Další rok

Čtvero ročních období ve společnosti pohodáře Toma a usměvavé Gerri. Mají leccos za sebou, přesto .. anebo spíše proto s nimi není ani chvilku nuda, přesto se pár dalších výrazných postav v jejich společnosti ještě objeví, aby pobavili, doplnili nebo se jen prošli tímhle spíše humorným než dramatickým příběhem o ničem a přesto o všem. A opominout nelze ani 'tetu' Mary, která tu rozhodně není do počtu. Mike Leigh dokáže tvořit úžasné filmy .. Another Year je toho důkazem a já nenápadně pokukuju po tom, že někoho ze své režisérské topky vyřadím, abych pro něj uvolnil místo. Je stejně hořkosladký jako třeba náš Bohdan Sláma, ale dokáže vyprávět věrohodněji .. prostě jako byste sledovali příběh někoho od vás ze sousedství a neustále přikyvovali. Jen je mi líto, a to neberte jako mínus, že Imelda Staunton příběhem jen tak prosviští bez nějakého vysvětlení .. ale i během těch pár minut těch svých depresí byla úžasná .. (26.10.2013)

Navenek pokojné, neuspěchané, maličko bilanční obrázky ze života jedné šťastné rodiny - a jejího nešťastného okolí. Jsou vyvedené v tlumených, lehce depresivních barvách ... přičemž jejich starodávný rám představuje čtvero ročních období. Kromě jiného pojednávají o tom, že některé věci se vyřeší samy, i když jim necháte volný průběh (či dokonce právě proto, že jim necháte volný průběh) ... zatímco jiné nezměníte, ať uděláte cokoli. Bohužel prezentované idylické soužití a vnitřní harmonie postarší ústřední dvojice na mě nijak výrazně kladně nezapůsobily ... možná proto, že vesměs dobře míněné, dobromyslné, vtipné či chápavé postřehy občas nebyly až tak vtipné - viz první společné stolování se synovou přítelkyní ... ani až tak chápavé - viz pohřební hostina. Takže postupem času jsem začala pociťovat určitou odtažitost - a spolu s ní se dostavila poměrně neodbytná vnitřní potřeba nějak se vůči oběma hlavním hrdinům vymezit ... což nejspíš nebude přesně to, čeho chtěl autor docílit. Pokud bych z ročního hostování v jejich domě měla vyvodit nějaké ponaučení - nebo doporučení, pak jen jediné ... zato zcela jednoznačné: Není záhodno pouštět si k tělu osamělé kamarádky, které předstírají, že jsou se svým životem spokojené - a velkoryse jim přenechat roli rodinných přítelkyň ... obzvláště máte-li nezadaného dospělého syna. (22.06.2015)

Symbolika čtyř období není dotáhnuta a vyjádřena úplně nejlépe. Ani by tam vlastně nemusela být. Další rok se řadí k filmům "proplouvajícím" okolo člověka, divák se ho nijak nezúčastňuje, ačkoli je realističtější než leckterý jiný film. Dává pouhý náhled na ztroskotanou ženu, tento příběh je totiž o ní. Žádné obíhající životy okolo spokojených manželů, to je jen chabá záminka odtrhnout diváka od opravdového problému. Tady jde o obíhání kolem Mary, ta si ukousla veškerý díl pro sebe, což je jedině dobře. Její výkon je perfektní. Nicméně to je tak všechno, zápletka se neděje, ortel se nekoná. (03.03.2011)

Tvrdý a nekompromisní příběh o lidech středního věku. Když je člověku přes čtyřicet, buď někoho má, a je relativně v pohodě, anebo nemá, a je v hajzlu. Málokdo v tomto věku řeší, jestli se k němu partner hodí, nebo ne. To se řeší v dekádě před čtyřicítkou. Nastupuje stereotyp, zvyk, děti odrůstají, samota, chlast a i jiné duhy a neduhy stáří. Není to vůbec jednoduché, kamarádi i partneři odcházejí (umírají nebo se stěhují) a jiní už se neobjevují. O tom především je tenhle film. Citlivou rukou vedená režie, pomalu a nenásilně. Samota, největší bubák středního věku. Přesto to není jen deprese, občas se jiskřička naděje objeví, ale znáte Angličany, tam je to vždycky hlavně depka...75% (28.01.2012)

Jeden rok v životě průměrné britské rodiny a jejích příbuzných a přátel. I tak je možno to vidět. A nebo si všimnout, že taková rodina dnes už dávno není průměrná. Je ideálem, o kterém tuze mnozí jen neúspěšně sní. Vidíme galerii ztracených existencí, napovrch normálních, ale frustrovaných až k beznaději. --- Civilní příběh, vynikající dialogy a herecké výkony. Vlastně ani ne příběh, jen jedním rokem ohraničené seznámení s několika obyčejnými lidmi. Je to přístup, který respektuji, ale dvakrát mi nesedí. (01.10.2011)