Kamera:
Josef HrušaHrají:
Ivan Trojan, Nina Divíšková, Miroslav Krobot, Jiří Ornest, Martin Myšička, Klára Melíšková, Jaroslav Plesl, Pavel Šimčík, Lenka Krobotová (více)Obsahy(1)
Ivan Trojan v hlavní roli komedie o člověku, který se rozhodl brát šílenství okolního světa jako inspiraci... Když v listopadu 2001 uvedlo Dejvické divadlo divadelní prvotinu známého filmového režiséra Petra Zelenky, stal se z ní rázem pražský hit, který vydržel na jevišti po mnoho let. Příběhy obyčejného šílenství se také rozletěly do světa, byly hrány ve dvanácti zemích, včetně USA, naprostým šlágrem se staly v Polsku, kde byly uvedeny v jedenácti divadlech. Příběhy obyčejného šílenství mají také dvě Ceny Alfréda Radoka. Staly se Hrou roku 2001 a umělecký šéf Dejvického divadla Miroslav Krobot získal za roli Otce v této inscenaci ocenění Talent roku. Výlučná autorská hra Petra Zelenky, mimořádně úspěšný titul Dejvického divadla byl také autorem v roce 2005 zfilmován. V polovině září roku 2009 po osmi úspěšných sezónách byla odehrána dvě poslední představení. Česká televize byla při tom. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (72)
V tomto zpracování Příběhů obyčejného šílenství, na mě scény působí vtipněji a tak nějak více promyšleněji, přesto je hra na rozdíl od filmového zpracování taková brutálnější a celá v celém svém kontextu působí, tak nějak depresivně, surově, ale nějakým šíleným způsobem i krásně. Naprosto zde exceluje Ivan Trojan, ostatní zde tak nějak ustupují do pozadí, až na paní Divíškovou s panem Krobotem. Jako první jsem kdysi viděla film a tenkrát mě tam hrozně okouzlila Zuzana Šulajová, jako Jana pro mě byla víc sympatická a taková více lidská. Obě dvě zpracování hodnotím 5 hvězdičkami, protože obě zpracování na člověka působí úplně jinak. ()
Dejvické divadlo je kvůli sestavě nejspíš moje nejoblíbenější, naživo rozhodně nejlepší, ale pokud není ta možnost, potěší i záznam. Třeba Příběhy obyčejného šílenství jsou na prknech o dost zábavnější než film, vtipy mají lépe vystřiženou pointu, přechody kulis je radost sledovat, ale hlavně dejvické trio Plesl, Krobotová a Melíšková povyšují jakoukoli divadelní hru na vyšší level (třeba vzpomínky na Ucpanej Systém mě táhnou i po letech do kolen) a bez nich filmové zpracování prostě nebylo ono. Smála jsem se a ač je to totéž, film mě opravdu ani z poloviny tak nebavil, takže za čtyři, ač věřím, že naživo by to bylo za plnou palbu bez váhání. ()
Tak viděl jsem film, hodně na mě zapůsobil, a tohle to bylo ještě intenzivnější. Myslím, že málokterý film nebo divadelní záznam je tak lidský a schopný vyjádřit potřeby a nutnosti života. Tady se kromě velkých životních témat jako je láska řeší i drobné úpadky a úchylárny každého z nás, což je věc, kterou si málo připouštíme, ale dějí se jich tisíce. Každý máme trošku divného kamaráda, trošku stále aktivní minulou lásku a trošku rodiče co nám radí. ()
Ať žijí prkna, fakt že jo. Srovnání s filmem se nabízí, protože k té adaptaci jsem se dostala dřív. Nemůžu říct, co se mi zdá lepší, je to jiné. Na divadle se mi líbí nepřítomnost tety. Klára Melíšková je taková vhodnější, energičtější a střelenější Jana. A samozřejmě duo Krobot - Krobotová je kouzelné. Oproti tomu se mi zase sousedi a jejich verze líbili víc ve filmu. Rozhodně je chválihodné, že film nepůsobí divadelně a naopak. Používají si pěkně každý svoje prostředky a všichni jsou spokojení. Paráda. ()
Dokonalý důkaz toho, že v programu ČT lze nalézt kvalitní materiál u kterého se dá vydržet s nadšením až do úplného závěru a to i s ohledem na více než dvouhodinovou stopáž záznamu. Petr Zelenka vytvořil moderní zábavnou podívanou z oblasti mezilidských vztahů, která mě padla do noty. Bez přehánění musím hodnotit jako geniální prostředek pro vyvolání bezmezného smíchu! Svěží divadelní představení na jevišti Dejvického divadla s pozoruhodným hereckým výkonem oblíbeného českého herce Ivana Trojana :-) ()
Galerie (9)
Zajímavosti (2)
- Divadelní hra má stejný název jako kniha povídek „Tales of Ordinary Madness“ od amerického autora Charlese Bukowskeho. (sator)
- Jde o divadelní autorskou prvotinu Petra Zelenky a zároveň i jeho premiéru v roli divadelního režiséra. (Olík)
Reklama