J’ai tué ma mère
Zabil som svoju matku
I Killed My Mother
Režie:
Xavier DolanScénář:
Xavier DolanKamera:
Stéphanie Anne Weber BironHrají:
Xavier Dolan, Anne Dorval, François Arnaud, Suzanne Clément, Niels Schneider, Manuel Tadros, Benoît Gouin, Patricia Tulasne, Monique Spaziani (více)Obsahy(2)
Částečně autobiografický příběh o sedmnáctiletém homosexuálovi Dolanovi, který začne být
posedlý svou matkou díky jejich bouřlivým vztahům v době, kdy objevuje tajemství dospělosti a
potýká se s prvními vážnými nástrahami života.
Hubert Minel nemá rád svou matku. Sedmnáctiletý mladík jí domýšlivě opovrhuje a vidí jen
nevkusné svetry, kýčovité dekorace a drobky uvízlé v koutku jejích úst, když žvýká. Kromě těchto
iritujících přízemních maličkostí se však na jejich vztahu podepsala také výchova plná manipulace a
zneužívání pocitu viny. Hubert, zmatený a rozervaný milujícím a zároveň nenávistným vztahem, který
ho každý den víc a víc užírá, se prodírá mystériem dospívání obyčejně a typicky. Objevuje krásy
umění, zkouší zakázané, otevírá se přátelům, sexu a společenskému vyloučení.
(oficiální text distributora)
Recenze (132)
Žádná hluboká sonda do nitra rozdrásaného vztahu dvou lidí, jenž mají společnou krev ale né duši, se nekoná. Pouze povrchní pořvávání. Nic k zamyšlení. Prázdné a naprosto neuchvacující. Má laťka kvality stojí výš. ()
To už se musím smát,jak při všem co mi v současném filmu leze na nervy,narazím na zapadlé soustředění všech mých filmových nočních můr.Původní název byl,počítám,''Jak se pubertální,labilní,teatrální a hysterický gay hodinu a půl hádá se svou labilní,hysterickou matkou,která nikdy neměla mít dítě''.Slovo,které ve všech směrech vystihuje tohoto hada,co sem si hřál na hadru,je slovo nabubřelý!Ovšem je-li vám kolem patnácti,zříte spoustu pravdy.Věty typu ''Nikdy na tebe nezapomenu''(paní učitelka asi viděla prvního pubert'áka co si nerozumí s rodičem),''Proč nemůžu být jako ostatní''(chlapec ve své teatrálnosti netuší,že je jedno obrovské klišé),nebo nedejbože vyděračská scéna,kdy našeho hrdinu skopou dva homofobní kreténi,což by si spíš přál-to aby zdůraznil,jak moc trpí a nemá to lehké,když mu mamka nechce v šestnácti platit podnájem a tlačí ho zlaté střevíčky,už by jednoho snad i urážely.A jako kdyby toho bylo málo,tak si ještě myslí,že je je umělec,když pocáká stěny barvou a ojede přitom Čezare Boržu (tohle mohlo být zajímavé,když to někdo udělal poprvé,a pak už nikdy).Objektivně by z Dolana mohl být i režisér,když si nebude psát scénáře,nebo z toho vyroste.Mě stačilo. ()
Il n´est d´autre chose à tuer dans cette vie que l´ennemi intérieur, le double au noyau dur. Le dominer est un art. (Pokud je nutné se v životě s něčím prát, tak jen s tím špatným uvnitř nás. A zkrotit ho - to je umění.) Nejhezčí gay sexuální scéna. ()
Po celou dobu filmu jsem se nedokázal nějak stabilněji přiklonit na stranu Chantale ani Huberta. Ani jeden neměl od začátku předurčeno "tohle bude kladná postava", což mě zaujalo. Celkově – neobvyklé téma neobvykle zpracované. Líbil se mi střih a Hubertovy monologické vstupy do děje. Občas mě trochu vyděsily (možná až přehnané) hysterické výboje obou postav, třeba to už ale k povaze Kanaďanů patří. Nejdřív jsem trochu váhal s 4*, ale nakonec bych stejně hodnotil nějak mezi 75–80 %. Povedený snímek, obzvlášť když Dolan ztvárnil hlavní postavu a film zrežíroval ve svých 20 letech. PS: Hubert ve filmu několikrát zmiňuje hrozný vkus svojí matky. Na konci jsem mu musel dát za pravdu – svojí blůzou s motýlky a cancourky mě totiž taky totálně odrovnala :D ()
Já vlastně ani nevím, co se mi tak moc líbilo.. ta Hubertova rozervanost, to jak jedná, jak řeší problémy to jak tíhne k umění..to jak jsem mu v mnoha věcech podobná. Ačkoli já svou matku miluji, jeho svět děsně chápu. Asi víc než bych chtěla..jsem stejná Huberte.. Za mě jedinečných 5*.. ()
Obdivuji opravdu filmařský talent Xaviera Dolana, i když tento jeho snímek zdaleka nedosahuje vizuální vymazlenosti ani myšlenkové dospělosti Imaginárních lásek, které jsem od něho viděl první. Více mi ale vadilo samotné téma, které je sice silné, ale mně osobně se vůbec nedotýká. Jak matka, tak syn se chovali jak dva totální ignoranti a asociálové, bylo to na mě přespříliš ukřičené a po několika minutách stále se opakující. Herecké výkony i technická stránka filmu jsou ovšem skvělé. V závěru už pak vlastně Xavier moc nevěděl jak dál, samotná gay nástavba byla v tomto případě trochu "navíc". Rozhodně to není špatný film, ale je spíš pro lidi, kteří také nenávidí svou matku. ()
Nezaposobil na mna az tak intenzivne ako ostatne Dolanove filmy, napriek tomu je to dalsie dielko z tvorby tohto mladeho genia (presne o tyzdne starsieho ako ja), ktore vas nenecha chladnymi. Dolan je majster deformovanych vztahov a dusi a uz vo svojej prvotine ukazuje svoju moc a smer, ktorym sa planuje uberat. ()
Napoprvé to nejspíš byly 3 hvězdy a až napodruhé 4, protože mě nějakým způsobem iritovala ta vzájemná afektovanost. Když jsem se na to po čase podíval teď, tak musím změnit na 5 hvězd, protože scénář, režie, kompozice a hudba jsou pro mne na prvotinu nadstandardní. A herecké výkony Xaviera a jeho oblíbenkyň Anne Dorval a Suzanne Clément mne v jeho filmech vždycky nadchnou - minimálně do Mami! (včetně)... :-) ()
Puberťák.. ale má to kouzlo.. ()
Velice pěkně zpracované, tento člověk před sebou má velkou budoucnost. Jediné, nač jsem se ptal, je, proč to natočil, resp. co bylo jeho cílem? Vylíčit své city, emoce bouřlivého mládí? Nebo něco víc? Poznámka na okraj: doopravdy byl na přes hubu, ač matku nemusí mít rád, alespoň elementární slušnost je na místě. ()
Dosť nepodarený artový film, v ktorom mi prišli všetky postavy dosť nezaujímavé, hlúpe a nevedel som sa plne vžiť do ich netradične stupídneho chovania a charakterov. Neviem, či by som viac filmu rozumel, keby som bol gay, alebo nenávidel svoju mamu, ale nič nemení na tom, že zo záverečných titulok som sa tešil, ako už dávno nie. Jediná vec, pre ktorú som film predčasne nevypol, bola zvedavosť, či sa naplní magnetický titul filmu. Ak budete v polovici a budete uvažovať rovnako, neurobte tú istú chybu... ()
Měl jsem v plánu si pustit Mami!, ale brácha mě zdržoval, tak jsem šáhl po něčem kratším od Dolana a překvapilo mě, že to je o kus lepší než již zmíněný film. Samotný děj není až tak výjimečný, co mě však bavilo sledovat byly věčné silné války mezi synem a matkou. Urážky a výhrůžky padaly jedna za druhou od začátku do konce, a to musím hlavně ocenit, že i přesto, že se spolu v podstatě jinak než hádáním nebaví, člověk v tom furt něco vidí a není to hloupé. Forma a vizuál mírně pokulhává, ale takové debuty a francouzské (vím, je kanadský, ale silně ovlivněný francouzským stylem filmů) filmy bývají. Nejlepší scéna byla ta, kdy malovali pokoj a hrála super uřvaná písnička, a taky ta, v níž mámě rupnou na telefonu nervy. Jsem si jistý, že bez šílených hádek bych hodnotil slabšími 3 hvězdami, ale takto uděluji 4 hvězdičky. Vyhodnocení: Rozepřemi mezi matkou a synem to jen žilo. Bylo úžasné sledovat vyřčené hnusy takto nahlas, ale tak či tak, vzájemná láska těch dvou existuje, a to je fascinující. ()
Dle mne precenovany snimek, nicmene jako debut vic nez dobre, talent se nezapre. ()
Velmi dobře vystižené momenty, kdy se matka a syn nedokážou shodnout téměř na ničem a jak jednou ona, jednou on dělají a říkají věci, které toho druhého vytočí ještě víc. Bohužel film je nejlepší na počátku a jeho kvalita postupem času klesá, dle mého názoru, jak se režisér snažil do příběhu naroubovat další a další poselství příštím generacím. ()
Mám proste rada toho chlapíka. Dokáže natočiť film na tému, ktorú by som za normálnych okolností považovala za nudnú (samozrejme dá sa tá téma, ak by sme chceli rozvíjať filozofickú debatu, implikovať aj na medziľudské vzťahy všeobecne a bla bla bla..), takým spôsobom, že mi z toho klesá sánka. Strašne dobre sa na to pozerá, hudba dokonale dokresľuje atmosféru, tie spomalené zábery, tie farby. Pre ľudí, ktorým film hovorí z duše to musí byť 100%. Mňa ale téma obišla, takže 4* - na výbornú (myslím na druhej strane, že to asi nebude film pre každého) ()
V 19 rokoch napísať,zrežírovať,zahrať a ešte aj produkovať,tak výborný film, je určite obdivuhodné.Xavier Dolan,to meno budeme ešte vo filmovom svete počuť.Teenager-gay-rebel v jednom svoju rozvedenú matku navonok nenávidí a nevie s ňou komunikovať,ale vo vnútri duše ju ľúbi.,,Nejde ju milovať,ale ani nemilovať."Pochváliť treba i kameru a hlavne hudbu.Môj palec hore. ()
Milovat a zároveň nenávidět? Názorný příklad toho, že výchova by se neměla zanedbávat... a že někteří by se měli prvně vychovat sami, aby mohli někoho vychovat. Xavier je na svůj věk opravdu výjimečný. Je až podivuhodné, jak tohle dokázal vymyslet a rozvrhnout tak, aby to diváka zaujalo. A je dobře, že do hlavní role obsadil sebe... dokázal projevit své myšlenky v plné šíři. ()
Trochu mimo můj záběr, ale oceňuji vynikající režii a herecké výkony. ()
Tohle je přesně ten typ filmu, u kterého jsem čekala až na něj budu mít náladu. A chystala jsem se na něj přes rok. Popravdě si ani nevzpomínám jak jsem na něj narazila. Nicméně jsem pyšná na svou trpělivost. Film jsem dokoukala před pár minutami a stále z něj mám smíšené pocity - respektive jsem v takový tý depresivní melancholii. A člověk jen přemýšlí nad tím, jestli se taky takhle choval ke své matce během puberty. Jestli měl ohledně sebe, ohledně matky pochybnosti. Určitě jsme všichni jednou, vlastně víckrát vybuchli, když nám naše matky něco zakázali. Chtěli jsme žít u kamarádů, protože jsme to tam měli radši - jejich matky a otcové byli strašně laskaví. Bouřili jsme se proti systému našich matek, protože ony nám "tamto" zakázaly a "A proč do háje nemůžu jít?! XX matka to povolila! Nenávidím tě!" - asi všichni dobře známe. Jasně, že tu jsou i lidi, co měli vztahy s matkama víc než skvělý. Přesto ale pořád víme, že matka je jen jedna. Že ona je ta, která nám dala život. Ale v -nácti člověk jednoduše pochybuje. Úplně o všem. A tenhle snímek celou myšlenku vystihl víc než skvěle. Nehledě na to, že je to víceméně Dolanova autobiografie. A kdo jiný by hlavní postavu zahrál lépe než on sám? Za mě si pátou hvězdičku zasloužil ještě navíc soundtrack. Klobouk dolů! ()
Tomu borcovi bylo 19. Toto je jeho první film. On studoval, on ho zrežíruje, napíše, produkuje a střihne si tam hned hlavní roli. Nutno však dodat, že to, co předvedl bylo úžasné. Od vydařených pocitů po zajímavý děj s mezi scénkami a zajímavým koncem. Tento film u mě vypálil z rampy na cestu, která jde těžko pokořit. ()
Související novinky
Dolan se učí anglicky
„Zázračné dítě" a miláček festivalů, kanadský frankofonní režisér Xavier Dolan je v současnosti nejmladším světově uznávaným režisérem. Svůj první film – Zabil jsem svou matku (2009) - natočil v… (více)