Finanční krize

GLOBÁLNÍ EKONOMICKÁ KRIZE V ROCE 2008 PŘIPRAVILA DESÍTKY MILIONŮ LIDÍ O JEJICH ÚSPORY, PRÁCI A DOMOVY. TAKHLE SE TO STALO..... /// Tomu se říká zapracovat na informacích. Ten typ dokumentu, kdy si hodně často řeknete ,,TY VOLE“ a litujete, že jste měli ve třetí třídě dvojku z matiky. Jednoduše, polopatisticky vysvětleno, proč jste přišli o práci, proč vám vzali několik procent z platu, co je CDO, nebo proč se váš soused oběsil (ten co neměl rakovinu). A KDO VŠECHNO DRŽEL ČERNÝHO PETRA a komu nakonec zůstal!? Informace, až se člověk musí smát, jak to ty kurvy měli promakaný. Podřadný úvěrování, rizikové bankovní informace, spousta jmen a věci, po kterých se nějaký aféře bezejmenýho Bárty a ABL můžeme jen zasmát. Chcete znát viníky? Jsou tady (ale nikdo z nich se nechtěl ve filmu k ničemu vyjádřit)!!! PROMIŇTE, MY JSME TO TAK NEMYSLELI. MY UŽ TO NEUDĚLÁME. VĚŘTE NÁM..... Ty vole, to jsou kurvy!!!!! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám banku a nevím, jak to bude vypadat, když spolu půjdem do konkurzu. 2.) Zajímá mě, jaký měli platy finanční podnikatelé zodpovědní za krizi. 3.) Zjistím, jak byli potrestáni lidé, kteří zničili své firmy (a mě). /// PŘÍBĚH ***** (13.04.2011)

Scenář: Chad Beck, Adam Bolt .. V rámci tématu poměrně komplexní, odborně vedený dokument. _ A u nás to máme nekoncepční důchodové pokusy o tunelování, chybějící progresivní či majetkové danění zato důsledné zdanění základních surovin a služeb, zastropované sociální pojištění, všudypřítomnou korupci, lobbing a v neposlední řadě závislost na globalizovaném trhu, který si zrovna nejlíp nevede (viz celý Inside Job). Jednoduše: ekonomický bordel a rozevírající se nůžky mezi pár bohatými a rostoucí chudobou. Jedni si experimentují, spekulují, okrádají a bohužel chybují a jejich bubliny praskají - a nakonec jako vždycky, nejchudší zaplatí nejvíc. (13.03.2011)

Ps: Předem upozorňuji že nemám finanční vzdělání a že jsem se na dokument koukal jen jako obyčejný divák, avšak s patřičným zaujetím pro danou problematiku. Hnus, hnus a ještě jednou hnus, ano peníze skutečně nesmrdí, a kdo je má, tomu patří svět a pochopitelně chce ještě víc, zvláště když se člověku naskýtají takové možnosti. To je nemoc, táhnoucí se jako mor, soupeření vypočítavých a ziskuchtivých bankovních elit o vliv a moc, oni to celé pojali jako hru, vzájemně se předhánějí v tom, kdo si koupí víc vil u moře, jacht nebo rovnou Boeingů (na co vlastní banka několik těchto letadel?), rizika veliká ale zodpovědnost nulová, je to nemoc která globálně nekale ovlivňuje celou tuto do morku kosti prohnilou a zkaženou společnost. Proč má být bankéř, finanční analylik, poradce atp, placen víc než třeba inženýr ve stavebnictví? Proč když udělá chybu nenese za nic naprosto žádnou zodpovědnost a téměř mu nehrozí postih? Proč ty neadekvátní odměny i v době krize? Potopíme banku a ještě se štědře odměníme! Mnoho otátek, odpovědi však nepřesvědčivé, jen mlžení nebo rovnou lhani! Krásné nebo spíše smutné to srovnání běžných průměrných platů, průměrných důchodů a platů a odměn z této sféry, nehorázné téměř nelidské rozdíly! Viz tabulka v dokumentu. Ano, to jsou ty pověstné, stále se rozevírající nůžky, prohubující se propastné rozdíly, likvidace střední třídy, třídění lidí jen na bohaté a chudé. Nyní nebo před pár roky skončil největší ekonomický boom v historii. Problém spočívá v tom, že tento boom vznikl "na dluh". Byl vytvořen inflací nikoli výrobou. Vznikl z půjček, nikoli prací. Jsme zdánlivě bohatí, ale společnost tak, jak ji známe, se stále hroutí. Viz některé státy v Evropě (Španělsko=opět boom, založený na hypotékách a úvěrech atp). Americké stanové městečka, které obývají lidé, kteří přišli díky krizi o vlastní bydlení, které si pořídili téměř zadarmo, díky nějakým těm vychcaným produktům, hromady nezaměstnaných a nežádoucích lidí v této kolébce demokracie, dokonce i lidi kteří mají VŠ vzdělání jsou kolikrát na okraji společnosti ! Celý tento problém, myšleno globálně, je ale položený na zcela jiných základech a to těchto. Až do roku 1971 byl totiž americký dolar, technicky řečeno, derivátem zlata. Po roce 1971 se stal derivátem dluhu. Velmi zjednodušeně se dát říct, že po roce 1971 se všechny peníze staly dluhem. Odříznutí dolaru od zlata, bez schválení kongresu, byla jednoduše bankovní loupež neslýchaných rozměrů. Jakmile Nixon porušil vztah dolaru ke zlatu, cena zlata začala stoupat a odstartovala inflace do té doby takřka neznámý pojem. Jak bude stoupat nebo klesat cena zlata vůči dolaru, budou přicházet největší vzestupy a sestupy, jaké kdy svět viděl. Oddělením zlata od dolaru vstupujeme do období extrémní finanční nestability. Bohatí velmi zbohatnou a ostatní budou smeteni. Jsem zvědav na dobu kdy americký dolar už nebude mít žádnou cenu. Ale oni si nějak poradí že? Zasepříště něco vymyslí a lidi jim na to skočí, krize se bude opakovat a dokonce hrozí i hyperinflace, možná podobná té po válce v Něměecku. Všechny naděje teď vkládají do Obamy a jeho reforem (stejně tak my do Nečase), do reforem, za nimiž budou ve velké míře stát všichni ti lidé z Bushovi prohnilé a zkorumpované administrativy, kteří tuto krizi zavinili a kterými se poslušný panáček Obama obklopil, změna jak hadr, něco mi to ale připomíná a nemusím chodit daleko:-) Zpátky k dokumentu. Kolik že tam z toho výčtu jmen bylo procent sionistu? Stále více a více se mluví o nějaké nadvládě světa mocnými sionisty a stále více a více indicií tomu napovídá že se tak někde v zákulisí skutečně děje a něco nekalého se na nás opět chystá. Nic proti nim, ale dejte jim moc a následky nese celá společnost. Ostatně to vidíte. Kolik z těch elit, kteří za tuto krizi de facto můžou (samozřejmě že to bylo celé spuštěno účelně, ostatně jako první krize ve třicátých letech, rozpoutávaní válek atd, atd), tu vůbec vypovídalo a nějakým způsobem se zodpovídalo? Ben Bernanke (FED), Alan Greenspan, Larry Summers, Henry Paulson a další? Samozřejmě ani jeden:-) Konec tohodle vsrabu se zdá být v nedohlednu, ano zpovídali se tam před kongresem nějací lidé z bank (docela je tam dusili, jak v politických procesech z padesátých let, ale jinak to asi nejde), někteří si šli i sednout (u nás by to asi nehrozilo), bohužel ty největší esa se dál v klidu můžou smát, tyto elity jsou neohrozitelní a téměř nepostižitelní, tyto elity díky svému velkému vlivu určují kdo bude americe vládnout (vkládají peníze do různých kampaní), a běda jak nebude poslouchat, tak dopadne jako Kennedy, který se vzepřel sionistům, a nakonec ho z Dallasu vezli ve futrálu, tito finanční elity představují skutečně to největší světové zlo a vypadá to že tomu nebude snad nikdy konec, o provázanosti těchto elit, viz třeba se školským systémem, netřeba nic dodávat. Zatím vidím také jasný záměr, do budoucnosti, na ovládnutí školského systému. Vše zůstat v rodině po dlouhé generace, protože my na to máme, ty do systému a fungování peněz přeci nemůžeš nakouknout, ty se jdi klouzat, tebe budeme jednou ovládat, přeci ten kdo má dnes ekonomické vzdělání je na vrcholu Olympu. Kolik že to říkali že se platí školné na proslulém Hardwardu? Achjo zase nic:-) Trochu jsem čekal že tu padne i zmínka o americké centrální bance FEDu (a nic moc, to je totiž druhý velmi závažný problém), soukromé instituci, která má monopol na tvorbu a regulaci dolaru, který hýbe s ekonomikou celého světa, a která představuje druhé vysoké zlo, tato banka, která díky naprosto dominantnímu vlivu amerického dolaru ve světě má v podstatě moc regulovat celosvětovou ekonomiku. Právě FED je pro nás všechny stěžejní - tam, když to bankéři neodhadnou správně a stáhnou třeba z trhu víc peněz než bylo v dané chvíli zdrávo, mohou způsobit díky provázanosti světové ekonomiky globální krizi - nechtěně i uměle. Problém je ale v tom, že tato banka zvaná FED - tak trochu centrální banka světa - je soukromá (to je to nejpodstatnější a klíčové), takže ani vláda USA tam nemá oficiálně možnost zasahovat do její činnosti. Zároveň má však tahle soukromá banka globální vliv. To je celosvětový kocourkov! Docela zajímavé, co říkáte? Ekonomika má centrum v USA a centrální banka USA je soukromá. Co z toho vyplývá? Není snad pravda taková, že ve skutečnosti my všichni sloužíme jen několika šťastným bankéřům z Wall Street, kteří mají všechny peníze světa v rukávu, když nejmocnější centrální banku světa nemůže pro soukromé vlastnictví kontrolovat žádná vláda světa? Doposavad za těch cca 80 let co tento monopol existuje, tam nebyl proveden jeden jediný audit! Oni i vládám na různé projekty půjčují peníze jen s úrokem. Co je na tom podstatné pro nás všechny? Jestliže i FED jako banka světa stále tiskne a vydává peníze jedině s úrokem (a to i americké vládě na různé projekty atd), pak pracujeme nikoliv pro lepší zítřky, ale pro další a další dluhy. Jak je to možné? Aby i ty největší vlády, pro které pracujeme, mohly splatit úroky, které si vymyslela FED, musí se znovu zadlužit - a ta další půjčka je opět s úrokem. A tak to jde pořád dál a dál... Už víte, na co ve skutečnosti poctiví lidé v tomhle světě pracují? Je nereálné splatit v tomhle systému dluhy! Tenhle Rockeffelerovsko/Rotchildovský systém je záměrně nastavený tak, aby dluhy vyvolával, přičemž ze světových dluhů profitují největší bankéři světa. Takže kam jdou ve skutečnosti výsledky naší práce pro systém konzumu? Pokaždé, když Federální rezerva a americké Ministerstvo financí "zachrání" banku, nepomáhá lidem, nýbrž ochraňuje bohaté. Velká banka nemůže nikdy zkrachovat, to jste ostatně viděli. CELOSVĚTOVÁ FINANČNÍ KRIZE = SPIKNUTÍ BOHATÝCH NEGATIVNĚ OVLIVŇUJÍCÍ VŠECHNY NÁRODY A VŠECHNY LIDI SVĚTA. A velké procento lidí, nejen v Americe, si to stále neuvědomuje. ps: Zajímavý, objektivní a dobře vyrobený film, který mnoha lidem určitě otevřel oči, kdy už nyní ví, že se nic ve světě neděje, jen tak samo od sebe a pro nic za nic:-) (23.04.2011)

Jednoduché, argumentující, přehledné, podané s nadhledem a hlavně přístupné naprosto každému. Dokument pro masy, které by si mohli uvědomit, kde byla chyba... Ovšem, co s těmi, kteří to vědí i bez dokumentu a nic neudělali? Pravděpodobně nejlepší dokument o finanční krizi, který prozatím vznikl a nepřináší žádné přehnané konspirační teorie. Doufám, že Ferguson neztratí nic ze své lehkosti a odvahy opřít se do americké vlády. Docela to potřebují... (20.04.2011)

Levičáctví se dá pěstovat dvojím způsobem: pateticky, anebo analyticky. První sortu pokrývají levicoví myslitelé a humanističtí pokračovatelé Frankfurtské školy, v Česku trojlístek Bělohradský, Kohák, Havel, sortu druhou např. tento dokument, jenž se namísto planých řečí snaží porozumět problému a vyhýbá se jednoduchým gestům, k nimž se uchýlil Moore v agitce O kapitalismu s láskou, kde v srdceryvné scéně vyzpovídal tatíka před zkrachovalou továrnou a na závěr obmotal páskou banky na Wall Streetu (ukázkový případ patetičnosti a nic neřešícího gesta, jež nacházíme bohužel i zde v šestiminutovém islandském počátečním extempore). Valné většině dokumentaristů je zkrátka zatěžko strávit desítky dnů po knihovnách studiem náročných pramenů a volí ochotně cestu nejmenšího odporu, takže jsme pak svědky nic neřešících anti-globalizačních povrchních záběrů na indiány, kterým zabírají území těžařské společnosti. Úplně tatáž dichotomie mezi snadnější interpretací a náročnější analýzou platí ve filmové kritice a v přístupu k filmu jako takovému, kde lze aplikovat buďto rozličné interpretace a vést řeči o příběhu, o postavách, o hlavní myšlence, anebo směřovat k tomu, jak pracuje a působí formální systém filmu. Řečeno s analytikem Bordwellem, interpretation has become easy, but analysis is still hard. S prvním přístupem se setkáváme mnohem častěji, což tak trochu napovídá, proč je horší než přístup druhý, který je vyhrazen povolanějším. ____ Finanční krizi ve Spojených státech, která vypukla v roce 2008, se dalo zabránit, a byla způsobena selháním odpovědných institucí a lidského faktoru. To je ve zkratce nález osvětového dokumentu Inside Job z dílny Fergusona, jehož problém je v tom, že i přes vcelku fundovaný vhled do zákonitostí finanční krize volí často jen gesta a hořekování na úkor skutečně zevrubného výzkumu a širších alternativ. (i) Srdce dokumentu leží v tříminutovém edukativním grafickém videu, jež vysvětluje, jak banky ovlivňovaly ratingové agentury, které hodnotily záruky jejich hypoték a tak pomohly spustit hypoteční krizi. Takových videí je ale na internetu stovka (nejznámější je asi The Crisis of Credit Visualized) a zbytek dokumentu zahrnuje již jen hledání kriminálníků a snaha autora ukázat prstem na bohaté a chamtivé bankéře, jež by nejradši postavil ke zdi. Zhustit dvou hodinový dokument do tří minutové stěžejní pointy trochu připomíná restauraci, kde vám na velkém talíři donesou malý steak. (ii) Dále mi není příliš jasné, proč se pohoršovat nad tím, že páni finančníci navštěvují bordel a šnupají koks. Neetické a zmíněníhodné by byly jedině hony na bezďáky al á Živý terč. (iii) Za další tvůrce filmu Ferguson nenašel odvahu nebo nechtěl vidět, že obrovské problémy způsobily právě vládní intervence ve jménu dobra (pomoc chudým). Změna pravidel poskytování hypoték, a především vynucování jejich poskytování chudým lidem, nepřispělo pouze k hypoteční krizi, ale bylo i skutečným pokusem ve prospěch chudých. (iv) Za čtvrté se pomíjí fascinující možnosti ve světě derivátů, a nebylo by od věci poskytnout stanovisko i z perspektivy matematiky a ekonomie namísto permanentního lamentování nad balíčky nadhodnocenými ratingovými agenturami. Ačkoliv se každý dokument musí z principu držet cílů, jež si vytyčil, a zachovat koherenci bez slepých uliček vedoudích nikam, slušel by tu snad i nějaký drobný příspěvek ve prospěch vzrušujícího pohledu do světa derivátů, Altmanova Z modelu, EVA a MVA ukazatelů či dividendových výnosů. (v) Pak se taky pořád dokola omílá nutnost zpacifikovaní Wall Streetu Obamou a hlavně regulace, univerzální řešení všeho, a až příliš na lehkou váhu se berou alternativy, nastíněné třeba v publikaci Kybersocialismus dvou ekonomů argumentujících ve prospěch reálné možnosti fungování socialismu (pokud vám někdo v hospodě bude zase jednou tvrdit cosi o tom, že komouši jsou svině, odkažte ho na tuhle knihu). Ač takové drobnosti mohou seriozní lidé brát nanejvýš jako intelektuální rekreaci či doplněk k virtuálním dějinám a historickým alternativám, neměli bychom se těmto tzv. kontrafaktualitám uzavírat. Druhá věc je, že lidi z Wall Streetu zpacifikovat nelze, protože se rekrutují z jedné společné množiny, je to tatáž nátura s nízkou morálkou, pro niž Desatero božích přikázání nic neznamená, takže hříšníci jsou i Obamovi poradci a ekonomové. Všechno je to jeden tábor, není odkud brát, nemůžete vytáhnout z fotbalového stadionu člověka, který nemá rád alespoň trochu fotbal. Navíc banky nemohu padnout, protože když padnou na hubu banky, znamená to konec, tudíž i když následuje v Americe za finanční machinace vyšší trest jak za mord (viz Jeffrey Skilling nebo Bernard Madoff), jsou lidi z těhle institucí nějak podvědomě krytí skutečností, že stát se musí postarat a vedle exemplárních případů tyhle finanční instituce zachránit a postavit zpět na nohy, tudíž vědomí, že vám 2/3 dlužníků nezaplatí, nebránilo věřitelům v nezměrně rozhazovačnosti a nafukování hypoteční bubliny, nehledě na to, že jako mnoho podobných domečků z karet i toto schéma muselo skončit, dříve nebo později, fiaskem. (vi) Velký téma, možná největší, nejsou jen rozevírající se nůžky v duchu Paretova pravidla aneb většinou světových zdrojů disponuje úzká menšina, ale i zabstraktnění společnosti a neviditelné toky, žerové (ne-skutečné) peníze, kontokorentní úvěry ap. Spousta finančních instrumentů vyžadujících permanentní přehled by bez internetu a počítačů nikdy nevznikla. Všechno to volá po nutnosti zamyslet se nad celospolečenskými jevy, jichž je krize pouze důsledkem. Finance jsou v šíleném pohybu (každý den představují finance v oběhu objem všech bankovních depozit), aniž by se – alespoň v nějakém přiměřeném poměru – produkovalo něco materiálně nového a užitečného. Známý emblematický obraz z Moderní doby ukazuje Chaplina na ozubeném kole, kam šlo vrazit klín a zastavit tak alespoň na moment veletoč kapitálu, což ovšem dnešní abstraktní oběh peněz v zásadě neumožňuje. Totalitáře lze vždy svrhnout, něco abstraktního však ne, a zatímco totalitář přetvářel minulost, viz Botostroj, vždy tam prostě byl nějaký vztah ke skutečnosti, byť demagogický, tak kapitál nic takového nezná, pouze se žene kupředu. Státy a národy dnes nahradily kultury a civilizace (dle Huntingtona), ovšem nad nimi se nachází něco ještě mocnějšího - nadnárodní korporace, pro něž neplatí žádné hranice, žádná omezení. V dokumentu, jakkoliv velice dobrým, o tomto není samozřejmě ani vidu, ani slechu. Myslím, že Chris Ferguson je jistým způsobem v pozici respektované, demokratické, přátelské postavy, která se však často míjí s tím, co je opravdu aktuální. Do jisté míry je to smutná postava. (02.06.2011)