Režie:
Lynne RamsayKamera:
Seamus McGarveyHudba:
Jonny GreenwoodHrají:
Tilda Swinton, John C. Reilly, Ezra Miller, Jasper Newell, Rock Duer, Siobhan Fallon Hogan, Alex Manette, James Chen, Kimberley Drummond, J. Mallory McCree (více)Obsahy(2)
Eva (Tilda Swintonová) se kvůli svému synovi vzdá nadějné kariéry, ale již brzy po porodu zjišťuje, že v jejich vztahu není něco v pořádku. Kevin (Ezra Miller) se od raného věku agresivně vymezuje vůči svému okolí a především vůči své matce a jeho nenávist v pubertě kulminuje v nejvyšším zločinu vraždy. Ani ve vězení jej však matka neopouští a vzájemný vztah plný nepochopení, zklamání, nenávisti… a lásky… tak pokračuje dál. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (508)
We need to talk about Kevin ! Extrémně pozoruhodný,znepokojující a kvalitní film,který se nebojí šokovat a udeřit ve správnou chvíli! Je to druh art-house filmu, takže očekávejte spousta vytříbených metafor a symbolů,které filmu dodávají neuvěřitelné PsyCho grády! Herecký výkon a vzhled Tildy Swinton musí být oceněn minimálně EvilPhoEniXovým Oscarem, protože mrazivá atmosféra ve vztahu mezi ní a Kevinem, by se dala krájet nožem! Je to SUPER! 80% ()
Plné symbolov, ale určených hlavne pre cieľovú skupinu diváctva: počítačovú generáciu 20 - 30 ročných stredo- a vysokoškolákov, ktorí si myslia, že sú strašne in. Celkovo táto limodáda o zúfalej potrebe rodičovskej lásky, ktorá sa zväčša nedostavuje a tak ústi do extrémnej reakcie v duchu diela, ktorého predčítaním sa jej záblesk dostavil (ide o Robina Hooda) ma neveľmi oslovila práve svojou vypočítanosťou na dávkovanom efekte, po ktorom sa má dostaviť zrejme čosi ako defekačné uvoľnenie. Prekryté nezávisláckymi prestrihmi v čase a tak obľúbenými (viď cieľová skupina) symbolmi a hrami s farbami. Okrem toho, ak sa počas filmu dvakrát pozriem na hodinky, že kedy sa to skončí, popri deji ma najviac zaujmú dve diváčky, ktoré nahlas telefonujú mobilom a za najzaujímavejší moment filmu považujem tričko Led Zeppelin, ktorým je oháknutá hlavná hrdinka, tak čosi jednoducho nefunguje. 35,2%. ()
Na Tildu s očima mimozemšťana jsem vždy trpěla, už od mé oblíbené "Pláže" - a znovu nezklamala, nenapadá mě žádná z hereček, jež by zvládla lépe tuto těžce zkoušenou matku. A nebyla sama, kdo hrál, až mrazilo, potkat Ezru Millera, instinktivně uskočím, stejně tak výborná (ve smyslu napřesdržku) byla obě jeho mladší vydání. Co se týká snímku samotného, mám neodbytný pocit nevyřčených základních kamenů, na kterých se začal stavět Kevinův charakter, vysílám na desítky "proč" a vrací se mi většinou jen vlastní ozvěna. Byla počátkem nenávisti (a zároveň i zvláštně zvrácené lásky) k matce její poporodní deprese, nebo už odmítání dítěte v zárodečné fázi z důvodu ukončení kariéry? Což takhle "škoda každé rány, která padne vedle"? Každopádně by "sedly", přinejmenším v případech naschválů provázených číhavými pohledy, u výsměchů pod křídly otcovy ochrany, při ďábelských proměnách vedoucích k ještě větší nadvládě podělanýho zmetka nad celou rodinou. Možná už bylo vše rozhodnuto geny či psychickou poruchou, stejně si však dovolím tvrdit, že důslednost a jednotnost rodičů by mohla zmírnit i za posledně jmenovaných podmínek otřesné následky Kevinových děsivých činů. Koho zlatíčko Kevin neodradí od rodičovství, měl by si pamatovat alespoň některé varovné signály patologického chování a v zájmu přežití včas kontaktovat jeden z dětských výchovných ústavů - postaru polepšovnu, dítko pak plynule přejde do nápravného zařízení za mnohem méně závažnou činnost, takže má šanci skončit jako slušný člověk mnohem vyšší, než v kruhu milující rodiny. ()
Zjednodušeně řečeno je to film o hodně divném dítěti a jeho problémových vztazích v rodině. Nic víc. Samozřejmě je to zabaleno do více filmového obalu - rodinného dramatu, ukázky finální tragédie a následného sociálního odloučení. Bohužel mě ale film vůbec nevtáhl a ačkoliv jsem si sice říkal “co s tím harantem sakra je”, tak jsem se do filmu hlouběji nedostal. Pro určitou skupinu diváků nejspíš větší zážitek, ale tady šel film mimo mě. ()
Není to fundamentálně promyšlené a motivace hlavního (anti)hrdiny by se hledaly jen velmi těžko, na druhou stranu je velmi složité hledat smysluplné vzorce v hlavě psychopata (?). Tilda Swinton jako vždy fenomenální a sledovat tuhle atmosferickou, hypnotickou depku není příjemné, nicméně i díky režii a někdy až bizarnímu kontrastu barev a nasvícení různých scén je to velmi unikátní a osobitý zážitek. ()
Reklama