Technotise - Edit i ja
Technotise: Edit & I
Režie:
Aleksa GajicObsahy(1)
V Bělehradě roku 2074 se setkáváme s vysokoškolskou studentkou psychologie Edit. Ta si užívá svého studentského života a přátel, avšak pokus vyzrát na zkoušku pomocí paměťového čipu bude mít neblahé následky... (Karadum)
Recenze (27)
Kōkaku kidōtai (Ghost in the Shell) v srbském podání se nevydařil. Spíš to vypadá, jako by Erste bank poprosila komiksového malíře Aleksu Gajice, aby vytvořil film, kde bude vládnout jejich značka. Ale ani nenásilný product placement v budoucnosti nezachránil již ohraný příběh o životě a smrti. ()
Je příjemné, že kyberpunk je stále dostatečně životný na to, aby vznikaly příběhy těžící z jeho estetiky. Gajić pokračuje v budování filmového světa počínajícího Blade Runnerem a rozpracovaného hlavně v Kókaku kidótai. Vtipně mu ovšem obrušuje určité hrany prvky realistična. V Bělehradě budoucnosti proto cikáni sbírají kybernetický šrot do potahu taženého vychrtlou herkou a fabule se v zásadě drží při zemi, neboť popisuje každodenní peripetie partičky studentů. Teprve v polovičce děj poněkud zhoustne, když hlavní hrdinka Edit získá nezvyklého nájemníka. V závěru se však z filmu nestane prequel k hypoteticky možnému seriálu o superhrdince, který by divák vychovaný na animé a amerických filmech očekával, ale vše se vrátí do vyjetých kolejí běžných vztahů budoucnosti. Obecně je zajímavé, že východoevropské sci-fi (Noční hlídka budiž dalším příkladem) mnohem více ukazují život, skutečnou špínu a oprýskané zdi a nikoli jen ten stylizovaný punk. Snad je to to naše latentní dědictví socialistického realismu :) ()
Srbská Motoko Kusanagi podliehajúca punkovej estetizácii v prvej polovici vizuálne nezaostávajúceho Klip-u rieši typické "problémy" študujúcej mládeže blízkej budúcnosti, aby si v tej druhej po dôkladnom prečítaní Asimovovho Dvestoročného muža dala rendez-vous s Neom a Blade Runnerom, a bola viac cyber v jednej veľkej reklame na Erste Bank. Dostatočne svojbytná, myšlienkovo i formálne nezaostávajúca zapadnutá perla východoeurópskeho animačného bloku z rúk Aleksa Gajica efektne využíva pokročilých žánrových trademarkov i uveriteľného zasadenia, ktoré si pochopiteľne svojou nadmieru realistickou antiutopickou víziou všedného života koketujúcou s prezieravým nadhľadom nevyslúži takú pozornosť, aká mu po práve patrí. Možno práve tým, že sa vyhýba romantickým klišé tradičného konceptu hrdinských mýtov, resp. superhrdinov. Viac u kolegu Artrana :-) 80% ()
Blbost. ()
Dost škaredá animace a celkově se mi to nelíbilo. ()
Fakt paráda a velké překvápko.. Scifíčko jak řemen, hračičkovsky vydesignované, funkční, zábavné, osobité i chytré. Erste bank sice bije do očí, ale není to nic rušivého a pokud je to fintička nutná k financování takhle povedeného projektu, tak proč né? Ani v divokých snech by mě nenapadlo, že film financovaný bankou (navíc v Srbsku) může být tak otevřený (např.nahota, sex), svobodný (např.vulgarismy) a nemainstreamový (přecijen je to trochu více filosofující než např. výdělečné transformerovky).... Prostě moc fajn :) ()
Tak ono to není vůbec špatné, přinejmenším dějově to do sebe něco má, nějaká atmosféra v tom taky je a pár scén je dost dobrých. Jenže na víc jak lepší průměr to nemá. Obzvlášť, když to neustále lavíruje mezi dramatem a komedií, jenže tady to lavíruje fakt úplně neskutečně a to po celý film - takže když to ve finále přijde s nějakou myšlenkou (jako filozofický bych ten film fakt neoznačil), člověk netuší, jak moc to může brát vážně. Mě se ta myšlenka celkem i líbila, ale to je její podání leckomu může připadat směšné. Navíc ani ten scénář není úplně dokonalý a určitě se s tím dalo pracovat líp a poutavěji, protože přece jenom je tam pár zbytečně dlouhých scén a ty docela dost brzdí jinak zajímavý děj. A animace mě taky moc nezaujala. Asi si to znova už nepustím, bůhvíjak silné dojmy z toho taky nemám, ale stejně to má něco do sebe a ačkoli je vidět, od koho se Srbové inspirovali, i tak si myslím že stojí za to se na to podívat. 3* ()
Bylo by nefér, kdybych postavám vyčítala, že myslí téměř jen na sex, ale to filosofování v mezidobí si odpustit mohly. Nejhůře z nesexuálních témat dopadla nebesa. Vždycky, když na ně došlo, hranice kýče byla překročena daleko do odpadních sfér. (Zvláště poslední scéna byla tak "moc", že vygenerovala nechtíc hutnou dávku ironických strategií.) Usouvztažňování "univerzální rovnice", boha a podstaty vesmíru byla z mého, ve všech ohledech laického hlediska silná slova. Modelovým divákům určitého typu filmů se jistě nesluší servírovat složité myšlenkové konstrukce, ale než nechat postavy plkat banality, je lepší některé repliky vyškrtnout. Takhle se film plácá na pomezí vážnosti a zábavnosti, předstírá hloubku a ponaučení a výsledkem je málo soudržný rybopes. |___ Druhý zádrhel spočívá v tom, že se hrdinka zaplete náhodou do dvou zázračných, na sobě nezávislých událostí, které spolu posléze začnou souviset přímo fatálně. Film kvůli tomu smrdí násilnou konstruovaností. To se ale kupodivu nevztahuje na absurdní scénu, kdy dědeček hrdinky vzpomíná na své setkání se Slobodanem Miloševičem, která se ve filmu objeví (jakoby) omylem. Tato scéna plní především dvě funkce: a) je vtipná, b) dokresluje fikční svět. Na příběhu se nepodílí vůbec nijak a to je dobře. Tak jako jsou příběh a filosofické (vý)trusy největší slabinou díla, nejsilnější stránkou je jeho svět, který umožňuje příjemné kyberpunkové rochňání a poskytuje prostor mnoha vtípkům a nápadům. Tím víc mrzí, že vyprávěcí možnosti, které tento svět nabízel, byly takhle nepěkně promrhány. |___ Ale za to, že ukazuje „život, skutečnou špínu a oprýskané zdi a nikoli jen ten stylizovaný punk“, jak píše Artran, si Technotise zaslouží mírně nadhodnotit. ()
Nemám potřebu pátrat, odkud autoři čerpali inspiraci - ale k "Kōkaku kidōtai" (rok vzniku 1995) bych srbský počin za každou cenu nepřirovnávala. "Technotise - Edit a já" je svébytný příběh, který je patřičně hrdý na svou nezávislost a jehož víra ve vlastní schopnosti je neotřesitelná. Občas se nechá unést a v návalu nadšení z pocitu dospělosti a soběstačnosti se nedokáže vyvarovat impulzivních a maličko zbrklých kroků - ale přitom nezapomíná, co chce říct, drží se vlastní cesty a svérázných, docela originálních představ o budoucnosti plné protikladů. Jedinečné a velice těsné spojení dvou diametrálně odlišných bytostí si možná zasloužilo osudovější a temnější finále - ale na druhou stranu ani předložený závěr mi není proti mysli ... 4,5* ()
Tak takovou animovanou zanrovku bych v Srbsku necekal. Libila se mi jejich sebereflexe, ze ani v roce 2074 to nevypada na Balkane technicky vyspeleji nez treba dnes v Japonsku.-). Animace mi prisla hezka, ale sci-fi neumim uz dlouhodobe ocenit a ucit se to uz asi nebudu... ()
Ghost in the shell v srbském podání se vydařil fantasticky! Především po stránce vizuální. "Futurizace" současného Bělehradu je geniální. Ale i příběh funguje, byť není úplně nový. Fascinuje mne na tom předevší to, jak se tvůrcům podařilo skloubit animé s klasickými balkánskými reáliemi. Jadrná srbština, prokládaná množstvím vulgarismů zní z úst kreslených krásek nádherně.... I na Miloševiče došlo.... Erste Bank, díky.... ()
Animované rozšíření srbské komiksové knihy, které žánru nedělá žádnou ostudu. Animace sice není úplně top class, příběh ale má hlavu a patu, filozofování je tu sporé a vstřícné a nabídka podoby světa v ne tolik vzdálené budoucnosti (rok 2074) má celkem střízlivý a reálný punc (product placement Erste Bank není nijak zákeřný nebo přehnaný). Animátoři nakonec trochu sáhly i do nude škatulky, takže žádný Disney pro prťata :-) Film není asijsky převzrušený, nemá americky abnormálně morální tendence a jeho završení nebudí pocity z dortu pokrytého roztékající se cukrovou polevou. Takže u mě dobrý a klobouk dolů před Srby. II Scénář: Aleksa Gajić (na motivy vlastního komiksu TECHNOTISE, pod kterým je podepsaný spolu s Darko Grkinićem). 80% ()
"Není to tvůj zadek. Není to můj zadek. Je to *náš* zadek."// Pokus zarámovat docela pěkný animovaný svět do jakési... ehm... filozofie se moc nezdařil. Jednu hvězdičku dostává mecenáš Erste bank - očividně je všudypřítomným podnikem budoucnosti. Druhou hvězdičku dostává kvalitní scénář. "Orální, morální, to je jedno." ()
Veliká snaha ve všech směrech. Film si drží svůj pevně vytyčený styl a chvílemi i baví. A to nejsem příznivcem tohoto strnulého stylu animace. Ale samozřejmě - příběh se nemusí každému zdát zrovna originální. Ale velmi decentní vizi světa v blízké budoucnosti (pár let před Futuramou:-)) ocení téměř každý. ()
Povedlo se a moc. Je to takové anime, ze kterého je prostě cítit "evropa" a tím je unikátní a mě osobně velmi blízké. Úžasně vykreslné prostředí připomíná něco co by udělali naši borci z Amanita design a humor, kterému rozumím, což u některých infantilních japonských nebo trapných amerických anime postrádám. PS: přirovnávat to ke GITS je blbost..podívejte se na jiné kyberpunk filmy i starší než sám Ghost a poznáte, že ty zápletky jsou většinou dost podobné, to je prostě koncept kyberpunku a komu se to nelíbí ať...přepne kanál ;) ()
Zkouknul jsem to jen z čisté zvědavosti, a byl jsem mile překvapený, čekal jsem "slátaninu" ale příběh je tu velice zajímavý. 75% ()
GITS na srbský způsob. Zjevně ambiciozní dílko má své nesporné kvality... mírně srážené nespornými absurditami (přehnaný product placement, přehnané filozofování... jakoby vytržené z japonských vzorů...) Ale i přes dílčí výhrady je to mimořádný počin (už vzhledem k minimální produkci v žánru kyberpunk). Zajímavý komentář: wampilenka... ()
pro mě velice líbiví cyberpunk kus který sem mi zalíbil jako první Sci.fi natočené po roce 94... nic až najdu něco lepšího tak určitě hvězda ubude. ()
Nevím, proč se ve všech vizích budoucnosti musí všechno vznášet. Futuramě se to dá odpustit, protože tam je to vážně ironie, ale tady? Místní narážky na Erste Bank jsou naprosto zbytečné, protože já si snad dvakrát všiml loga, tzn. vůbec nic se neděje. K filmu: Po dějové stránce poměrně dobrý, ale animace rozhodně nebyla z nejlepších. Průměr. ()
Snímek mající kvalitní scénář a skvělou muziku (která ovšem musí být puštěna nahlas, aby vyzněla), samotná animace z výtvarného hlediska není vůbec špatná, i když nějaké maličkosti bych jí vytkla. Myslím si, že v tomto snímku bylo jasné sdělení toho: " Lidi, otevřete oči a podívejte se, kam ksakru směřujeme! Všechno kolem nás i my sami se stáváme jaksi "přetechnologizovanými" a věříme v cosi, co z nás už dál nedělá lidi, nýbrž umělé inteligence." A kdo ví jestli to v roce 2074 (nebo ještě dřív) nebude vypadat přesně takto a my nebudeme nic než součástí toho divného umělého neskutečného světa. ()