Zastávka v Kansasu

Bus Stop je fascinující zážitek. V tom nejnegativnějším slova smyslu. Sledování tohoto filmu se dá přirovnat snad jen k pocitům z reálné freak show nebo k fenoménu sledování dopravních nehod. Už jsem si zvykla, že MM měla úspěch, jen když tlačila na pilu, postupem let se stala z ikonické blondýnky parodií na tento typ dívky, ale to, co přidala do svého herectví po své zkušenosti z Actors Studia, to je něco strašného. Není úplně podstatné, že scénář vycházel ze stejnojmenné divadelní hry Williama Ingeho z roku 1955, ani to, že Inge tehdy jen rozvinul motivy z jednoaktovky People in the Wind, ale skutečnost, že Bus Stop byl první projekt MM Production, čili společnosti, která se podepsala též pod The Prince and the Showgirl. Zatímco surový herecký projev Dona Murraye bývá omlouvám faktem, že šlo o jeho debut, k MM mnoho omluv vyjádřit nelze. (16.03.2009)

Na divadelních prknech by šlo o mnohem povedenější zážitek. Film nás potěší hereckými výkony a rozladí svou atmosférou, ve které převládá umíněné a agresivní buranství. Což svým způsobem obtěžuje a nedává plně vyniknout základní zápletce, tedy přeměně nekultivovaného mládence v pozorného a láskyplného muže, připraveného pro manželské soužití. Film se valí stále vpřed, zběsile a neurvale. Jen výsledný zábavný aspekt zůstal trčet na půli cesty. Hlavní postavou romantické komedie je sebevědomý mladý rančer Beauregard 'Bo' Decker (zajímavý Don Murray) bez akceptovatelného sociálního chování. Ve své mladické dychtivosti nepokládá otázky a přání, ale rozkazy bez možnosti nějaké známky odporu. Jeho první kroky na poli milostných citů jsou neustále konfrontovány s jeho stále méně trpělivějším okolím. Hvězdou filmu je zpěvačka nočního podniku Chérie (zajímavá Marilyn Monroe) se svým jasným a přímým plánem do budoucnosti. Ovšem škodolibý osud s ní má zcela jiné představy o šťastném životě. Z dalších rolí: Beauregardův upřímný kamarád a jeho trpělivý učitel prvních krůčků společenského života Virgil Blessing (sympatický Arthur O'Connell), laskavá a temperamentní hostinská na zapadlé autobusové stanici Grace (šarmantní Betty Field), Chérieina přející kamarádka a kolegyně Vera (příjemná Eileen Heckart), bodrý řidič autobusu Carl (Robert Bray), či laskavá cestující servírka Elma Duckworth (půvabná Hope Lange). Skuhrání o krutosti ke zvířatům a vulgárnosti k ženám jsou zde nemístné, protože právě toto přezíravé chování je terčem sarkastického posměšku. A přináší i ten kousek rozdováděného humoru. (13.11.2016)

Jedna z naprosto nejblbějších romantických komedií co jsem kdy viděl. Napůl retardovaný buran, vidlák a idiot si vyrazí do města najít holku a narazí na naivní pipinu, která se většinu filmu nechá vláčet za sebou i když ji v podstatě unese a chce ji donutit k sňatku. A co se stane na konci? Stačí pět minut relativně normální komunikace a ona se zamiluje a souhlasí se svatbou. Fyzická přitažlivost přebije všechno ostatní a ženská nevidí, neslyší... inu i ve skutečném životě znám takové. Marlin Monroe tady navíc byla dost nehezká a hrála občas v pořádných sračkách. V nulové konkurenci komedie roku 1956. (05.09.2020)

Šovinismus, barbarství, zaostalost, vulgárnost, krutost ke zvířatům a ženám (zde v podstatě na stejné úrovni) – tak to dopadá, když dáte venkovským balíkům do rukou filmovou kameru. Hlavní hrdinkou není navzdory lživému textu distributora Marilyn, hlavním hrdinou je nevtipným způsobem tupé hovadí, nechovající k živým tvorům, natožpak k osobám, natožpak k osobám ženského pohlaví žádnou úctu. Jeho náhlá proměna je stejně nepravděpodobná jako nesmyslné dialogy, kterými nás postavy zpravují o svých osudech a které pronášejí směrem k jiným postavám, jež by to logicky již dávno měly vědět. Kladnou postavou v typickém slova smyslu není ani Monroeová, hloupá nána, jež mě svým chováním přiměla nahlížet na ni perspektivou všech těch šovinistických prasat. A pak je zde spousta iritujících detailů, které mi vadí vždycky, ale ve špatném filmu, tam mi vadí obzvlášť: zadní projekce nekorespondující s dění „vepředu“, rány, které vždy minou cíl, přesto cíl vždy nějakým způsobem zraní a sníh, který netaje, dokonce jako sníh ani nevypadá. Čeho je moc, toho je příliš. Netající sníh, kdo to kdy viděl…. :-/ 45% (09.07.2007)

Víte, nemyslím si, že by tohle byl vyloženě špatný film - on je dost možná prostě jenom zcela průměrný - ale nějakým paradoxním způsobem soudím, že jeho největší slabinou je totéž, co je i jeho hlavním lákadlem a jediným důvodem, proč na tuhle vykopávku po všech těch letech pořád ještě někdo kouká. Ano, mám samozřejmě na mysli MM a její herecký výkon. Při sledování téhle oldschoolové podívané jsem se neubránil stejnému dojmu, jako už tolikrát předtím - role, které představovala, byly většinou naprosto příšerné, byly to bezduché kravky, zlatokopky a naivní cuchty z buranského zapadákova, které do puntíku naplňovaly stereotypy přisuzované blondýnám. A právě proto cítím vždy nemalou sklíčenost, že osudem MM bylo hrát mnohem horší role, než na jaké měla. Protože potom, co jsem si přečetl, co o ní napsal její přítel Truman Capote, mi konečně došlo, že v ní byl neuvěřitelný potenciál a že to byla vážně výborná herečka. Žel, v tomto filmu jí opět bylo souzeno ztvárnit stejný prototyp, jaký popisuji výše, a při sledování jsem z toho byl až otrávený. Toto je film, v němž na sebe největší pozornost strhává ne MM, ale Don Murray - jeho živelný projev je velmi přitažlivý, a ten chlapík má milionkrát zajímavější roli, než MM, která zde přitom měla být tou hlavní hvězdou, uvedenou v úvodních titulcích. Člověk si postavu kovboje Bo téměř nemůže neoblíbit, tak moc je to sympaťák, který dokáže COKOLI - vyhrát rodeo i získat ženu svých snů. Šlo by nad tím spekulovat ještě dlouho, zda tento film vlastně je či není slaboduchý, a jak je to s tím herectvím MM a její rolí, ale po tolika letech to už beztak nemá cenu. Pro fandy MM asi povinnost a ti ostatní tento film můžou s ledovým klidem ignorovat - ruku na to, že o nic nepřijdou. (15.02.2014)