Reklama

Reklama

Somrák s brokárnou

  • Kanada Hobo with a Shotgun (více)

Jeho snem bylo mít vlastní sekačku na trávu a rozdávat s ní radost. Jenže ve městě, kde obyčejní lidé slouží jen jako objekt k ukojení choutek vrahounů, gaunerů, feťáků a úchylů, nemůže vrásčitý bezdomovec najít štěstí. Když v obchodě s nářadím stojí před volbou, zda koupit sekačku, nebo za stejný obnos brokovnici, nasměruje se tím jeho život na novou cestu. Horečnatý vír excesivního násilí, burleskní teatrálnosti, přepjaté stylizace a osmdesátkového retra sice v sobě spojuje řadu vlivů z tradice americké exploatační kinematografie, ovšem nepředstavuje jen další fanouškovský kvíz na rozpoznávání inspirací. Před očima diváků se otevírá sofistikovaná reflexe samotného fungování bulvárního braku, zasazená do promyšleně vystavěného osobitého světa křičícího sytě technicolorovými barvami. Titulní rolí životem a světem zklamaného hrdiny slaví velkolepý comeback charakterní herec uvízlý ve škatulce „béčkových akčňáků“ Rutger Hauer. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (287)

Fr 

všechny recenze uživatele

,,JAKO SUPI KROUŽÍTE KOLEM TOHODLE MĚSTA A RVETE MASO ZE VŠEHO, CO JE NEVINNÉ“..... /// Přišel čas vrátit se do doby, kdy padouši byli nechutní sráči, milující hry, při kterých trpěla hlava (hlavolamy nečekejte – i když…) a mstitelé měli sen, že VYŘEŠÍ všechny PROBLÉMY světa s BROKOVNICÍ v ruce. Totálně odvázaná béčková magořina, plná extrémního násilí s litry červený sračky, která (původně) proudila v lidských tělech, jistě potěší nejen zvrhlé bezdomovce a úchylné publikum. Dokážete se kurevsky odvázat a nebrat všechno zase tak úplně vážně? VÍTEJTE V KLUBU! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych, aby za moji hlavu někdo nabídl všechny děvky města. 2.) Říkají o mě, že jsem bezdomovec nesoucí spravedlnost. 3.) Často přemejšlím, jak bych vypadal s ustřeleným ptákem. 4.) Mám klacek (ze dřeva…) obalenej žiletkami. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE *** NAPĚTÍ * ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Chápu, že jsem se u toho měl nasmát, jako třeba u Machety. To byl taky jediný důvod, proč jsem se rozhodl na tenhle film podívat. Jenže na rozdíl od Machety mi přišlo, že tenhle film je neuvěřitelně bez smyslu, nápadu a se vším tím, co se od něj dá čekat. Takže s absurdností, násilím až nad půdu a všude přítomnou krví, která stříká snad i z pampelišky. Tahle bezúčelná hovadina mi ale nepřišla vůbec sympatická, vtipná a už vůbec ne zábavná. Macheta tohle všecko měl a díky tomu mě jeho filmy vážně baví. A to i přesto, že tyhle typy filmů spíš ignoruju. ()

Reklama

verbal 

všechny recenze uživatele

Až příště vylezu z Tesca a přistoupí ke mě nějaký vagus s žádostí o cigáro, vrazím mu do ruky celý pakl, nadšeně se s ním podělím o půlku nákupu a budu doufat, že má rád Dobrou mámu, taveňák pro juniory a mraženou brokolici. Nic jiného mi totiž děcka nežerou. Triumfální návrat Velkého blondýna s černou brokovnicí, který ukázal Quentinovi, že i Auto zabiják nemusela být taková nudná sračka! ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

It´s fucking epic. ____ 1, Exploatace jsou odjakživa rozkročený přesně mezi uměním a oficiálním diskurzem, proto není většího prohřešku než dát do kupy chytře se tvářící exploataci-midcult, nebo se opřít o silné studiové zázemí. Když si zrekapitulujeme druhou polovinu dvacátého století z hlediska kinematografie, vidíme umění v 60kách, exploatace v 70kách a nastupující institualizaci v 80kách. Určitým měřítkem toho, že nedošlo mixnutí exploatace něčím závadným, dává čas, kdy může být nasazena v televizi. Tarantinův grindhouse unese 20:00, Rodriguezův 22:00, kdežto Eisenerů až 0:00, tudíž vychází z klání i se silnějšími soupeři jako vítěz. Postmoderní Tarantino upadl do nepříjemného paradoxu znalectví a citací, který ruší samotný princip nekompromisně bulvárních exploatací a obrací je k umění, k tomu, co označují Francouzi merde en bas de soie (doslova „lejno v hedvábných punčochách“), zatímco jeho moderní, méně poučený, a tudíž exploativnější kamarád Rodriguez je až příliš v zajetí studií. Z úplně jiných pozic vycházejí autoři stojící za Bezďákém s kulovnicí, jimž nešlo o další parodii či imitaci, o další retro-style tribute nebo reflexi posílenou mikrofony v záběru, chybějící cívkou a škrábanci na filmu, ale o poctivou, nepřikrášlenou, postaru vyrobenou exploataci, která tak trochu jako kdyby přicestovala přímo ze sedmdesátek. ____ Na druhou stranu Bezďák s kulovnicí nevyjadřuje jenom povrchní postoje a neláká jen na šokantní podívanou, protože pod jeho povrchem dřímou temné tóny, takže úplně festová exploatace to určitě není – zkrátka je do filmu vepsán jistý sociální komentář periferního povlaku, o něž společnost nejeví zájem. Odehrává se nám tu klasický střet mezi stylem a narativem, kdy styl produkuje senzační, skandální, či kontroverzní obsah, zatímco narativ navzdory absurditě, humoru a krvi nepostrádá jistý komentář dodávající filmu na hlubším smyslu. Na tomtéž paradoxu stojí téměř všechny akční filmy, v nichž se z plátna řine krev a násilí, ale opět v té narativní rovině jsou ty příběhy, podsunující divákům zcela přijatelné hodnoty a vzorce chování, bezvýhradně etické (ochrana slabších, boj proti terorismu, buď vždy uctivý ke svým učitelům a starším ap.). Je docela logické, že lidé kladoucí smysly před rozum setrvávají u negativního pohledu, kdežto hermetici odkojení exegezí vidí mravoučnou rovinu těchto žánrů (opačný příklad nacházíme v HBO seriálu Hra o trůny, kde vidíme zoufalou snahu vykompenzovat uhlazenost, sešněrovanost a zjevně neustálou kontrolou filmu producenty a risk managery krví a sexem – je až komické, jak tu incest a rádoby drsnost vyvažuje jinak nekonečnou přehlídku narativních a příběhových klišé). S tímhle rozdílem mezi stylem a narativem souvisí ještě jedna skutečnost týkající se toho, proč nám nevadí mrtvoly ve fikci, ale v dokumentu s nimi máme problém, ačkoliv jsou v obojím případě zobrazeny téměř stejně – znamená to snad, že vnímáme filmy více přes rozum než přes smysly? Nedějeme si falešné iluze, spíše jsme obětí těch, kteří nám dopředu říkají, v jakém jsme žánru a jak jednotlivé skutečnosti vnímat. Chtělo by se říct, že již velmi dlouho žijeme sny jiných. Komunisté nám dokonce říkali, že jejich sen je naším snem. Není načase, abychom žili naše vlastní sny? ____ 2, Exploatace ovšem nestraší jen 60ky a 80ky, ale poslední dobou čím dál častěji 90ky, jež jsou momentálně jejich nejhrozivějším nepřítelem. Největším prohřeškem proti zákonům exploatace a skutečně skandálním faux pax by totiž byla jejich infiltrace 90kami, tj. nástupem počítačů a internetu. O tom, jak se kulometným střihem zachvácená a zesubtilněná kinematografie někde na konci devadesátých let přesunula z kolize v záběru do kolize záběrů, kterých se díky levnému digitálnímu natáčení naseká nehorázné množství, a co udělal s filmy digitál, vypovídá konfrontace parníku z Fitzcarralda a korábu z třetích Pirátů v Karibiku. V rámci natáčení filmu Fitzcarraldo proběhlo skutečné přesunutí lodi přes obří kopec, naproti tomu ve třetích Pirátech se koráb pohyboval po krabech a celé to působilo, nehledě na umístění v posmrtném očistci, dosti snově a neosobně. Obraz těžce zápasícího parníku, který putuje přes vrcholek hory a zařezává se do krajiny, byl skutečně neobvyklým obrazem, ale poutal k sobě pozornost něčím jiným než prakticky levitující koráb ze třetích Pirátů. Vidíme, že digitální efekty stále více nezobrazují pouze pohyby věcí jako mohutné srážky aut nebo cokoliv podobného. Z ničeho nic jsou digitální efekty spíše estetickým, narkotickým přístupem. Před CGI efekty, které nejednou vypadají jako fake, preferují autoři Bezďáka s kulovnicí skutečný fake, tj. laciné gore gagy zbastlené na place. Přimlouvají se jinými slovy za parníky z Fitzcarralda. Přimlouvají se za zadní projekce namísto klíčování a dokreslovačky před matte paintingem; za precizní skutečné makety nahrazené dnes 3D modely a pyrotechniku, jež byla vytlačena z ekonomických a bezpečnostních důvodů počítačovými postupy. ____ Opět je ale třeba dodat jedno ale, protože tvůrci natáčeli na REDku X (natáčely se jí i Nikolaevovy Lidice) a s počítači má film až podezřele hodně co společného, neboť jestliže divácký prožitek u Avatara zosobňoval návyk na pohyb uvnitř trojrozměrné počítačové hry a Počátek byl zosobněním přepínání mezi různými okny na pracovní ploše počítače a mezi hypertextovými odkazy, tak Bezďák s kulovnicí oslovuje youtube generaci, jelikož každá scéna z filmu by mohla být virálním videem, které uniklo na internet. O to složitější bylo logicky pro tvůrce napříč tímhle virálním cirkusem udržet kontinuitu příběhu a postav. ____ Když kvůli ničemu jinému, tak si to dejte kvůli harpunování lapiduchů ve špitálu dvojicí plechových démonů, kteří přifrčeli do filmu z jiné dimenze odněkad z komiksu. ____ It´s fucking epic. („Proč si to napsal dvakrát?" A já: „Nenapsal."... Chápeš? To byla ozvěna toho It´s fucking epic ze začátku coby narážka na echo z Predátora: „Teda ty máš velkou kundu, teda ty máš velkou kundu.“) ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Devadesát minut trvající grindhousová onanie s ultimátním vyvrcholením. Napodobit osmdesátková béčka se příliš nepovedlo - snad žádné totiž nebylo tak zábavné a tak odvážné jako Hobo. Eisener jde v některých scénách naprosto za hranice toho, co je běžné ve filmové produkci vidět - (spoiler) upálení několika dětí ve školním autobuse (konec spoileru). Film jak z jiného vesmíru a Hauerova životní role. A to jsem se na něj paradoxně ani moc netěšil. PS: Opravdová kvalitní filmařina Hobo není ... ale má srdce. A koule. Edit: Pětihvězdičkové nadšení vyprchalo celkem rychle, snižuju na pěkné čtyři. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (4)

  • Auto, ve kterém jezdí Slick (Gregory Smith) a Ivan (Nick Bateman), je Bricklin SV-1, vyráběný v Kanadě v 70. letech. (Corpsegrinder)
  • Brokovnice, kterou bezdomovec (Rutger Hauer) ve filmu používá, je Remington 870. (Zdroj ČSFD)
  • Film byl natočen v kanadské provincii Nové Skotsko, kde žije velmi početná francouzská komunita. Ve scéně se školním autobusem je tak možné na zadním okně autobusu vidět nápis "sortie de secours", což je francouzský výraz pro únikový východ. (Zdroj ČSFD)

Reklama

Reklama