Můj přítel delfín

Delfín, jeden malý kluk a jeden dostatečné svérazný člověk, který se nebojí výzev a je dostatečně šílený na to, aby se pokusil vyrobit umělí delfíní ocas. To jsou hlavní (avšak nikoliv jediné!) ingredience tohoto rodinného příběhu podle skutečných událostí, který snad musí dojmout každého, kdo má jen trochu rád přírodu a zvířátka. Já se přiznám, že nejednou jsem byl během filmu naměkko, protože sledovat něco tak nevinného a krásně hravého, jako je postižená delfíní samička, navíc s dobrým a optimistickým koncem, to prostě nemohly mé slzné žlázy přežít bez toho, aniž by o sobě daly vědět. Film sám o sobě je velmi vydařený, příběh dokázal zaujmout v celé své šíři, a například scény s pelikánem, kterému nesmělo nic utéct, a který se účastnil všeho důležitého, co se v záchranné stanici pro vodní zvířata událo, byly vtipné a příjemně roztomilé. Herecké výkony potom byly vydařené a velice potěšila účast Morgana Freemana, který si svou roli evidentně užíval. Ve výsledku jsem velmi nadšeným divákem, který film hodnotí jako výrazně nadprůměrný, film ode mne tedy získává čtyři hvězdy. (13.04.2014)

Na tento film jsem se díval zcela náhodou. Nic zvláštního jsem od něj neočekával; spíš naopak – domníval jsem se, že půjde o nějakou další USA přiblblou slátaninu. Byl jsem však mile překvapen. A i když je na mnoha místech děj přitažen za vlasy, je film dívatelný. Ani mi nevadilo, že průběh děje je zcela očekávatelný. Jasně z děje vyplynulo, že pro zdárnou výchovu dětí je potřeba řádná motivace. (14.01.2020)

Hezký rodinný film, který zaujme příběhem, který je podle skutečné události. Tentokrát žádné vymýšlení toho, jak krutý a zároveň krásný může být osud některých zvířat a vlastně i lidí. Je to přesně takové, jak očekáváte, je to přesně tak dojemné a navíc ještě dostanete Morgana Freemana. A to už stojí za to. (01.10.2014)

Můj přítel delfín vypráví velmi milým a lidským způsobem příběh o vytvoření těsného pouta mezi malým chlapcem a handicapovaným delfínem. Scénář věrně rekonstruuje osud jednoho z nejznámějších delfínů na světě a seznamuje diváka s těmi nejdramatičtějšími událostmi jeho života. Velmi povedeným způsobem nachází snímek paralelu s osudy obdobně handicapovaných lidí z reálného světa, pro něž se delfín Winter stává prostřednictvím filmu symbolem naděje a inspirace. A právě v tom tkví jeho kinematografický přesah a největší síla. Režiséru Charlesu Martinu Smithovi se podařilo velmi citlivým a nenásilným způsobem odvyprávět příběh, který diváka chytne za srdce, a jemuž i s radostí odpustí product placementovou reklamu na Clearwater Marine Aquarium a jejich živé sledování delfínů. Jeden z nejlepších rodinných "feel good" filmů vůbec. Čtyři hvězdy. 👍 (06.11.2021) (10.01.2022)

Dneska jsem se cítil nějak naměko, a tak jsem se rozhodl, že se dorazím nějakým citově vyděračským dryjákem. Po delší době jsem taky potřeboval pročistit slzné kanálky, a proto jsem šáhnul po Dolphin Tale, který jsem si na podobné chvíle schovával už pěkně dlouho. Konečný efekt se dostavil. Slzy mi kanuly jako po dávce pepřového spreje a hora papírových kapesníků se předemnou úctyhodně vršila. Příběh tichého chlapce a postiženého delfina, kteří pomohou jeden druhému mě opravdu dojmul. Je natočený moc pěkně, dojemně a citlivě s dobrými herci v čele se sympatickým adolescentem, který nakonec uspěje tam, kde dospělí selhávají. Jo, proč ne, sem tam takový rodinný film není naškodu. Ale pro někoho kdo považuje za vrchol světové kinematografie Cameronovy Vetřelce a při Avangers se v kině baví jako malý capart, by se hodnocení ve všední dny, kdy jsem při smyslech, pohybovalo někde kolem tří hvězdiček. (08.05.2012)