Gorily v mlze

Film, odohrávajúci sa v krásnom prostredí Konžského pralesa, poskytoval jedinečnú možnosť sledovať nádherné gorily z bezprostrednej blízkosti, a aj napriek tomu, že len objektívom kamery, tak to bol fascinujúci zážitok. Ale aj napriek tomu všetkému a tomu, že obdivujem dokonal e zvládnutú prácu s gorilami, ktorá určite nebola o nič menej namáhavá ako, nepochybne, zaujímavá, tak po ostatných stránkach tam bolo toho málo, čo by mojej "dorých filmových zážitkov chtivej" časti môjho vnútra poskytlo dostatočné uspokojenie. (14.04.2006)

V době premiéry jsem byl z Goril rozladěn a zmaten (začíná to docela příjemně, ale proč ten brutální a smutnej závěr, proč ta ženská ke konci dělá tak šílené věci, že vlastně nevím, jestli ji vůbec mám mít rád, a proč mi pořádně nevysvětlili, jestli víc záleží na vymírajících opicích nebo na hladovějících Afričanech? myslelo si dítě ve mně, uvyklé ideově nalajnované bolševické kinematografii), ale zůstaly mi zaseknuté v paměti jako máloco z konce osmdesátek; po letošním vánočním repete (z DVD pořízeného na popud mé dobré ženy, která film chtěla ukázat dětem) musím hluboce smeknout. Už jen ta absurdní představa, že by dneska někdo vzal hollywoodskou hvězdu na vrcholu slávy, odvezl ji do afrického pralesa, vyšlapal s ní, s šestičlenným štábem a s metráky techniky na zádech bůhvíkolik kilometrů do chatrné horské chajdy a začal tam točit scény zahrnující osobní interakce mezi dotyčnou superstar a občas pěkně rozběsněnými dvousetkilovými primáty, a to všechno jenom proto, aby vznikl portrét jakési podezřelé, před pár lety zamordované ekofašistky se všemi těmi nehollywoodskostmi a nejednoznačnostmi, o kterých píšu v úvodu… V tomhle smyslu představují Gorily obrovský kus nadstandardně poctivé práce a vůbec nezáleží na tom, jestli byla skutečná Dian ještě daleko větší exot. (A ano, běžel jsem si po filmu najít, jak jsou na tom Gorillae beringei beringei se stavy dneska, a potěšilo mě, že daleko líp než tenkrát.) (05.01.2017)

„Gorily nepoznajú hranice – a nepotrebujú pasy.“ Citlivá réžia, skvelá Weaverová (nominovaná na Oscara), jej pekný vzťah s domorodým sprievodcom Sembagareom (John Omirah Miluwi), fascinujúca divočina, majestátne gorily a nezanedbateľný fakt, že snímka Michaela Apteda (neskôr bondovka JEDEN SVET NESTAČÍ) vznikla podľa skutočných udalostí. Dian Fosseyová bola naozaj typ, ktorému ľudstvo nemalo čo ponúknuť a tak pred ním navždy utiekol do zahmlených afrických hôr, kde niekoľko desaťročí bojoval proti pytliakom za práva nádherných záhadných zvierat, žijúcich v prísne organizovaných "rodinách". Fosseyová sa časom stala na celom svete slávnou a výnimočne silnou (až fanatickou) osobnosťou pre každého, koho zaujíma ekológia. Jej jedinečný výskum trval dlhé roky, počas ktorých sa nielen rozhádala s každým, s kým mohla (vrátane tých, ktorí to s ňou mysleli dobre, nikdy sa nevydala). Nakoniec zomrela vo svojej džungľovej chatrči VEĽMI násilnou smrťou (to nie je spoiler, to je história), pričom identita vraha nebola dodnes objasnená (a už nebude), na čom má akiste podiel aj ženina komplikovaná povaha, kvôli ktorej po jej smrti túžil v podstate každý, s kým sa stretla. Brutálna smrť v nasledujúcich rokoch čakala aj ďalších pre prírodu zapálených ľudí (Irwin, Treadwell). P.S. V knižnici by ste mohli aj vy nájsť knižku, ktorú Fosseyová napísala, výborná kniha vyšla i v slovenčine ak sa nemýlim (prinajhoršom v češtine). (11.03.2009)

O Dian Fossey jsem už slyšel poměrně dost a možná jsem i kdysi viděl minimálně kus tohodle filmu, ale vlastně mě její příběh nijak zvlášť neuhranul, ačkoliv se jedná o hojně propírané téma, které mě osobně velice zajímá. Ze začátku dost nuda, schyluje se pořád k tomu, co chceme vidět, ale tempo k tomu vedoucí je až vražedně pomalé. V druhé půlce už jsem se vyloženě lapil a poměrně dobře se bavil. Je to sice hodně sterilní a nenápadité, přičemž Michael Apted vyloženě chtěl pouze představit příběh a ničím jiným se nezaobírat. Ale i díky tomu je to i dnes snadno stravitelné a Sigourney si to ocenění zasloužila...7/10 (27.07.2017)

Sigourney Weaver pro mě navždy zůstane Ellen Ripleyovou ale i tak musím uznat, že i jako Dian Fosseyová byla vynikající a zároveň tím nejlepším co tento jinak jen lehce nadprůměrně zpracovaný film nabízí. Rozhodně se nejedná o špatný film a mé 3* jsou hodně silné ale vím, že mě film i přes silné téma tolik nechytl a určitě ho nepotřebuji vidět znovu. (05.03.2011)