěšení sledovat film, u kterého si řeknete a teď přijde tohle… a ono to přijde úplně jinak, než jste si mysleli. 4 a ½. (29.10.2010)

Romain Duris je hnusný pižďuch!!! Navíc pižďuch nikoli přírodní, pižmodojný, ale jen suchopárný pižďuch studiový, umakartový. A neptejte se mě, co tím přesně myslím, zkrátka je to nepovedený pižďuch a basta! Při pohledu na jeho „herectví“ mi lezly housenky po zádech a ježily se mi odporem chlupy po celém těle. Dokonce i na uších, v nosních dírkách a taky těch pět, co mi s prominutím raší na prdeli. Zajímaly by mě dvě věci. Za co se mi Pascal Chaumeil svým (K)látičem tak strašně pomstil? Prachy mu přece nedlužím, ani holku od oltáře jsem mu neodehnal, tak za co, Pascale, za co?! Druhou záhadou je zdejších neskutečných 72 procent. Dobrá, trailer byl čtyřhvězdičkový (to holt trailery bývají), ale to, co pak ten otravný pižďuch ve filmu předváděl, to byla nepoživatelná směsice trapnosti, nudy a rádoby romantických scén. V jakémkoli jiném filmu mi pohled na líbající se Vanessu Paradis spolehlivě zvýší nejen tep, tlak a rosný bod, ale i napětí v mém... kardiostimulátoru, ale tohle cicmání „mé princezny“ Vanessky s pižďuchem Alexem, podivnou karikaturou muže, to byla opravdu hrůza! A přitom já se na ten film tak těšil... Já debil. (21.06.2014)