Kůže, kterou nosím

Pedro Almodóvar, dávno vybouřený rebel, který vystoupal z madridského undergroundu na festivalové výsluní, si dovolil být trochu výstřednější než v posledních filmech, a protentokrát vzal doslovně myšlenku Barbary Creed (z knihy The monstrous-feminine) o ženách coby hororových monstrech. Jak se na postmoderního autora sluší, máloco je jednoznačné a zřejmé, ze všeho nejméně, kdo tenhle multižánrový souboj (s) pohlaví(m) nakonec vyhraje. Kůže, kterou nosím představuje vzorový příklad otevřeného textu. Některé otázky jsou ponechány bez odpovědi, jiné zodpovězené s takovou přímočarostí, že to vyvolává podezření. Od vážných témat voyerismu a sebeidentifikace se odbíhá k přízemním laskominám pro diváky znalé italských giallo filmů (k jejichž vizuální opulentnosti měla Almodóvarova tvorba vždy blízko). Vyprávění je mnohem utlumenější než chování postav a jako celek působí Kůže i díky „jemným“ přechodům mezi scénami radikálně odlišného obsahu a pozvolnému tempu vyprávění překvapivě vyrovnaně a sevřeně, bez prostoru pro skutečně znepokojující obsah. Bohužel i bez prostoru, který by nám umožnil dostat se postavám pod kůži, udělat si jasno v tom, nakolik zaslouženě kdo trpí. Zůstává na nás, koho budeme litovat, což může být součást hry bez jasných pravidel. Ale taky nemusí. 80% Zajímavé komentáře: J*A*S*M, FlyBoy, Vančura, Vencisak, tomtomtoma, frbulka (12.10.2012)

Námět pro exploitation horor v rukách artového režiséra. Výsledkem je pozoruhodný film, při jehož sledování jsem přešel od mírných rozpaků až k absolutnímu nadšení. Krásně natočené, chytře zrealizované co se týče dávkování informací (chvilku jsem se obával, aby to, co je jasné od poloviny stopáže, nebylo v závěru odhaleno jako šokující pointa - Almodóvar ale své diváky naštěstí nepodceňuje) a bez problémů vzbuzující celou škálu emocí. Už dlouho jsem neviděl film, v němž by se jednotlivé žánry střídaly a prolínaly tak plynule a s takovou lehkostí. Z La Piel que habito by se dal úplně bezproblémově sestříhat trailer na horor, komedii, drama, sci-fi i romantický film - a nepochybuju, že se časem takové sestřihy někde na youtubu objeví. PS: Pokud chcete vidět undergoundové hororové zpracování téhož námětu, zkuste tento film (ale neklikejte na ten odkaz dřív, než zhlédnete Kůži, zkazili byste si zážitek). (09.09.2011)

Další Pedrova genderová transgrese prostoupená destilovaným melodramatem a okázalou vizuální pózou. Poprvé jsem se u jeho filmu smrtelně nudil a odcházel s dutým pocitem, že po výtečné sebereflexi v podobě Rozervaných objetí se Almodóvar zase propadá do své obsese prázdnými pózami a fetiši, které jsou sice zajímavé samy o sobě, ale z hlediska jakékoli reflexe jsou vytěženy právě jen svou okázalou jinakostí a přehnaností. Chápu, že tenhle teatrální obraz mužské touhy po neexistujícím dokonalém těle i splývavosti sexuální touhy může být teoreticky působivý, ale mne zcela minul. (04.07.2011)

Psychologicky silný, dráždivo úchylný námet, podaný čoby bezemočné, vznešené filmové umenie. Šokový dopad na diváka, jeho precítenie príbehu a následné psychické vykolajenie sa preto nekoná, a ostáva "iba" nadšenie z obdivuhodného filmárskeho perfekcionismu a elegancie. Banderas ako temný doktor bez štipky medicínskej či ľudskej etiky je brilantný, Elena Anaya je krásna. Pozoruhodné, istým spôsobom výnimočné dielo. (16.10.2011)

,,JSEM TVOJE. UŠITA NA MÍRU“....... /// Často přemejšlím, jakej vliv by měla aplikace transgenetický terapie na lidskej organismus a jestli Pedro Almodóvar dokáže natočit film, kterej by mě jako člověka ,,vylepšil“, protože bych ho nejen pochopil, ale i doporučil svým zvrhlým přátelům. Napsat, že jsem ,,dospěl do stadia bezbřehýho obdivu režisérovi geniality“ si netroufám (a nejsem přesvědčenej, jestli se TAM vůbec kdy dostanu...). Přesto smekám (a taky hodnotím) geniálně napsanej scénář, plnej překvapení, šílenosti i šíleností. Příběh má emoce, napětí, spoustu tajemství..., ale hlavně – ve svý nádherný úchylnosti JE I SROZUMITELNEJ!!! ,,...A TVÁ KŮŽE BUDE DOKONALE ZAHOJENA“.... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Mygale“, kterou napsal Thierry Jonquet v roce 1995 číst nebudu. 2.) To jsem se takhle jednoho dne probudil s vaginoplastikou. 3.) Thx za titule ,,ni.na29“ a ,,NewScream“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (16.12.2011)