• koval45
    *****

    Tak tohle je první a zatím jediný vážný film z první republiky (protektorátu), který se mi líbil. Přestože já drama obvykle nemusím, tohle mě bavilo. Příběh, zápletka, dialogy, vše je uvěřitelné nic není přehnané, herectví přirozené, také mě zaujalo krátké retrospektivní vyprávění. Ale hlavně se nenechte zmást těma kecama o Kristiánovi v sukních, prototože tohle fakt nemá s veselohrou nic společného. I přesto vám možná bude připadat film směšný, nebo může nudit, jestli jste na něj třeba narazili jen náhodou. Pokud ale máte filmy s této doby rádi a případně taky slabost pro Natašu Gollovou (u mě platí obojí), tak vás myslím bude bavit.(25.3.2014)

  • Zloděj kol
    ***

    Rukavička je pro mě velmi těžko dešifrovatelným filmem. Buď se jedná o velmi kvalitní červenou knihovnu, která ovšem paradoxně obsahuje scény, které jakoby vypadly z Pytlákovy schovanky, popřípadě má ambice na společenský filmový epos se sentimentálním zabarvením. Film si zvolil za cíl rozehrát charakter čtyř hlavních postav, jejichž osudy podle scénáristů ovlivňuje rukavička zakoupená jak jinak v salonu Hany Podolské. Filmu by neškodilo procházet se pouze v linii Mařenka-Arne a vedlejší motiv- láska Jeníka k tanečnice Pavlíně (podobně jako jiné scény zbytečně rozsáhlého filmu) by bylo lépe vypustit. Mařenka Berková v sobě nikdy nemohla mít ztřeštěnost Evy Norové, kouzlo Poldy Krušinové, půvab Zuzanky Nedbalové stejně jako čistou krásu Helenky z Pohádky máje. Nabízí se srovnání s Mařenkou Novákovou, ale také zde chybí ony variace přirozené komiky a osobního šarmu. Ale Nataša Gollová je stále Natašou Gollovou a své příznivce, mezi něž se počítám, rozhodně nezarmoutí. Rozhodně lepší než další spolupráce s režisérem Holmanem - Velká přehrada, Bláhový sen. Navíc je zde velmi dobrá charakterní role Františka Kreuzmanna, který už pokolikáté dokazuje, jakým výjimečným a zároveň málo využívaným hercem byl. Proti Rukavičce v zásadě nic nemám. Velmi příjemně a nostalgicky se na ni dívá, zvláště za zimních večerů v houpacím křesle s tabulkou hořké čokolády v jedné a šálkem černého čaje v druhé ruce. Zároveň je ovšem filmem, který mohl nabídnout víc.(23.12.2003)

  • Adiemus
    **

    Netuším, proč Řezáč prakticky současně psal červenoknihovní povídku Milostná bloudění, poplatnou všemožným dobovým klišé, a zároveň velice slušný psychologický román Černé světlo, ve kterém dokonce zachovává některá jména (Zejdová); na námět románu natočil v r. 1980 Jaroslav Balík film Rytmus 1934, bohužel velice poplatný tehdejšímu propagandistickému pojetí. Ovšem zpracování filmu Rukavička není o nic lepší; nechápala jsem neorganické groteskní zpracování Pavlíniných vzpomínek; celý film působí, jako když pejsek s kočičkou pekli dort; herci se bohužel marně snažili o vylepšení (promiňte, Mistře Korbeláři).(27.12.2011)

  • lucascus
    ***

    Korbelář skvělý, Fabiánová perfektní femme fatale (připomíná mi zde Glázrovou ve filmu "Tanečnice"), ovšem Gollová zde přehrává - čím dál, tím víc si začínám myslet, že se ji opravdu povedly jen dva filmy, a to "Eva tropí hlouposti" a "Hotel Modrá hvězda" - jinde buďto přehrává, nebo ji prostě role nesedla. Ovšem zde je na vině především velmi prostý až naivní scénář, už samotný fakt, že nadaný klavírista potřebuje dámskou rukavičku jako talisman, bez kterého se při hraní neobejde, je přinejmenším fetišistický a kdoví co ještě. Ne, ne, v roce 1941 se točily lepší filmy.(5.5.2013)

  • rivah
    ***

    Výborná kamera Václava Hanuše od prvních záběrů rozpohybuje prostředí a navozuje dojem modernity, bohužel dojem dlouho nevydrží, když příběh sklouzne do dobových kolejí romantického příběhu lásky. Noblesní Vlasta Fabianová (tehdy 29 letá) zde jako zralá femme fatale (teprve 29 letá!) suverénně vládne scéně.(Tři a půl hvězdičky).(1.8.2017)

  • - Natáčelo se také v budově na Smíchově, kde dnes sídlí kartotéka České zprávy sociálního zabezpečení. (M.B)

  • - Nataša Gollová se zde setkává s milovníkem Františkem Vnoučkem, se kterým se krátce předtím rozešla ve skutečném životě. Několik let spolu žili, ale nikdy spolu nespali, protože Vnouček byl homosexuál, ale Nataše se to zdráhal přiznat, taky opilec, k čemuž se přiznávat nemusel, protože to na něm bylo dost vidět. (Kulmon)

  • - Otomar Korbelář ve filmu nechtěl vůbec hrát, neboť se mu zdál dost "laciný". Nakonec na naléhání režiséra Holmanna svolil, ale později toho litoval a na režiséra si stěžoval, že hercům neudílí pokyny a ve skutečnost tak film režíroval kameraman Václav Hanuš. (Kulmon)