Hektorova cesta aneb hledání štěstí

Dlouho jsem neviděl větší zbytečnost. Bohatej chlápek ve středních letech a s nejrozkošnější babou pod sluncem v posteli (Rosamund Pike!!!) si vezme dovču na dobu neurčitou, aby mohl hledat štěstí. Navíc je jeho putování svázáno zkratkovitostí, stereotypním nahlížením na rozdílné kultury a nudou. Nakonec to pochopitelně vyústí v patetický závěr, jež uspokojí snad jen rozněžněné čtyřicátníky a citově strhne jen jejich lepší polovičky. Více konformněji to snad ani natočit nešlo. Nejsem odpůrcem "feel good" snímků, ale tohle je zkrátka brak a kýč k zblití! 2* za technickou stránku a herce, které mám vážně rád. (22.04.2015)

„VŠICHNI MÁME POVINNOST BÝT ŠŤASTNÍ…“ /// O tom, jak psychiatr Hector vyrazil do světa hledat (studovat) štěstí. Štěstí? Co je štěstí?...To u nás ví každej Krhounek, ale v zahraničí musí chudák chlap prolízt půlku světa, aby pochopil, že… Asi to bude věkem. Hector je mi sympatičtější než Walter Mitty. Jeho dobrodružství šíří dobrou náladu, a přestože některý postavy štěstí (asi) nenajdou, mám z jeho studijní cesty fajn pocit. Souhlas se spoustou klišé. (Ale může bejt hledání štěstí něčím jiným?) Některý poučky jsou hezky filozofický, jiný votřepaný, ale ze všech cejtim pravdu. A emoce. Asi to bude věkem. Pegg je v pohodě, Pike fajn. Štěky Skarsgårda, Plummera a Rena potěší. Rozhodně to bude tím věkem, takže bych tenhle kus doporučil spíš chlápkům po čtyřicítce, než mladejm hřebcům, na který číhá štěstí za každým rohem (nebo si to myslej). Filmů, který šířej optimismus a chtěj rozdávat štěstí, zase tolik není. Taky by se na to dalo podívat jako na pohádku. Asi to bude tím věkem… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Le voyage d'Hector ou la recherche du bonheur“, kterou v roce 2002 napsal François Lelord, číst nebudu. 2.) Pochopím, že vyhejbat se neštěstí, není cesta ke štěstí. 3.) Thx za titule ,,num71“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE * NAPĚTÍ * (12.02.2015)

Další z řady filmů naplněných pseudomoudry. Měl by ve vás zanechat dobrý pocit a "donutit" vás se radovat z maličkostí a každodenního života. No, ale nezanechá a nedonutí. Simon Pegg sice tyhle životní ztracence umí jako málokdo, ale tady jsem mu Hectora příliš nevěřil. Bylo to možná dáno i tou "sluníčkovou" stylizací (všude na světě je přece krásně, ať jsme chudí, nebo bohatí). P.S. Možná je to jen určeno naprosto jiné a úzké cílové skupině, protože buďme upřímní, kdo má v dnešní době čas a hlavně peníze se na x měsíců sbalit, letět do Tramtárie (Čína, Afrika a Los Angeles je přece skvělá kombinace) a hledat štěstí a smysl života? (08.06.2015)

Tak nějak nemám rád lifestylové časopisy, jejichž vyphotoshopované obálky vnadí na umělé štěstí, a tak když se v první půlce filmu titulní Hektor snaží najít smysl života a vycestuje k tomu do standartního Tibetu a divoké Afriky, málem jsem se u toho uzíval. V jedné konkrétní scéně filmu, ale jakoby tvůrci mávli kouzelnou hůlkou, se to celé v čele se Simonem Peggem zcivilní (sakra, on je ale dobrej herec), a dostane to ten správný šmrnc i s jistou dávkou přidané hodnoty. (11.10.2016)

SPOILERY (tedy jestli to někoho vůbec překvapí)! Jeden z nejfalešnějších filmů, jaké jsem v poslední době viděla. Klišoidní příběh plný kulturních stereotypů, které vám ono hledání štěstí pěkně znechutí. Čína je tu vyobrazena jako povrchní ráj pro bohaté turisty, kde si čínské dívky přivydělávají prostitucí a vzápětí jako duchovní centrum s kláštery v horách. Afrika je správně roztančená a přátelská jen abyste narazili na nějaké ty ozbrojené narkobarony. A samozřejmě každý, koho potkáte, tu chrlí životní moudra. A abychom to pěkně završili, nacpe vám film do krku klišé ze všech největší, že láska a rodina jsou to, co vás dělá šťastné, užívejte si okamžiků a vychutnávejte si to, co vám život dává a blablabla. Pokud tedy chceme s rovnávat s Walterem Mittym, tak u mě vítězí Stillerův počin na plné čáře. Už svým přiznaným snílkovstvím, a i tím, že Walter dokazuje, že nejdůležitější je se odhodlat ke skoku, abyste si mohli splnit své sny a poznat, jestli za to stojí, kdežto Hector musí "dospět" za pomoci vhodně vybraných promluv a radostně se vrátit zpátky do náruče své civiliace. Simona i Rosamund mám moc ráda, ale tohle za ně teda nestálo. P.S. No a to že po Hectorovi jede kočka na každém kontinetu - nu ponechme mužům středního věku nějaké ty iluze, že ano. (21.01.2015)