Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

V rodině dvanáctileté Jany Solničkové jsou všichni brýlatí a všichni potrhlí. Tatínek, maminka, babička Jana i její starší sestra Zuza. Jana má ještě tu smůlu, že každou chvíli leží s nějakým úrazem v nemocnici, kam ji všichni chodí navštěvovat. Po návratu domů si však Jana všimne, že mezi rodiči něco neklape, Tatínek má v pracovně nový gauč a z toho Jana usoudí, že rodině hrozí rozvrat. Nesmírně se bojí a proto se rozhodnou se Zuzou této hrozbě čelit. Dívky zjistí, že se maminka po praáci setkala s nějakým neznámým mužem. Všechno je však ve skutečnosti jinak, než jak to vypadá… Komedie režiséra Jana Valáška z roku 1968 vypráví příhody ze života jedné bláznivé a kompletně obrýlené rodinky, které vtipně komentuje její nejmladší člen, pubertální žabec Jana. „Nemyslím, že umění má lidmi otřásat, šokovat je. Rád bych lidi dojímal lidskými filmy, působil na ně citovostí, poetičností. Je to současný příběh čtyř dnů – milý, lyrický, všem blízký“ – tak charakterizoval svůj film Jan Valášek. Pod námětem a scénářem filmu je podepsán Jan Procházka a jeho jméno bylo důvodem, proč tato naprosto nevinná komedie ležela v archivu. V tomto milém filmu pro celou rodinu najdeme vedle Vladimíra Menšíka jména dalších vynikajících herců – Jiřiny Jiráskové, Jiřiny Šejbalové a Bohuše Záhorského. Malou Janu hrála Bohumila Houdková. (Česká televize)

(více)

Recenze (63)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Jména předčasně zesnulých tvůrců tohoto předka bláznivých rodin, z nichž nejproslulejší je seriál podle předlohy Fan Vavřincové, jsou dnes neprávem zapomenuta. Jak Jan Valášek, tak zejména spisovatel a dramatik Jan Procházka patří poprávu k tomu nejlepšímu, co kdy naše kinematografie hraného filmu vytvořila. NAŠE BLÁZNIVÁ RODINA jakoby byla "černobíle" inspirována deníkem jiné skutečné dívky Anny Frankové. Světově proslulý deník tragického židovského dítěte jakoby inspiroval k opačné projekci, k šťastné rodině dojemně obrýlených počínaje babičkou a konče pisatelkou deníku, vlastně vypravěčkou díla. Vysoký nadprůměr přerůstající do vyšší úrovně - byť asi ne ne absolutní špička - dětské filmové tvorby šedesátých, kterým se toto civilismem a topografií pražských zákoutí prosycené dílo vyznačuje, si zaslouží naši pozornost i dnes. Zdánlivá nuda, ve skutečnosti hluboké pochopení psychiky a myšlení dorůstající dívky, propůjčily tomuto dílu mimořádné kouzlo. Kouzlo násobené skvělým obsazením jak dětských, tak dospělých rolí. Zvláštní ocenění zaslouží obě představitelky dívčích rolí: jejich spontánnost a přirozenost, kombinované s ženskou formou jinak spíše klukovské rozpustilosti, diváka RODINOU doslova pronesou. Tento příběh rodinného štěstí, v němž jeden podporuje druhého, je dnes jak vysněný. Ale tehdy - v mnoha případech v míře, kterou nedovedu jako pamětník doby dostatečně posoudit, ale jež v žádném případě nebyla zanedbatelnou - tomu tak opravdu bylo. Slunce poúnorového režimu žhnulo; jeho paprsky však tehdy útěšně hladily, prosyceny něhou a skutečnou láskou bližního k bližnímu. Láskou tak silnou, že k jejímu pochopení se propracovává i dospívající dvanáctiletá holčička. Jakoby dílčí epizoda babiččina zamilování a přivedení nevlastního dědečka do už tak početné rodiny, která se má navíc ještě rozrůst o nového potomka, tomuto citu propůjčuje ještě další rozměr. (Komicky působící tatínkův poněkud bezradný komentář "když se mají rádi" dokresluje jemný laskavý humor a shovívavý nadhled, se kterým je to moudré pučící ženství konfrontováno v celé své bezradnosti nejistých 12 let.) A to nejen na plátně, ale zřejmě i pro mnoho z těch, kteří ten film bezhlese a bezdeše, čas od času se smějíce, sledovali z hledišť tehdejších kin po celé republice od Aše až k Čierné nad Tisou. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Oddychová komedie která je méně vtipná než by být mohla a méně chytrá než by být chtěla. Těch několik zábavných scén jsem si tam najde téměř každý. Pro mě to bylo brilantně napsané hledání zašatročených lístků. Zbytek se mi bohužel po chvíli vykouřil z hlavy. Jen ta pohodová atmosféra ve mě zůstala. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Nenáročná a lehká rodinná komedie o životě jedné rodinky z pohledu jejího prozatím nejmladšího člena Jany (Bohumila Houdková), která si všechno bere příliš vážně. Rodina je její celý život a pocit ztráty této jediné jistoty pak přinášejí více i méně vtipné situace. Další členové rodiny: trochu nešťastný otec (dobrý Vladimír Menšík), trochu lehkomyslná matka (dobrá Jiřina Jirásková), starší dospívající fintivá sestra Zuzana (Jarmila Srbová), a babička (Jiřina Šejbalová), toužící na stáří ulovit nějakého toho samce. Příjemné odreagování jemného směru. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Kdyby dění filmu nebylo komentováno tou nesympatickou, nehezkou, neustále vážně se tvářící holkou v onom vykalkulovaném naivním stylu, o kterém si scénárista pošetile myslí, že zaručeně dospělé diváky pobaví a trochu dojme, kdyby se nepoužívaly poněkud prvoplánové laciné rekvizity ála brýle pro všechny, mohl to být velmi dobrý film ve stylu Homolkových. Ten konec byl také dost předvídatelný. ()

Hennes 

všechny recenze uživatele

Ne často uváděná komedie s hvězdným obsazením. Špatná řidička Jiřina Jirásková nikdy neplatí pokuty mužům do padesáti let. Její maminka Jiřina Šejbalová zase odmítá sedět vedle ní na sedadle smrti, i když podle manžela Vladimíra Menšíka jejich auto ani žádná jiná sedadla nemá. Prostě občasné dobré hlášky a u filmu jsem se dobře pobavil. Zápletka, kde rodiče tají svým dvěma dcerám (15 a 12 let) další přírůstek do rodiny a místo toho se chovají jako před rozvodem, není nijak zajímavá, ale výborné obsazení film "zvedá" nahoru. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (6)

  • Jiřina Šejbalová zpočátku natáčení nesnášela Vladimíra Menšíka, protože jí vadil jeho „neuctivě bezprostřední“ hlučný humor. Během natáčení mu ale přišla na chuť a nakonec si Menšíka zamilovala jako herce i jako člověka. (raininface)
  • Režisér Jan Valášek zemřel 27. ledna 1968 při závěrečných pracích na tomto filmu. Snímek pak dokončil Karel Kachyňa. V úvodních titulcích je uveden pouze Jan Valášek. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)

Reklama

Reklama