poster

Somrák s brokárnou

  • Kanada

    Hobo with a Shotgun

  • USA

    Hobo with a Shotgun

  • Velká Británie

    Hobo with a Shotgun

  • Nový Zéland

    Hobo with a Shotgun

  • Austrálie

    Hobo with a Shotgun

  • Irsko

    Hobo with a Shotgun

Akční / Komedie / Krimi / Thriller

Kanada / USA, 2011, 86 min

Režie:

Jason Eisener

Scénář:

John Davies

Kamera:

Karim Hussain

Producenti:

Frank Siracusa

Střih:

Jason Eisener

Scénografie:

Ewen Dickson

Kostýmy:

Sarah Dunsworth
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • AGAMENON
    ****

    Proč to neříct otevřeně, nesnáším bezďáky, tu smradlavou, věčně ožralou, válející se pakáž, která opruzuje u Tesca v podchodě, nebo nechává svoje čokly chcát u role. Ale tenhle somrák, panečku, tak to si nechám líbit. Toho bych si klidně dotáhl dom, dal mu pravou svíčkovou i pořádnej kvér, aby vystřílel všechnu špínu v našem štatlu. A teď k filmu. Režisér je opravdový fanoušek a magor, to je bez debat. Některé věci dokonce překročily hranice, alespoň ty moje, na druhou stranu, každý je má někde jinde. Jinak konečně jsem zas viděl Rutgera v pořádné roli. Navíc konečně široké veřejnosti odhalil, že ten odulý, ožralý Santa Claus, který by se tak rád nasral i k nám, není nic jiného, než odporný peďácký prase, který si nezaslouží nic jiného, než vystřelit brokandou mozek z hlavy. A závěrečná písnička nemá chybu.(26.11.2011)

  • Niktorius
    *****

    Na Hobo with Shotgun mě mrzí jen jedna věc - vzbuzuje ve mně totiž akutní touhu vidět všechny ty tromárny a jiná úchylná osmdesátková béčka, které Eisenerovi stály za vzor a na něž jeho film s fanouškovskou láskou vzpomíná, ale dopředu je mi jasné, že vlastně žádný z nich nebude tolik atmosferický, zábavný a sofistikovaný. Tvůrci Bezďáka s brokovnicí sice neupřednostnili atraktivitu před autentičností tolik jako Rodriguezovi hoši v Machetovi a v Planetě Terror (kde se vesele používají digitální triky a dokonce i umělé poškození filmového pásu je využito jako efektní stylistický prostředek), ale i tak je přes polo-amatérský look výsledku vidět, že za kamerou stáli talentovaní filmaři, jakým na rozdíl od většiny osmdesátkových béčkařů smysl pro řemeslo nechybí. Vzhledem k bezprostřednímu zážitku to ovšem lze těžko brát jako výtku.(19.4.2011)

  • Shadwell
    *****

    It´s fucking epic. ____ 1, Exploatace jsou odjakživa rozkročený přesně mezi uměním a oficiálním diskurzem, proto není většího prohřešku než dát do kupy chytře se tvářící exploataci-midcult, nebo se opřít o silné studiové zázemí. Když si zrekapitulujeme druhou polovinu dvacátého století z hlediska kinematografie, vidíme umění v 60kách, exploatace v 70kách a nastupující institualizaci v 80kách. Určitým měřítkem toho, že nedošlo mixnutí exploatace něčím závadným, dává čas, kdy může být nasazena v televizi. Tarantinův grindhouse unese 20:00, Rodriguezův 22:00, kdežto Eisenerů až 0:00, tudíž vychází z klání i se silnějšími soupeři jako vítěz. Postmoderní Tarantino upadl do nepříjemného paradoxu znalectví a citací, který ruší samotný princip nekompromisně bulvárních exploatací a obrací je k umění, k tomu, co označují Francouzi merde en bas de soie (doslova „lejno v hedvábných punčochách“), zatímco jeho moderní, méně poučený, a tudíž exploativnější kamarád Rodriguez je až příliš v zajetí studií. Z úplně jiných pozic vycházejí autoři stojící za Bezďákém s kulovnicí, jimž nešlo o další parodii či imitaci, o další retro-style tribute nebo reflexi posílenou mikrofony v záběru, chybějící cívkou a škrábanci na filmu, ale o poctivou, nepřikrášlenou, postaru vyrobenou exploataci, která tak trochu jako kdyby přicestovala přímo ze sedmdesátek. ____ Na druhou stranu Bezďák s kulovnicí nevyjadřuje jenom povrchní postoje a neláká jen na šokantní podívanou, protože pod jeho povrchem dřímou temné tóny, takže úplně festová exploatace to určitě není – zkrátka je do filmu vepsán jistý sociální komentář periferního povlaku, o něž společnost nejeví zájem. Odehrává se nám tu klasický střet mezi stylem a narativem, kdy styl produkuje senzační, skandální, či kontroverzní obsah, zatímco narativ navzdory absurditě, humoru a krvi nepostrádá jistý komentář dodávající filmu na hlubším smyslu. Na tomtéž paradoxu stojí téměř všechny akční filmy, v nichž se z plátna řine krev a násilí, ale opět v té narativní rovině jsou ty příběhy, podsunující divákům zcela přijatelné hodnoty a vzorce chování, bezvýhradně etické (ochrana slabších, boj proti terorismu, buď vždy uctivý ke svým učitelům a starším ap.). Je docela logické, že lidé kladoucí smysly před rozum setrvávají u negativního pohledu, kdežto hermetici odkojení exegezí vidí mravoučnou rovinu těchto žánrů (opačný příklad nacházíme v HBO seriálu Hra o trůny, kde vidíme zoufalou snahu vykompenzovat uhlazenost, sešněrovanost a zjevně neustálou kontrolou filmu producenty a risk managery krví a sexem – je až komické, jak tu incest a rádoby drsnost vyvažuje jinak nekonečnou přehlídku narativních a příběhových klišé). S tímhle rozdílem mezi stylem a narativem souvisí ještě jedna skutečnost týkající se toho, proč nám nevadí mrtvoly ve fikci, ale v dokumentu s nimi máme problém, ačkoliv jsou v obojím případě zobrazeny téměř stejně – znamená to snad, že vnímáme filmy více přes rozum než přes smysly? Nedějeme si falešné iluze, spíše jsme obětí těch, kteří nám dopředu říkají, v jakém jsme žánru a jak jednotlivé skutečnosti vnímat. Chtělo by se říct, že již velmi dlouho žijeme sny jiných. Komunisté nám dokonce říkali, že jejich sen je naším snem. Není načase, abychom žili naše vlastní sny? ____ 2, Exploatace ovšem nestraší jen 60ky a 80ky, ale poslední dobou čím dál častěji 90ky, jež jsou momentálně jejich nejhrozivějším nepřítelem. Největším prohřeškem proti zákonům exploatace a skutečně skandálním faux pax by totiž byla jejich infiltrace 90kami, tj. nástupem počítačů a internetu. O tom, jak se kulometným střihem zachvácená a zesubtilněná kinematografie někde na konci devadesátých let přesunula z kolize v záběru do kolize záběrů, kterých se díky levnému digitálnímu natáčení naseká nehorázné množství, a co udělal s filmy digitál, vypovídá konfrontace parníku z Fitzcarralda a korábu z třetích Pirátů v Karibiku. V rámci natáčení filmu Fitzcarraldo proběhlo skutečné přesunutí lodi přes obří kopec, naproti tomu ve třetích Pirátech se koráb pohyboval po krabech a celé to působilo, nehledě na umístění v posmrtném očistci, dosti snově a neosobně. Obraz těžce zápasícího parníku, který putuje přes vrcholek hory a zařezává se do krajiny, byl skutečně neobvyklým obrazem, ale poutal k sobě pozornost něčím jiným než prakticky levitující koráb ze třetích Pirátů. Vidíme, že digitální efekty stále více nezobrazují pouze pohyby věcí jako mohutné srážky aut nebo cokoliv podobného. Z ničeho nic jsou digitální efekty spíše estetickým, narkotickým přístupem. Před CGI efekty, které nejednou vypadají jako fake, preferují autoři Bezďáka s kulovnicí skutečný fake, tj. laciné gore gagy zbastlené na place. Přimlouvají se jinými slovy za parníky z Fitzcarralda. Přimlouvají se za zadní projekce namísto klíčování a dokreslovačky před matte paintingem; za precizní skutečné makety nahrazené dnes 3D modely a pyrotechniku, jež byla vytlačena z ekonomických a bezpečnostních důvodů počítačovými postupy. ____ Opět je ale třeba dodat jedno ale, protože tvůrci natáčeli na REDku X (natáčely se jí i Nikolaevovy Lidice) a s počítači má film až podezřele hodně co společného, neboť jestliže divácký prožitek u Avatara zosobňoval návyk na pohyb uvnitř trojrozměrné počítačové hry a Počátek byl zosobněním přepínání mezi různými okny na pracovní ploše počítače a mezi hypertextovými odkazy, tak Bezďák s kulovnicí oslovuje youtube generaci, jelikož každá scéna z filmu by mohla být virálním videem, které uniklo na internet. O to složitější bylo logicky pro tvůrce napříč tímhle virálním cirkusem udržet kontinuitu příběhu a postav. ____ Když kvůli ničemu jinému, tak si to dejte kvůli harpunování lapiduchů ve špitálu dvojicí plechových démonů, kteří přifrčeli do filmu z jiné dimenze odněkad z komiksu. ____ It´s fucking epic. („Proč si to napsal dvakrát?" A já: „Nenapsal."... Chápeš? To byla ozvěna toho It´s fucking epic ze začátku coby narážka na echo z Predátora: „Teda ty máš velkou kundu, teda ty máš velkou kundu.“)(2.6.2011)

  • Phobia

    Babo, raď! Jak mám tuhle ryzí úchylárnu oznámkovat? Děj absurdní a zvrácený, s logikou a věrohodností se scénář vůbec nepotkal a celkově je "Hobo with a Shotgun" nadějným aspirantem na Zlatou vagínu pro peachovinu roku, ne-li celé uplynulé dekády. O čem že to vlastně je? Obézní houmles touží po sekačce na trávu a z nějakého důvodu považuje za dobrý nápad na ni vyžebrat finance ve městě, kde jsou morálka a soucit neznámými pojmy, vše je podřízeno zákonu silnějšího a slabší krvácejí na ulicích. Pokud si užíváte koupel v tělesných tekutinách, jásáte při pohledu na utržené končetiny, s oblibou kopáte do odseknutých hlav a voní vám flambovaný dorost, nejspíš tomuhle dílku bez váhání napaříte pět hvězdiček a pustíte si ho znova. Ale mně přece jen vyhovuje střízlivější a méně okázalý boj se zločinem, mnohem víc si vychutnám prosté stisknutí spouště Paula Kerseyho, než tenhle cirkus létajících tkání, úlomků kostí a vyvržených vnitřností. Rutgerovi bych jednu hvězdičku přišila, i když je na bezďáka dost vyžraný a našlo by se pár důvodů, proč přihodit druhou, ale prdím na to. Tohle prostě nebyl film pro mě, na to nejsem dost zvrhlá, howgh!(18.11.2011)

  • Hrabka
    ***

    Chápu obě strany, ty kterým se to líbí i ty kteří to výslovně odsuzují. Je to dost rozporuplný film. Můj názor na tuhle "šílenost" je asi někde mezi. Určitě z toho nejsem nějak vyplesknutý, ale ani to úplně neodsuzuju, protože některý momenty se povedly. V celkovým pohledu je to docela sračka, ale najdou se tam místa, která stojí za to a dokážou velmi zaujmout. 55%(7.1.2013)

  • - Natočeno podle fiktivního traileru pro snímek Grindhouse: Auto zabiják (2007) Quentina Tarantina a Roberta Rodrigueze. (Taninaca)

  • - Auto, ve kterém jezdí Slick (Gregory Smith) a Ivan (Nick Bateman), je Bricklin SV-1, vyráběný v Kanadě v 70. letech. (Corpsegrinder)

  • - Film byl natočen v kanadské provincii Nové Skotsko, kde žije velmi početná francouzská komunita. Ve scéně se školním autobusem je tak možné na zadním okně autobusu vidět nápis "sortie de secours", což je francouzský výraz pro únikový východ.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace