Submarino
Submarino
Submarino
Obsahy(1)
Nick a jeho mladší bratr se protloukají životem poznamenaní nešťastnou událostí v dětství. Nick se právě vrátil z vězení a zdá se, že kromě pití piva a občasné návštěvy posilovny, není nic, co by ho zvlášť zajímalo. Jeho mladší bratr pečuje po smrti své ženy o malého syna, před nímž však skrývá tajemství, které dítě odhalí až smutně snadno. Oba bratři se sejdou na matčině pohřbu, kde se životy všech zúčastněných náhle propojí... Vinterberg působivě vypráví příběh dvou outsiderů z kodaňského předměstí, kteří žijí ze dne na den a snaží se v bezútěšném prostředí přežít; stačí jim „udržet hlavu nad vodou“, k čemuž metaforicky odkazuje název filmu Submarino. Seversky syrové drama se strhujícími hereckými výkony je natočeno s citem pro formu a autentičnost situací, které jen posilují emotivnost snímku.
Ve svém šestém filmu Submarino se Thomas Vinterberg navrátil k tématu dysfunkčních rodinných vztahů obdobně jako ve své předchozí tvorbě: ve snímku Rodinná oslava z roku 1998, vůbec prvním filmu manifestu Dogma 95, který získal ocenění na mnoha mezinárodních festivalech či později v odlehčené podobě v komedii Když se muž vrací domů (2007). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (185)
Tvrdý a slušně deprimující film.V kůži ani jednoho z bratrů bych být nechtěl. ()
Viděno v Karlových Varech 2010 MFF. Syrové, studené, temné. Sympatický hlavní (ne)hrdina. Zajímavý styl vyprávění. Držíte palce a chcete uvěřit, že se změnili, popř. že se změní. ()
Trochu zklamání po Celebration, jo a Nick byl pro mě trochu záhada. Každopádně další film o vztazích a pocitech, které nejsou vždycky ideální a těch není nikdy dost. ()
Takové filmy jsou důvodem proč jsem velmi vděčný za evropskou, potažmo speciálně skandinávskou kinematografii, která je závanem svěžího a hranice bořícího, za běžná schémata jdoucího větříku.. V záplavě hollywoodské produkce která se na nás valí je to prostě vždy radost podívat se na takový film.. I když v tomto případě se o radostném filmu mluvit nedá.. Přes tu všechnu depresi a tíhu kterou je film nasáklý jsem si ho užíval, hereckým výkonům nemám co vytknout.. Jakob Cedergren je, přesto jakou roli tady měl, ohromný sympaťák.. ()
Král severské deprese Vinterberg tentokrát trošku slabší - i když z hlediska formy je film vynikající. Jsem moc zvědavý na Hon. ()
Nejdepresivnější film všech dob. Panebože, jdu se zabít.. Kam se hrabe třeba takové Rekviem za sen, o kterém jsem si myslela, že je šílený. Uf... ()
Smutný příběh dvou bratrů poznamenaných těžkým traumautem z dětství, jehož středem se jako červená nit táhne pocit viny z vlastního selhání. Všechnu svoji naději vkládají do malého chlapce, syna mladšího z bratrů, prostřednictvím něhož hledají vykoupení za jednu osudovou chybu. Přes zjevnou deprimující sílu, kterou v sobě jejich příběh má, se mně ale s výjimkou prologu emočně vůbec nedotknul. V paměti se mi tak Submarino zapíše jako další temně smutné severské drama, jejichž protagonisté prožívají svůj životní zápas kdesi v emočním vakuu, které je obklopuje, a jenž mi jako divákovi brání se s nimi více sblížit. 6/10 ()
Na severe nič nové... Vinterbergovo Submarino totiž predstavuje sugestívnu reflexiu sveta, kde jediným možným východiskom je buď smrť alebo záverečné titulky. ()
Velice zajímavý film, který člověka určitě nezanechá chladným po jeho shlédnutí, naopak se bude cítit smutně a vůbec tak nějak divně. Přesně to byl asi záměr tohoto filmu a na mě opravdu skvěle zapůsobil. Trošičku mi neseděly dějové linie, nakonec jsem pochopil, že to bylo všechno v jiný čas a na závěr se to spojilo. Občasné dialogy mi taky trochu nesedly, ale to je i možnost špatného překladu titulků. Film je opravdu hodně syrový a strašně dobře hraje na city. S hereckými výkony jsem byl spokojen a s hudbou taktéž, ale něco mi na ten plný počet prostě schází asi větší úderný závěr. ()
Celý film mě vadilo, že to je dělaný na efekt : pocit zmaru a nevyhnutelneho pruseru. Od začátku je všechno hnědým navrch. A je jasný, že se ničeho dobrého nedozijeme. A pak ještě pro větší efekt 'severský' happyend. Přesto, když si odmyslite ten kalkul, tak je to stále nadprůměrná věc, protože si normální člověk (míněno bez takových hrůz své minulosti) vlastně nemá na co stěžovat. ()
Film o dysfunkčnych medziludskych vztahoch.Hlavny hrdinovia žiju nezavidenia hodne životy a cele je to naturalisticke,chladne a depresivne.Kvalitny film s krutym pribehom. ()
Submarino je o hodný kus lepší ako posledný Vinterbergov pokus Chľast, ale zároveň o niečo zaostávajúci za fantastickým kúskom Hon. Surový a depresívny príbeh o dvoch stratených existenciách. Šedivejší farebný odtieň filmu len podčiarkuje vyslovene neveselú náladu tohto filmu. ()
Atmosferická, temná a drsná dráma od výborného režiséra Vinterberga. Nedočkáte sa falošnej nádeje, náznaku zlepšenia, Vinterberg ponúka len realitu taká aká ja - neprifarbená, drsná, napriek tomu čarovná. Fantastický Cedergren i Plaugborg. Vrelo odporúčam... 75% ()
Submarino. Totální deprese, ze které není úniku. Vše je ještě navíc zdůrazněno pečlivě připravenými protiklady, to nemám rád. Takto vyšroubovaná depka spolehlivě zadusí dojem, kterému říkám filmový zážitek. ()
Silná surová severská dráma, ktorá sa dostane človeku pod kožu ako mráz pod nechty. Odskoky v čase boli vcelku prehľadné a zbytočne netrápili divácke časopriestory v hlave. Proste opäť jedna z tých skvele spracovaných škandinávskych drám, kde strohé dialógy, pochmúrne počasie a neprikrášlené životné situácie Vám nedovolia sa občas nadýchnuť. ()
Tak přes ten permanentní modrošedý odstín, zahalující depresi takovou, že by se snad dala krájet...ke mně nedolehlo .... nic. Severské temno je mon tasse de thé, ale čeho je moc,toho je příliš. Nepravděpodobnost padání až do tolika sraček sráží uvěřitelnost tématu, včetně výchozí premisy, kterou je pro Vinterberga do značné míry právě determinance více než neradostným dětstvím. Pochopitelně výše zmíněné nemá nic společného s tím, že herecky a syrovou kamerou jde o jedinečnou záležitost. ()
Shodou okolností den předem jsem viděl film rovněž na téma zkrachovalých existencí, a to česká Poupata. Zatímco sledovat beznaděj postav v Poupatech bylo až úchylně zábavné, Submarino je čistá plíživá deprese, kdy jsem měl zejména v první polovině nutkání film vypnout, protože se stále nic nedělo. Minusem je také struktura, kdy si divák uvědomi, že se dívá na flashback, až po desítkách minut. Takže bohužel o 2 laťky níže. ()
Severske dramy su vzdy tak realne. Ked sa clovek narodi v stoke a s matkou alkoholickou tak su vzdy len dve moznosti, bud nieco velke dosiahne alebo ostane cely zivot na okraji spolocnosti. Uz si mozete len vybrat. ()
tento film se zaměřuje na outsidery, na dno společnosti. O dvou bratrech, kteří vyrůstali s věčně nalitou matkou, co se nestará ani o ně, ani o jejich malého bratříčka, ještě kojence. Z takto neuspokojivých poměrů je velmi těžké vyklouznout a nedopustit, aby to člověka nepoznamenalo. A i oba bratři si své mizerné dětství přenáší i do svých dospělých životů, které taky nestojí za nic. Dost bezútěšné, až depresivní drama, které plyne v dost pomalém tempu, nicméně filmu to nijak neubírá na působivosti. Silný příběh, který jsem si velmi užil ()
Pre niektorých rodičov je život ich detí hazardná hra. Nezaujíma ich dopad svojich činov. Dôležité je predovšetkým, že si zahádžu pár krát kockou v stave extáze a vzrušenia. Submarino je tvrdý severský film, postavený predovšetkým na autentických hereckých výkonoch a realistickom príbehu zo súčasného života. 80% ()