Pekelní andělé

Letecke bitvy jsou vyborne, je tady opravdu videt Hughesuv zapal pro letadla, tak jak to pak ukazuje Scorsese v Letci. Bohuzel ten zbytek je jen takova nemastna neslana polevka. (06.04.2005)

Howard Hughes měl dostatek finančních prostředků, aby si mohl splnit svůj sen. Film Pekelní andělé musel ve své době ohromit vzdušnou akrobacií, také dnes jsou dokonale secvičené nebeské skladby mezi oblačnou pagodou a kopulovitým chrámem Božího hrobu podmanivým představením. Dramatická linka je nevyrovnaná a černobíle zjednodušená. Žena je vyobrazena jako hříšná nádoba neřesti a promiskuitní nymfomanka. Sice se pokouší nastolit otázku a následnou vášnivou polemiku o smysluplnosti válečného konfliktu v souvislosti s jednotlivcem, ale pevně ji nikdy nezavede a drama se nevyrovnaně potácí až do idealistického konce. Nejúčinnější zbraní filmu jsou letadla a pro chvilku odreagování to dostačuje. Hlavní postavou ódy letectví a mužského hrdinství je ušlechtilý anglický mladík Roy Rutledge (sympatický James Hall), jehož ideály a mužská čest jsou pevné, přímočaré a příkladné. Oblíbený společník je základním kamenem čisté spořádané společnosti a zodpovědnost ke komunitě a národu stojí vždy na prvním místě. Druhou stranou nesmělého filozofování je Royův bratr Monte Rutledge (zajímavý Ben Lyon), přelétavý floutek na vlně bezstarostného užívání si života lepších kruhů. Póza a záchvat slabošství se střídají v pravidelných intervalech. Hlavní ženskou postavou je mladá Helen (půvabná Jean Harlo), seriózní zdání klame naivního romantika a propadá vášni tělesných rozkoší. Z výraznějších rolí zaujme německý kamarád bratrů a jejich vysokoškolský spolužák Karl Arnstedt (příjemný John Darrow) a podvedený důležitý vojenský velitel baron Von Kranz (zajímavý Lucien Prival). Z dalších rolí: vytrvalý německý pilot poručík von Bruen (Frank Clarke), svědomitý spolubojovník bratrů Baldy Maloney (Roy Wilson), smilný anglický kapitán Redfield (Douglas Gilmore), lehkomyslná baronka Von Kranz (půvabná Jane Winton), anglický štábní major (William B. Davidson), velitel anglického letectva (Wyndham Standing), všehoschopný komandér zeppelinu (Carl von Haartman), či jeho poslušný první důstojník (Ferdinand Schumann-Heink). Pekelní andělé je romanticko-válečné drama kolísavé kvality a velkolepé letecké představení starobylých dvojplošníků a prastarého bombardéru. (30.06.2017)

Na vlastní oči jsem se přesvědčila, že Howard Hughes byl těžký frajer. Když sledujete vzdušný útok na německou vzducholoď nebo bombardování muničního skladu a závěrečnou leteckou bitvu, ani se vám nechce věřit, že "pekelné" válečné drama spatřilo světlo magického stříbrného plátna už v roce 1930 ... Jak jsem dodatečně zjistila, bylo to pouhé tři roky poté, co byl natočený první zvukový film (!) ... Řekla bych, že na hereckém stylu je vliv éry němého filmu ještě dosti patrný - jako roztomilá a neuchopitelná výstřednost, která dodává snímku zvláštní kouzlo a jedinečnou, velice osobitou atmosféru. Nejzřetelněji se projevuje v pasážích, v nichž vstupují do hry ženy - vesměs krásné a napohled křehké až éterické bytosti tady zastávají úlohu povrchních a proradných stvoření, která není radno hluboce a upřímně milovat. Leč pravý hrdina se s citovými problémy podle očekávání dokáže vypořádat. P.S.: K "Pekelným andělům" mě přivedl Martin Scorsese spolu s Leonardem DiCapriem. Určitě je vám jasné, že mluvím o strhujícím životopisném dramatu "Letec" z roku 2004 - a jak tak pozoruju, nejsem v tom sama ... ;-) (18.07.2011)

Ve sve dobe velkofilm ve vsech smerech. Letecke zabery a souboje natoceny skvostne, v cele s Zeppelinem, skutecna radost pohledet. Na celem filmu me vsak nejvice zaujala Jean Harlow, miluji ji podobne filmove bestie z 30.-60. let. Pribeh samotny je minimalne v dnesni dobe plny klise a nema cim prekvapit. (19.12.2014)

Vyše 40-minútový predstavovací úvod, ktorý viac pripomína komédiu než vojnovú drámu, neoslní až takmer odrádza - vidím, že klasické hollywoodske klišé (a nielen hollywoodske) je staré už vyše 90 rokov. Po nabehnutí vojny sa veci menia k lepšiemu a príbeh dostáva šťavu. Spracovanie síce občas pripomína časy nemého filmu, ktoré skončili iba nedávno, ale vcelku ide o Hughesovu brisknú akčno-vojnovú epopej s niektorými na svoju dobu úžasnými zábermi. Hneď prvá vojnová scéna, keď sa v mrakoch s modrým filtrom objavuje pomaličky a potichúčky nemecká vzducholoď, je jednoducho fantastická. A podobne sa pokračuje aj v ďalších vojnových scénach, či už točených vo vzduchu alebo takto trikovo uspôsobených. Jednotlivé letecké súboje sú síce zbytočne naťahované, ale na svoju dobu výborne technicky zvládnuté. Film by potreboval už len výraznejšie prestrihať. (07.04.2023)

Válečnou vřavu první světové války režíruje miliardář Howard Hughes jako syrový konflikt zbavený všech iluzí. Megalomanské letecké souboje v čele s tím finálním vyrážejí dech dodnes. Pekelní andělé jsou epickým historickým dramatem, které si své místo v historii kinematografie rozhdoně zaslouží. (13.08.2009)

Na svoji dobu skutečně velkolepé. Škoda jen těch okatě němých scén, ke kterým byl dodatečně přidán zvuk. Příběh nic moc, ale podívaná je opravdu skvělá. (14.05.2010)

Strašny herecky výkony, u kterejch jsem si říkal, že se nima inspirovali asi Monty Pythoni, akorát ironicky... a možná to nebude tak úplně náhoda, když jedna z hlavních postav se jmenovala Monty a ve filmu se taky vyskytl Richthofen's Flying Circus... No ale to je jedno. Musím uznat, že letecké bitvy jsou monstrózní, teda minimálně na svou dobu... a bez triků! Taky ta hromada různejch výbuchů byla na svou dobu podle mě unikátní a reálná. A taky bylo zajimavy sledovat, jak se obsluhovaly Zeppeliny, jak se s nima bombardovalo, jakej se na zemi používal radar odposlechem přes velký naslouchátka atd. Pak se mi taky líbil souboj na pistole hned na začátku, kterej se odehrál jen jako siluety. To by bylo asi tak všechno. To ostatní byl strašnej balast na vyplnění času a hrozná nuda. Ten děj okolo poběhlice Heleny uplně o ničem. Herecky strašny, jak jsem už psal. Chvilu barevny, jinak ČB. Pak to prej točili jednou němé, pak teprve se zvukem... ale to je jedno. Hlavní je, že mě to nebavilo, takže neuctivě hodnotím tak nízko. Jinak ale kdybych to viděl v roce, kdy to bylo natočený, budu chrstat blahem. (12.11.2017)

Atmosféra bojových scén je úžasná. Pohled do kokpitu na pilota, za jehož zády se zvětšuje nepřátelský dvouplošník je ve své autentičnosti již zřejmě nepřekonatelný... Podobně divákovi zamrazí, když vidí německé vojáky vyskakující ze vzducholodi, aby ji odlehčili. Oproti tomu se mohou zdát pasáže kolem obou vojenských scén nudné a o ničem. Když se to však vezme kolem a kolem, jde o nezkreslený pohled na letce - žádná demagogie o hrdinech bez chybičky. Ale zobrazení detailů, které až neuvěřitelně - ačkoliv jakoby mimoděk - vykreslují atmosféru: vstup do letectva za polibek, chlastání v bordelu před nejdůležitější akcí, zdrcenost německého generála, který ze zajatců nedostal žádné informace... Kdyby z filmu nečišela technická nesourodost, bylo by to bezpochyby za 5*! (19.02.2006)

Na tú dobu veľmi podarený snímok! (31.12.2013)

Hodnotit tyto filmy bývá velmi složité. Jeden můj přítel mi jednou řekl, že na všechny staré němé a první zvukové filmy se musíme dívat pohledem diváka této doby. Pravda je, že v tomto filmu si můžeme přímo vychutnat a ocenit technickou obtížnost ve které film vznikal a velmi dobře i po letech obstál. Technika zvuku byla v roce 1930 doslova v plenkách. Všem bych doporučoval přečíst si co znamenalo natočit těch nékolik barevných scén pomocí dvoubarevného TECHNICOLORU... Na film se musíme dívat především jako filmoví historikové a děkovat za možnost tento film vidět. (05.07.2009)

Tak toto sa len tak nevidi. 80 rokov stary film a v akcnych scenach stale prudi krv! Hughes dokazal, ze je schopny reziser a vyborny choreograf scen, pri ktorych som mal mrazenie po tele. Pribeh mozno nie je ten, ktory vas uadi do sedadla, no nie je o nic horsi ako CGI onania Pearl harbor ci ina priemerna produkcia sucasneho Holywoodu. Dvaja bratia, ktory sa snazia zit a prezit vojnu, spolu so strachom a pochybnostami svojho konania. Najzaujimavejsi charakter je samozrejme Jean Harlow a moj osobny favorit je kapitan nemeckej vzducholode, ktoreho jednoducho musite milovat ("Alle bobmen!") spolus sjeho jazvami a prehravanim :). No tie sceny, kde sa objavia dvojplosniky jednoducho nemaju slabe miesto. Ci snaha dostat vzducholod alebo bombardovanie municneho sladu musi kazdeho chytit za srdce. Dokonca aj triky su na vynikajucej urovni, ich nedostatky nahradza choreografia a strih zaberov. A ak vas nepresvedci to tak potom zabery do tvari pilotov a dvojplosnikov za nim, ci postrelenych letcov rutiacich sa k zemi a v neposlednom rade pad ukoristeneho nemeckeho lietadla pri konci filmu. Najlepsim hodnotiacim divakom sa tak ako vzdy stava cas, ktory objektivne zhodnoti vsetko co sa na celuloid zachytilo. (15.07.2009)

Asi by nebylo fer dat min nez 5, ale je to s odrenyma usima... Predevsim za zdlouhavost, protoze vic nez dve hodiny je fakt moc. Na rok 1930 je zpracovani opravdu zajimave a obdivuhodne. Sexy Jean Harlow za mrchu...jak ze zivota. Ta me pobavila. 5- (19.01.2014)

Príbeh o cti a priateľstve počas prvej svetovej vojny vhodne mieša komediálne aj dramatické prvky za podpory megalomanských záberov Howarda Hughesa a príjemného herectva všetkých zúčastnených. Všetko sa deje príliš rýchlo, dej negraduje plynulým tempom, ale náhle a bez toho, aby to pôsobilo prirodzene. V akčných sekvenciách postavy pôsobia dokonca niekedy tak groteskne ako z filmov Charlieho Chaplina. Dnešného diváka vychovaného na Netflixe a anime film veľmi neprekvapí, a svoje nedostatky nedokáže zakryť pre každého, kto vie oceniť kvalitu filmového rozprávania. Doba pokročila, divák je náročnejší a dnes by s tým už režisér nebol taký spokojný. No film sa stále môže pochváliť úchvatnými, priam až fenomenálnymi leteckými scénami (druhá bitka) a v závere prekvapí vyhrotenou drámou postavenou na logickom zaobchádzaní s charaktermi postáv. Bohužiaľ ten dramatický zvrat príde príliš náhle a opäť nemá pevnejší základ v postupne, plynule vygradovaných udalostiach vyplývajúcich jedna z druhej, ale zastáva len funkciu šokujúceho záveru, po ktorom menej náročný divák môže chrochtať blahom, no iný sa neprestáva čudovať, kedy sa príbeh prepol z mixu komédie a drámy do niečoho na hranici existencializmu. Howard Hughes to myslel vážne. Vo vzduchu mu to vyšlo, no dolu na zemi nie. Osobné problémy postáv mali slušný základ, no nedokázal z nich vyťažiť to, čo šlo, zaobchádzal s nimi ako v rukavičkách a až v závere ponúkol niečo, čo by umelecky cítiaci divák potreboval vo filme oveľa skôr. Lebo v závere potom už tejto náhlej zmene žánru veriť nemusí. (16.09.2017)

Další z mých filmových návratů do počátku mluvené kinematografie. Hughesův "velkofilm" tvoří dvě rozdílné části. Dějovou linií je naivní milostný trojúhelník s příšernými hereckými výkony, přehráváním, šílenou nudou a praktický vším, co se dá čekat od počátků filmu. Kromě toho je tu ještě celkem slušné, ale z dnešního hlediska nepochopitelné finále v zajetí. Na druhou stranu jsou tu letecké scény a ty jsou opravdu parádní. Do modra! laděný souboj se vzdocholodí má atmosféru, pár mrazivých scén i perfektní efekty (pád vzducholodě) a letecká bitva nemá na třicátá léta obdoby - desítky letadel, prostřihy do kokpitů, kamera sleduje pády až na zem a naprosto úžasná, přehledná akce. Za tohle si ten film aspoň tři hvězdy zaslouží. (01.05.2016)

´Hell´s Angels´ je oslavovaný jako jeden z prvních zvukových, akčních blockbasterů. Film byl původně natočený jako němý. Později byl přetočen jako zvukový, ale Greta Nissen musela být přeobsazena. Skoro celý film je černobílý, jenom jedna scéna je v barvě. Je to jediná barevná scéna v kariéře Jean Harlow. Jean Harlow bylo 19, když hrála v tomto filmu. Podle vizáže bych byla hádala, že byla mnohem starší. Film byl natočen před přijetím Motion Picture Production Code v roce 1934, a tak je sexuálně odvážnější než filmy natočené později. Tím že Hughes stále předělával text, přeobsadil hlavní herečku, přijal nové lidi na zvukovou verzi, úroveň filmu je velmi kolísavá. Jean Harlow nebyla dobrá herečka a scény s ní vysloveně bolí. Ostatní scény na zemi jsou více-méně nudné, spíše aranžované pro němý film. Jediné, co vytáhlo moje hodnocení nahoru, byly scény se vzducholodí, letadly a bojové scény. Všechny tyto scény se opravdu povedly. Je nepředstavitelné, jak to zvládli natočit, když ve stejném čase v naší kinematografii bylo maximum akčnosti, že dva seděli na lavičče a pohádali se. Ve svém čase to byl nejdražší film. Při tolika letadlech je vidět na co potřebovali takový rozpočet. O natáčení tohto filmu se mluví také ve filmu o Howardu Hughesovi ´The Aviator´ (2004). (29.04.2015)

Howard bol megaloman svojej doby a okrem toho, že do filmu vniesol neuveriteľné akrobatické čísla, na ktoré by dnes nepoistili ani atrapy, si tiež neodpustil veľkú dávku rebélie. Pohŕda vlastenectvom, nezmyselným obetovaním sa a ženami, ktoré bez akejkoľvek sebareflexie zobrazuje ako bezcharakterné mrchy, čo predstavujú väčšie nebezpečenstvo než samotný front. Iba hláška "miluj sa len s nimi, nikdy nemiluj ich" nechápem ako mohla prejsť onou komisiou pre udeľovanie cenzúry. Tobôž ženský predobraz s krásne vyzývavým výstrihom a falošnými očami Jean Harlowovej. Príbeh je inak prostý a sleduje troch kamarátov, ktorí sú nedobrovoľne naverbovaní do uniformy, pričom jeden z nich stojí na opačnej strane zákopov. Filmu by aj napriek dvojhodinovej minutáži pristál minimálne o hodinu dlhší zostrih, ktorý by úvodným 40 minútam dodal plynulejší priechod. Popravde nič tak roztrieštené ako úvodná trištvrte hodinka som už dlho nevidel. Scény sú bez akejkoľvek výpovednej hodnoty buď príliš krátke, alebo nešetrne strihnuté v momente, kedy divák očakáva vysvetlenie. Ako náhle má prísť k Britsko-nemeckej a mužsko-ženskej konfrontácii sa už len môžeme nechať unášať Howardovým nespútaným zápalom. A síce tie najsilnejšie momenty poznáme z Letca, na melodramatické finále sa oplatí počkať. Nehovoriac o tom, že podobný film sa natočí raz za jednu dekádu, čím je jeho projekcia pre filmových gurmánov priam povinnosťou * * * * * Musím vyzdvihnúť aj fantasticky spracovanú DVD edíciu, ktorá prináša jak vylepšenú kvalitu obrazu tak mnohým scénam dodáva život kolorizovanými pasážami aké uberajú filmu dobrých 20 rokov. Nedivil by som sa, keby táto nefalšovaná vojnová epopej hriala svoje miesto aj v zbierke filmových velikánov dneška, ktorí práve svoje veľkofilmy pojali po vzore Hell´s Angels. (03.05.2015)

Dějově sice obyčejné a natahované, ale všechno vynahradila závěrečná bitva v oblacích, která je naprosto skvělá a velmi dobře natočená, na tu dobu, opravdu klobouk dolů. (03.06.2012)

Nedá mi to a dám pět hvězdiček, ale nejdříve výhrady. Přechod z němého na zvukový film se Hughesovi nepovedlo úplně zvládnout, ať už nedostatkem peněz či prostě nedokonalostí zvukové technologie. Film je tak zvláštně "nezvukový" a důraz je kladen na vizuální složku. Prvních 40 minut je utrpení, neboť sledujeme jen papírově ploché postavy, které se tu kamarádí v Německu, tu popíjejí na Oxfordské univerzitě a nakonec se loučí na velkolepém plese (v barvě!!). Herecké výkony jsou..., no i herci se museli naučit před kamerou mluvit a vypadají dost svázáni požadavky zvukařů. Jean Harlowová hraje sice pozoruhodně sobecké děvče, ale hraje je asi silné slovo. V plesové scéně jí to ovšem sluší velice. Ostatek je katastrofa, zvláště němečtí vojáci působí jako karikatury. A klady? Obě letecké scény berou dech, nálet Zeppelinu má v sobě sice nádech Zemanova Vynálezu zkázy, ale je natočen velice působivě. Už ten první záběr!! Druhá letecká scéna je ještě lepší, něco takového jsem vůbec nečekal a o to více na mně působila. A konec je také velice překvapivý, i když naprosto logický. K tomu je nutné přidat nápaditý střih, který dokonale vzbuzuje dojem, že letecké scény se natočily najednou a já si mohu jen povzdychnout, že je škoda, že Howard Hughes se filmu nevěnoval více. Talent rozhodně měl. (04.09.2009)

Na rok 1930 nečekaně dobrá kamera, navíc dobrovolné sebeobětování při seskocích z výšky několika kilometrů bez padáků kvůli marné záchrany vzducholodi se jenom tak nevidí. (21.02.2013)